Vláda dnes svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 MWh, přičemž původně navrhovaná spotřeba byla spotřeba do 630 MWh. Cenový strop bude platit na plyn také pro teplárny.
Informoval o tom po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Ministři dnes rovněž zrušili takzvaný úsporný tarif na příští rok, což avizovali již dříve.
Vláda stanovila již dříve uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Fiala uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Náměstek ministra průmyslu Petr Třešňák (Piráti) řekl, že zastropování se bude týkat velmi širokého spektra podnikatelů, veřejné správy i zdravotnických zařízení, do nichž spadá například většina lázeňských provozů. Malé a střední firmy, které mají roční spotřebu plynu od 630 do 4200 MWh, budou moci na tuto spotřebu čerpat zastropování do 80 % své nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Vláda podle něj v návaznosti na rozhodnutí Evropské unie připravuje také opatření pro velké podniky.
Podle Třešňáka se díky takto nastaveným opatřením bude zastropování týkat například sportovních klubů, které často provozuje veřejná správa, nebo spadají do definice malých či středních podniků. Dodal, že vláda nadále připravuje státního obchodníka s energiemi, který pomůže s nákupem energií veřejným institucím. Vzniknout by prý měl ještě letos.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v tiskové zprávě dodalo, že cenový strop se týká například také vládních institucí, škol, poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb nebo provozovatelů městské hromadné dopravy. Nařízení umožňuje zastropování cen prodlužit i po konci příštího roku. Dodavatelé budou povinni do 30 dnů po vyhlášení cenového stropu upravit zákazníkům zálohy a zaslat jim upravený rozpis záloh. »Zastropování začne platit automaticky, lidé nebudou muset o nic žádat. Stejně tak tomu je u úsporného tarifu, který pomůže lidem zvládnout vysoké ceny energií před tím, než začne fungovat zastropování,« řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Zákazník, který má sjednanou nižší cenu elektřiny či plynu, než je stanovený strop, hradí dodavateli sjednanou cenu podle smlouvy o dodávce nebo sdružených službách dodávky elektřiny či plynu. Stávající smluvní vztah zůstává nedotčen novou regulací – do té doby, dokud sjednaná nižší cena ve smlouvě platí.
Zavádí se také kontraktační povinnost, dodavatelé poslední instance budou mít povinnost nabídnout smlouvu na dodávky energií za zastropovanou cenu těm zákazníkům, na které se vztahuje cenový strop a kterým se nedaří uzavřít smlouvy na dodávky energií s jiným dodavatelem. Všem odběratelům, na které se vztahuje zastropování, budou mít všichni dodavatelé energie povinnost nabídnout maximální cenu, kterou stanovila vláda.
Analytik XTB Jiří Tyleček upozornil, že problematika stále není vyřešena pro velké firmy. »Přetrvávající nejistota se může negativně promítnout do jejich provozu, a to včetně rizika omezení výroby či propouštění. Za velmi negativní považuji, že stále nebylo rozhodnuto o dani z mimořádných zisků. Očekávaný záporný dopad na zasažené sektory je dále zesilován nejistotou,« dodal.
(ici, čtk)