Ve Francii začíná hlasování v předčasných volbách do Národního shromáždění (dolní komory parlamentu). Zvláštností těchto voleb je extrémně krátká (necelé tři týdny) volební kampaň, která se kryje s aktivním obdobím příprav na olympijské hry začínající v Paříži 26. července.
O 577 křesel se uchází centristická prezidentská koalice, pravicové Národní shromáždění a levicová Nová lidová fronta. Aby byl kandidát zvolen v prvním kole, musí získat podporu více než poloviny voličů ve svém volebním obvodu. Kandidáti, kteří v prvním kole získají alespoň 12,5 % hlasů, se mohou 7. července zúčastnit druhého kola, jehož vítězem se stane ten, kdo získá největší podporu.
Předčasné volby vyhlásil francouzský prezident Emmanuel Macron 9. června v souvislosti s těžkou porážkou prezidentské koalice ve volbách do Evropského parlamentu. Francouzský vůdce doufá, že s pomocí uspořádání předčasných voleb do Národního shromáždění rozšíří politickou základnu vládnoucího tábora a zajistí si tak spolehlivou podporu své politiky mezi zákonodárci.
Podle televizního kanálu Sky News je ale Macronova »velká hra« s předčasnými volbami odsouzena k neúspěchu. Podle zpravodaje Sky News Adama Parsonse bylo již před volbami do Evropského parlamentu jasné, že strana francouzského prezidenta s největší pravděpodobností utrpí porážku.
I »velké dobrodružství« Emmanuela Macrona s uspořádáním předčasných parlamentních voleb tak bude bude pravděpodobně neúspěšné. »Jeho logikou bylo, že se národ nějak vzpamatuje a odvrátí se od radikální politiky obecně a od Rassemblement Nationale zvlášť. A zřejmě se, veden svou neotřesitelnou vírou v sebe sama, mýlil,« uzavírá Parsons.
Výsledky posledních průzkumů veřejného mínění nenaznačují, že by se Macronovým stoupencům podařilo posílit své pozice. Prezidentská koalice by podle průzkumů mohla skončit až na třetím místě za pravicovými i levicovými soupeři. Národní shromáždění (Rassemblement Nationale) dosud v žebříčku s velkým náskokem vedlo. »Nová lidová fronta« zaostává za svými pravicovými soupeři, ale zároveň je daleko před vládnoucím táborem.
Hodnocení Macronových příznivců podle politických analytiků ovlivnila nespokojenost Francouzů se stavem ekonomiky a vysokou inflací. Nepopulární se stala také důchodová reforma, která byla provedena v roce 2023. Zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let nenašlo mezi obyvatelstvem pochopení a vyvolalo masové protesty odborů.
Odmítavý postoj Paříže k červeným liniím v ukrajinském konfliktu, zejména k plánům vyslat na Ukrajinu francouzské vojáky a převést do Kyjeva rakety, se rovněž netěší přízni.
Ve hře jsou tři politické síly.
Centristé se stejně jako ve volbách do Evropského parlamentu sjednotili kolem prezidenta. Zároveň je lídrem kandidátní listiny 35letý francouzský premiér Gabriel Attal.
Pravé křídlo obsadilo Národní shromáždění, v jehož čele stojí 28letý předseda strany Jordaan Bardella. Jeho kandidaturu na post premiéra v případě úspěchu pravice již navrhla šéfka parlamentní frakce strany Marine Le Penová.
Levé křídlo reprezentuje aliance levicových sil nazvaná Nová lidová fronta. Tato koalice spojila stranu Nepodrobená Francie Jeana-Luca Melanchona, socialisty vedené Olivierem Faurem, Komunistickou stranu Fabiena Roussela a ekology vedené Marine Tondelierovou.
Lídři těchto tří bloků mohou usilovat o post premiéra. Podle ústavy jmenuje šéfa vlády prezident, jehož politickou budoucnost program těchto voleb neovlivní. Macron, který se nemůže ucházet o třetí funkční období, již dříve opakovaně prohlásil, že zůstane ve funkci až do vypršení svého mandátu v roce 2027.
Podle tradice by měl být šéfem kabinetu po volbách jmenován předseda strany, která získá většinu mandátů. Nicméně v prezidentově arzenálu zůstává možnost sestavit vládu složenou z odborníků, pokud žádná strana nezíská v dolní komoře většinu. Na tuto možnost upozornil televizní kanál TF1, který poznamenal, že k podobným precedentům v historii Páté republiky nikdy nedošlo. Z hlediska zákona je to však zcela přípustné.
Dne 27. června ve vysílání televizního kanálu France 2 Bardella prohlásil, že v případě jeho jmenování premiérem by francouzský prezident nemohl vyslat vojáky na Ukrajinu.
Le Penová zase v rozhovoru pro Le Telegramme vyjádřila názor, že »titul vrchního velitele«, který náleží francouzskému prezidentovi, »je čestný«, protože je to právě premiér, kdo spravuje státní pokladnu.
Vysvětlila, že Bardella nehodlá hledat důvody ke sporu s prezidentem, ale stanoví červené linie a hlava státu nebude moci poslat francouzské vojáky na Ukrajinu v rozporu s postojem premiéra.
Volby se budou konat za zvýšených bezpečnostních opatření. Ministr vnitra Gérald Darmanin v této souvislosti vydal pokyn prefektům k mobilizaci policejních sil.
Volební místnosti se uzavřou ve 20.00, poté se začne sčítat. Francouzský volební zákon ukládá přísný zákaz zveřejňování exit pollů nebo jakýchkoli jiných předpovědí před ukončením hlasování. Porušení tohoto zákazu se trestá pokutou až 75 000 eur.
(cik)