V Británii se dnes koná největší stávka na železnici za posledních 30 let, zaměstnanci chtějí zejména vyšší mzdy a také zachovat pracovní místa. Protest, kterého se účastní desítky tisíc zaměstnanců drah, svolal svaz britských železničních, námořních a dopravních odborů (RMT). Odděleně stávkují i zaměstnanci londýnského metra.
Někteří z více než 40 000 stávkujících železničářů se začali scházet už za úsvitu a s ostatními vytvářeli stávkové řetězy. Doprava na železnici se tak prakticky zastavila a velké stanice zůstaly opuštěné. Z větší části uzavřené zůstalo také londýnské metro, jehož zaměstnanci svolali samostatný protest.
Vláda premiéra Borise Johnsona je pod tlakem, aby dělala něco pro lidi a pomohla jim překonat nejtěžší ekonomické podmínky za desítky let. Johnson ale jen řekl, že stávka jen ublíží firmám, které se teprve snaží zotavit z dopadů pandemie covidu. Odboráři sice podle něj tvrdí, že lidem pomáhají, ve skutečnosti jim ale jen ublíží.
»Tím, že si prosadili stávky na železnici, jen odrazují lidi, kteří musejí do práce dojíždět a kteří nakonec ta pracovní místa v železniční dopravě podporují,« reagoval předseda britské vlády. »Dopadá to na firmy a komunity po celé zemi,« dodal. Opozice vládu kritizuje, že se odmítá zapojit do jednání a přispět k vyřešení sporu. Podle ministrů je to ale věc odborářů a zaměstnavatelů.
Průzkum organizace YouGov na začátku června ukázal, že veřejné mínění není v názoru na stávku jednotné. Asi polovina dotázaných se stávkami nesouhlasí, podporu mají u více než třetiny respondentů.
Odboráři hrozí, že stávky na železnici by mohly znamenat začátek »léta nespokojenosti«. Kvůli vysokým životním nákladům v souvislosti s rychlým růstem cen potravin a pohonných hmot začínají totiž o nějaké formě protestu přemýšlet i lékaři, učitelé, popeláři a také advokáti. Míra inflace v Británii se blíží deseti procentům.
Vlna stávek, ke které se v Británii podle odborářů schyluje, vede mnohé ke srovnání se 70. lety minulého století. Země čelila velkým stávkám zejména v období let 1978 a 1979, které vešlo do povědomí jako »zima nespokojenosti«. V odborech je ale od 70. let v Británii asi o polovinu zaměstnanců méně a také stávek ubylo. Částečně je to kvůli změnám, které prosadila tehdejší konzervativní premiérka Margaret Thatcherová, aby omezila sílu odborů a ztížila možnost vyhlásit stávku.
Současný ministr dopravy Grant Shapps řekl, že vláda nynější zákon co nejdříve upraví, aby provozovatele železnic donutila zajistit v době stávky alespoň minimální služby. Změna zákona by také měla usnadnit, že stávkující zaměstnance budou moct nahradit jiní pracovníci.
»Zaměstnanci v Británii potřebují vyšší mzdy,« řekl televizi Sky News generální tajemník odborového svazu RMT Mick Lynch. »Potřebují jistotu zaměstnání, slušné podmínky a obecně spravedlivé smlouvy. Pokud budou naše požadavky splněny, tak se britská ekonomika nebude muset potýkat s výpadky, které máme teď a které se přes léto mohou ještě zhoršit,« dodal.
Asi na polovině železniční sítě je v provozu jen zhruba pětina vlaků. Lidem se doporučuje necestovat, pokud to není nutné. Abnormální nárůst poptávky hlásili provozovatelé alternativních taxislužeb Uber a Bolt, jejichž aplikace v Londýně hned ráno nezvládly nápor, uvedl server bulvárního listu The Sun.
Železniční infrastrukturu v Británii vlastní a provozuje společnost Network Rail. Její šéf Andrew Haines BBC řekl, že firma se snažila udělat maximum, aby stávce zabránila, ale že poslední rok a půl jednání mezi firmou a odboráři ze svazu RMT nepřinesl přijatelné řešení ohledně změn, výše mezd ani propouštění.
Odboráři dnešní protest v Británii považují za největší stávku na železnici v moderní historii. Počítali s účastí více než 50 000 lidí, z čehož asi 40 000 tvoří členové ze svazu RMT a ze třinácti železničních společností. Dalších 10 000 zaměstnanců stávkuje v londýnském metru, jsou nespokojeni zejména s důchody a snižováním počtu zaměstnanců.
Dnešek je prvním ze tří dnů, kdy se v Anglii, Skotsku a ve Walesu na železnici stávkuje – další protesty odboráři naplánovali na čtvrtek a na sobotu. V mnoha oblastech nebude železniční spojení fungovat vůbec, například severně od Glasgowa či Edinburghu, do Swansea ve Walesu, do Penzance v Cornwallu či do velšského přístavního města Holyhead. V částech Spojeného království služby fungují kratší část dne a někde poslední dálkové spoje vyjíždějí už v odpoledních hodinách.
(ici, čtk)