Vladimír Štěpán: Co motivuje politiky ke změně? Když lidé vyjdou do ulic!

Vladimír Štěpán má více než třicetileté zkušenosti v energetice. Jako obchodní ředitel Českého plynárenského podniku byl odpovědný za kontrakty na import plynu do ČR, později i SR, uzavřel smlouvy pro tranzit plynu přes obě země za stovky miliard korun, stejně jako mezinárodní smlouvy na uskladňování plynu. Byl poradcem nadnárodních evropských energetických společností v mezinárodních projektech v Chorvatsku, Řecku, Izraeli, Mongolsku a Číně. K těmto tématům pravidelně publikuje, včetně prezentací na mezinárodních konferencích v řadě měst Evropy. Od roku 2021 je členem neziskové energetické skupiny Energie není luxusní zboží a jako expert na energetiku nově funguje i v rámci tzv. Národní rady obnovy, která chystá na sobotu 26. listopadu velkou demonstraci na pražské Letenské pláni, kde předloží konkrétních dvacet opatření pro řešení krize. »Kdo sedí doma, kope si hrob,« varuje Štěpán před dopady energetické krize nedozírných následků…

Předseda spolku Národní rada obnovy Jiří Havel v nedávném rozhovoru pro iportaL24.cz prohlásil, že když bude tuhá zima, mají české domácnosti očekávat problémy už v únoru, když bude mírná, pak v březnu. Coby expert na energetiku – souhlasíte?

To se týká dodávek plynu, protože stát zajistil plovoucí terminál v Nizozemsku – tři miliardy metrů krychlových, což dělá denní výkon 10 milionů kubíků. Do toho jsou k dispozici zásobníky, které mají 35 milionů kubíků. Potřebujeme 50 milionů pro běžný zimní den, což by krylo, ale stále upozorňuji, že jakmile se zásobníky odčerpají na 50 procent a přijde zima v prosinci a lednu, těžba se sníží o více než polovinu. Klesneme na 25 milionů kubíků a potřebujeme dalších 25. Zvládneme tak uspokojit maximálně polovinu naší spotřeby, takže je tu opravdu reálné riziko, že budeme vypínat průmysl a omezovat domácnosti.

Ptám se, kde je sebereme? Dneska Rusko tajně dodává plyn přes Ukrajinu na západ jižní cestou – to znamená Rakousko, Itálii, Švýcarsko a Německo. Klesla pak také cena plynu na burze, a tím i nám, a máme plyn z Německa. Rusko ale v zimě plyn může přestat dodávat, pak nám těch až 25 mil. m³ může chybět.

Dělá v tomto směru vláda Petra Fialy opravdu maximum?

Vláda má teoreticky zajištěno cca 7 miliard kubíků na zimu. Ale pozor, včetně plynu ze zásobníků, a to není plyn, který teče pravidelně. Máte plovoucí terminál z Holandska a jeden plynovod z něj do Německa, kterým k nám plyn nemusí dotéci. A k němu ty zásobníky, které slouží jen na krytí a vyrovnávání kolísání spotřeby v zimě, a kde těžba v zimě prudce klesá. To je ten rozdíl mezi teorií a praxí, zimní spotřeba je celkem krytá, ale plyn bude chybět právě v nejchladnějších zimních dnech a měsících.

V tomto směru bych rád odpověděl na vaši otázku: vláda by se měla více radit s odborníky. Protože je to naprosto nenormální situace, když vláda rozhoduje o všem, včetně zdrojů plynu a stanovování cen pro odběratele.

Jaká navrhujete řešení, aby nedošlo k oněm krizovým scénářům?

Konkrétní řešení? V první řadě je třeba koupit zásobníky od Němců, kdy v rukou německých obchodníků je i plyn v zásobnících. Češi vlastní minimum – stát má zhruba 200 milionů kubíků z 3,5 miliard m³. Dlouhodobě jsme upozorňovali, že je potřeba zásobníky RWE koupit a použít pro zásobování České republiky, ne pro vývoz. Pak by bylo možné plyn nejen využít, ale i zlevnit. Protože plyn, který dneska stojí 30 až 40 korun za kubík – a bude se těžit – můžeme najednou nahradit plynem za 10 korun na burze. Jenže vláda nedělá nic…

Dále je potřeba sehnat krátkodobý kontrakt na zimu, abychom získali určité množství plynu od ledna do dubna, nebo i déle, jako všechny ostatní země, které kupují ruský plyn, uhlí a další suroviny, a to tajně, aniž by se o tom psalo. Vzhledem k hrdinným protiruským postojům naší vlády to ale nepřipadá v úvahu. Proto nám nezbude než kupovat od jiných států za jakoukoliv cenu, třeba od Poláků předražený norský plyn – LNG sem můžeme dostat přes Slovensko, ale bude zima a i ti Poláci to budou muset začít regulovat.

My jsme na tenhle problém upozorňovali dlouhodobě, a kdyby nás někdo poslouchal, dalo se to vyřešit. Teď můžeme koupit kapacitu v jiných zásobnících, slovenských nebo ukrajinských, ale tam je zase riziko, že to sem nedojde. Nebo teoreticky dohodnout plyn od Maďarů, když my jim zase dáme levnou elektřinu.

Říká se, že plyn a elektřina jsou spojené nádoby. Co lze v tomto směru čekat?

Spojené nádoby to jsou, ale rovnice »když nebude plyn, nebude elektřina« se nás netýká. Z České republiky vyvážíme 15 TWh elektřiny, když nebude plyn, nemusíme vyvážet, resp. i bez plynu vyrobíme dost elektřiny pro spotřebu v ČR. I ve stavu nouze v EU jsme z hlediska elektřiny zabezpečení, problémy by v tomto směru postihly státy jako Rakousko nebo Německo, které se bez plynu pro výrobu elektřiny neobejdou.

Samozřejmě ale naši manifestaci zaměřujeme i na ceny elektřiny. Kdybychom její ceny zastropovali místo 240 na 100 eurech za megawatthodinu, zachráníme obyvatelstvo, ale i průmysl, a stát navíc ušetří, protože nebude vyplácet náhrady 100 a více mld. Kč velkým dodavatelům. Nebudou se nesmyslně zvyšovat zisky ČEZu, aby se pak zase uměle snižovaly.

Kde a kdy energetický problém vznikl? Byl tu již před únorem a začátkem války na Ukrajině? Vše naznačuje, že musíme zabrousit už do loňského roku…

To ani ne. Plyn tekl polským plynovodem Jamal na burzu, ovšem když ho Poláci zavřeli, česká vláda nereagovala, nepřipravily se krátkodobé smlouvy. Dneska oni mají zavřený plynovod ve směru východ-západ. Zatím funguje cesta přes Rakousko a Německo, což je ruský plyn, o kterém se mluví jen důvěrně. Vykládá se, že je to LNG. Je to nereálné, v tom případě by Německo bylo bez plynu, protože žádné terminály LNG nemá. Je to všechno jenom hra, kdy rozhodují politici, což je nejhorší, a nejen u nás. Tady navíc řešíme krizové situace jinak než v zájmu vlastní ekonomiky.

Je to něco jako u ropy. Ze západu sem plyne ropovodem TAL, z východu Družbou, doprava je diverzifikovaná. Kdybychom přes náš tranzitní plynovod dostávali 40 procent ruského plynu, jsme z toho venku. Tak jako to dělají jiné státy. Vezměte si Británii, jak je protiruská, a přesto tam již přistálo 30 tankerů s ruskou ropou. Kdo tedy ještě neodebírá ruskou ropu a plyn? USA to dělá ve velkém. Taky. Jen my ne. Co je to ve vládě za stratégy, když jim nevadí, že jim příští rok klekne průmysl?

Upozorňujeme tudíž, že pokud nedojde k přijetí dvaceti opatření, která my předložíme vládě, budou lidé vyháněni vysokými cenami z domů. O 60 procent stoupne cena elektřiny a plynu, včetně záloh. Doplatí na to velké, energeticky náročné firmy. Například Třinecké železárny. Doteď platily zálohy 800 milionů, teď čtyři miliardy. Dohromady o 36 miliard více! Státní podpora přitom dělá 30 miliard pro celou republiku… Buď bude firma nucena zavřít, nebo propustí 50 procent a více lidí. Vše začne od ledna 2023, jelikož 31. prosince 80 procentům velkoodběratelů končí zastropované nízké ceny elektřiny a plynu.

Jasně, ale vraťme se prosím k tomu počátku, kdy začaly růst ceny energií do nebe.

Souvisí to s Evropskou unií, kdy se spojila elektřina a plyn a vymyslel systém emisních povolenek za vypouštění škodlivin, aby se dokázaly postihnout špinavé zdroje. Z pěti euro se cena povolenek vyšplhala na 30, to je v pořádku, ale ta samá Evropská unie povolila spekulantům a bankám, aby s nimi začali obchodovat a cena energií vystoupala rychlým tempem. Svázala se cena elektřiny s cenou plynu, naprosto špatným odborným výkladem, a plyn šel nahoru dvojnásobně, elektřina na troj až čtyřnásobek. Je to důsledek nesmyslně nastavené, chybné politiky EU.

A pak tu máme Green Deal, který už skončil a nezbylo z něj nic, maximálně jen cíl, aby lobbisté dostali peníze na obnovitelné zdroje, ale ke zlepšení ovzduší nedošlo. Třeba Němcům teď stouply emise nejvíce od roku 1990.

Chybná byla i rozhodování našich vlád. Vláda Andreje Babiše zadlužila stát tím, že naprosto populisticky rozdávala, zato vláda Petra Fialy svými kroky ničí hospodářství a připravuje lidi o baráky.

Nedá mi to, abych neoponoval ohledně Babišovy vlády. Kdyby lidem nerozdala ze státní pokladny, v současné situaci by na tom byli mnohem hůře a s krizí se srovnávali ještě obtížněji…

To máte pravdu, pozitivní pro občany to jistě bylo, ale kdyby nás tak nezadlužila, pak současná vláda nemusí tahat z druhé kapsy pětkrát tolik. Pravda, byla to svým způsobem pomoc, jelikož Babišův kabinet zvýšil platy kritickým kategoriím obyvatel, což je jistě správné, ale přehnala to a udělala z toho populistický nástroj před volbami. To, co lidé dostali, jim Fialova vláda teď tahá z druhé kapsy. To máte snížení důchodů, zrušení slevy na jízdném pro studenty i důchodce… Teď sundáme sociální příspěvky a pak se zavede daň z nemovitosti počítaná z tržní hodnoty, a to bude poslední hřebíček do rakve.

Otevřeně se hlásíte k nutnosti obchodovat s Ruskem. A co na druhé misce vah ona proklamovaná solidarita s Ukrajinou? Pětikoalice tvrdí, že tam se bojuje i za nás.

Vždyť to všechno jsou jenom lži! Na Ukrajině už takhle bojujeme jenom my. Všechny státy kupují ruský plyn, ropu, uhlí, dokonce kombinovaně a jenom se lže o protiruských sankcích. To je pohádka pro hloupé státy, pro kolonie Západu, jako jsme my. Velká většina Evropy to porušuje a jen naznačuje koloniím, aby byly ideově čisté. Politika nesmí určovat ekonomiku, ale naopak. Důkazem jsou rekordní dodávky ruské ropy, přičemž tím největším dovozcem zkapalnělého plynu byla v říjnu Francie. Na dotaz, jak je to možné, když mají fungovat sankce, odpověděla sama paní Ursula von der Leyenová jednoduše: »My nemáme postih!« Poslechněte si oproti tomu u nás pana Rakušana. Ten by každého, kdo by chtěl obchodovat s Ruskem, nejraději posílal do vězení. Ale proto jiné evropské státy prosperují a proto my jdeme ke dnu.

Zmínil jste oněch 20 požadavků, jež budou výstupem ze sobotní akce na Letenské pláni. Zeptám se vás ale jinak – opravdu si myslíte, že demonstrace mají smysl? Že něco mohou reálně změnit?

Samozřejmě že mohou. Všimněte si, co jediné motivuje politiky ke změně? Strach z toho, že lidé vyjdou do ulic. On ten 26. listopad v sobě nese velkou symboliku. Před 33 lety v ten den byla plná Letná a pak se všechno změnilo. I dnes může ke změnám dojít velmi rychle, jen je otázka, jestli všichni ti nespokojení občané přijdou a nebudou sedět doma. Když zůstanou na gauči a řeknou si »on to za mě někdo vyřídí, kouknu se z domova, jak to zachraňují jiní, mě se to bude týkat až za tři měsíce«, pak budou mít sami velkou smůlu. Ten 26. listopad je paralelou s rokem 1989. Načasovali jsme to tak, abychom upozornili, že pokud někdo se stavem věcí do konce roku nic neudělá, pak od ledna zažijeme velký krach průmyslu a masivní problémy obyvatelstva. Ve velmi krátké době!

Čím, resp. jakými slovy, byste tedy pozval občany na sobotní demonstraci?

Děkuji za tento dotaz. Jsou tři nejdůležitější nástroje, kterými lze situaci řešit.

Zaprvé – poslanci, senátoři, vláda, to jsou naši úředníci, za nimi je potřeba se vydat a ptát se jich, proč za elektřinu platíme třikrát výše, když máme nejnižší náklady. Co vy na to jako poslanec? Není to v pořádku? Pak to napravte. A nebo – běžte! Proč bych vás měl platit?

Zadruhé je potřeba apelovat na podnikatele, aby se nebáli a šli za tou vládou. Vyřešte to, nemůžeme přece propustit 50 procent zaměstnanců. Když k téhle situaci dojde na Západě, zaměstnanci se vzbouří a jdou směrem k podnikatelům a společně vytvoří tlak.

Třetí věc jsou odbory, které zde nefungují. Aby předáci bojovali jen za státní zaměstnance tím, že nic jiného nás nezajímá, je chyba. Když tu dojde k likvidaci výroby, koho pak budou ti ve státní sféře řídit? Cestou je generální stávka a my můžeme dodat potřebné podklady a pomoci v realizaci všech těch legislativních nástrojů, na které mají občané právo. Poslanci a senátoři jsou našimi zaměstnanci, odbory mají úkol chránit a podnikatelé zaměstnávat. Proč to tedy nevyužít koordinovaně?

Plánujeme, že by mohlo vzniknout na tisíc regionálních středisek a seshora by se to koordinovalo. V naší Národní radě obnovy jsou odborníci na energetiku, zemědělství, dopravu a tak dále, můžeme tudíž jednotlivé body rozvést a uplatnit v praxi. Jen je potřeba vyzvat ty, kdo jen sedí doma, že si tím kopou hrob!

Petr Kojzar