Lídři EU zatím nedosáhli definitivní dohody o opětovném jmenování Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise, řekl novinářům po neformální večeři lídrů EU předseda Evropské rady Charles Michel.
Poznamenal, že vedoucí představitelé si vyslechli myšlenky von der Leyenové týkající se budoucnosti EU, ale nepřijali žádné rozhodnutí o jejím opětovném jmenování.
Michel dodal, že otázka jmenování předsedů Evropské komise a Evropské rady bude vyřešena do konce června. Očekává se, že tato otázka bude v centru pozornosti summitu v Bruselu, který se uskuteční 27. až 28. června.
Maďarský premiér Viktor Orbán v komentáři k výsledkům neformálního summitu EU v Bruselu uvedl, že EU bude v rozporu s vůlí většiny Evropanů zachovávat kurz směřující k pokračování konfliktu na Ukrajině a k potírání Ruska.
»Ignorují realitu, ignorují výsledky evropských voleb a ignorují vůli evropských občanů. Nebuďme naivní: budou nadále podporovat migraci a posílat stále více peněz a zbraní do války mezi Ruskem a Ukrajinou,« uvedl Orbán na sociálních sítích.
Premiér poznamenal, že po volbách do Evropského parlamentu, které se konaly 6. až 9. června, »pravicové strany posílily, zatímco levice a liberálové ztratili své pozice«. Jak však pokračoval, »místo toho, aby naslouchali názoru voličů«, politici z největší frakce Evropského parlamentu – Evropské lidové strany – spojili své úsilí s levicí a liberály. V pondělí »uzavřeli dohodu a rozdělili si mezi sebou řídící funkce v EU«, uvedl premiér, který se zúčastnil summitu v Bruselu.
»Tomu se nepodvolíme! Sjednotíme úsilí evropské pravice a budeme bojovat s byrokraty, kteří obhajují migraci a válku,« ujistil Orbán.
Zachování současného kurzu potvrzuje včerejší rozhodnutí Rady EU o prodloužení sankcí souvisejících se sjednocením Krymu s Ruskem, které byly uvaleny v červnu 2014. Sankce byly prodlouženy do 23. června 2025.
Sankce EU vůči Krymu a jeho obyvatelům, zavedené v červnu 2014, byly v té době nejtvrdšími omezeními vůči Rusku – prakticky zavedly dopravní a hospodářskou blokádu poloostrova ze strany Evropské unie. Poprvé také zavedly zákaz vstupu do Evropské unie pro všechny obyvatele Krymu používající ruské zahraniční pasy získané na poloostrově.
Evropská unie tak zdůraznila, že neuznává přechod Krymu pod ruskou jurisdikci. Zároveň přijala časově neomezenou strategii neuznání připojení Krymu k Rusku, kterou jsou povinny dodržovat všechny země EU a kandidátské země.
(cik)