Vláda si vybrala další oběť – pracovníky ve školství

O novele zákona, která má zajistit učitelům 130 % průměrného platu, poslanci ani dnes nerozhodli. Opozice předlohu v její současné podobě kritizuje, protože původní verze mluvila o stejných pravidlech pro všechny pedagogické pracovníky. Závěrečné kolo debaty by mělo pokračovat v pátek.

Původní vládní předloha stanovovala ze zákona garantovou odměnu k průměrné hrubé mzdě v Česku pro všechny pedagogické pracovníky. Tak to také slibovala vláda Petra Fialy (ODS) ve svém původním programovém prohlášení. To ale upravila a podle nové verze programového prohlášení se má slib týkat pouze učitelů. Skupina koaličních poslanců – Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP 09) a Jakub Michálek (Piráti) předložila k projednávané novele pozměňovací návrh, který na změnu vládního programu reaguje. Podle něj budou mít ze zákona mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé mzdy jen učitelé. S novým nastavením nesouhlasí školské odbory a další organizace, které se vzdělávání v Česku věnují, proti je také opozice.

»Několika desítkám tisíc pedagogických pracovníků dává tento koaliční návrh najevo, že jsou jen druhá jakost, druhá kategorie, která si nezaslouží být odměněna, protože jediná žádaná profese ve školství je učitel,« uvedla poslankyně hnutí ANO Jana Berkovcová.

»Původní program vlády tak vzal jednoznačně za své. Vláda, která nebyla schopna uspořit na svém provozu, byť to slibovala, jedinou korunu, si tedy vybrala další oběť. Pro budoucnost České republiky, která závisí na kvalitě vzdělávání, je to mimořádně škodlivé,« prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Podle ní neexistuje žádný důvod, proč z tohoto navyšování vyloučit pracovníky, kteří jsou pro fungování škol naprosto klíčoví. »Stačí, že kopete příkopy mezi důchodci a mladými, neměli byste je kopat také v oblasti školství,« vyzvala koalici.

Proti pozměňujícímu návrhu, který počítá s navýšením platů jenom pro učitele, se staví také Asociace speciálních pedagogů ČR. Její předseda Jiří Pilař označil návrh»za velmi nešťastný«. Varoval, že jeho schválení rozpoltí pedagogické pracovníky na učitele a ostatní pedagogické pracovníky.Realizace poslanecké iniciativy bude mít podle Pilaře pouze jeden dopad, a to demotivaci a možný odchod pracovníků, bez nichž se školy jen sotva obejdou.

Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Františka Dobšíka je navrhovaná změna »podvodem na pracovnících ve školství«.

Další z mnoha vládních podvodů

Projednávanou novelu kritizovala také vedoucí odborné sekce školství KSČM Marta Semelová. Upozornila, že pozměňující návrh nestanovuje, z jakého roku se bude 130 % průměrné mzdy počítat, takže to bude na libovůli vlády, a také, že pedagogické pracovníky redukuje na učitele. »Takže zhruba 40 tisíc pedagogických pracovníků, kam patří např. asistenti pedagoga, školní psychologové, učitelé odborného výcviku, vychovatelé, trenéři a další, jsou z návrhu na 130 % průměrné mzdy v jejich mzdové tabulce vynecháni. Pochopitelně pravicová vláda iniciativně v souladu se zmíněným pozměňovacím návrhem upravila své programové prohlášení. Dočkali jsme se tak dalšího z mnoha vládních podvodů,« řekla pro iportaL24.cz Semelová.

Nesouhlasí ani s tím, že novela má umožnit odborníkům s jakýmkoli vysokoškolským magisterským vzděláním učit až tři roky na druhém stupni ZŠ a na středních školách bez učitelské kvalifikace předměty odpovídající jejich oboru. »Mám velké pochybnosti, zda expert, jehož odbornost v daném oboru v žádném případě nezpochybňuji, dokáže naučit, tedy přenést své znalosti na žáky. K tomu se na pedagogických fakultách a dalších vysokých školách připravujících budoucí učitele vyučuje didaktika, metodika, pedagogika, psychologie,« uvedla. Upozornila také, že součástí novely je i omezení programů dalšího vzdělávání, kterým ministerstvo školství uděluje akreditaci. Mnohé programy tak podle ní zůstanou bez akreditace, tedy bez kontroly MŠMT.

Od roku 2017 stoupl učitelům plat o 52,8 %

Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali hrubou měsíční odměnu ve výši 48 204 korun. Plat jim tak meziročně vzrostl o 0,8 procenta. Oproti roku 2017, kdy nastoupila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), pedagogům výplata stoupla o 52,8 procenta. Vyplývá to z informací, které na dotaz ČTK poskytlo ministerstvo školství. Do dat nejsou započteni vysokoškolští pedagogové.

»V posledním roce došlo ke snížení tempa navyšování platů, důvodem jsou zejména neplánované skutečnosti, se kterými se potýká státní rozpočet, jako jsou dopady konfliktu na Ukrajině, vysoká míra inflace, navýšení cen energií. Dalším důvodem snížení tempa byl dynamický růst počtu asistentů pedagoga, a to včetně těch ukrajinských,« řekla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Loni činil průměrný výdělek učitelů včetně vedoucích pracovníků 119,46 procenta průměrné mzdy. Předloni, kdy byla podle statistiků průměrná odměna ve výši 37 839 korun měsíčně, dostávali učitelé plat na úrovni asi 126 procent průměru.

Stejně jako v předchozích letech pobírali loni mezi učiteli nejméně ti, kteří pracovali v mateřských školách. V průměru činila jejich výplata 39 805 korun, tedy podobně jako v roce 2021. Okolo 50 000 korun se loni pohybovala průměrná měsíční odměna učitelů působících na konzervatořích a základních a středních školách. Nejvíce vydělávali učitelé ve vyšších odborných školách. V roce 2022 dostávali kolem 54 904 korun měsíčně. Plat se jim tak v porovnání s rokem 2017 zvýšil nejvíce, a to o 61,5 procenta.

Průměrný plat pedagogických pracovníků, mezi něž patří například vychovatelé a asistenti pedagoga, se meziročně zvýšil o 0,3 procenta na loňských 45 154 korun. Nepedagogičtí pracovníci ve školách, jako jsou například školníci, uklízeči nebo chůvy, brali v předchozím roce průměrnou hrubou odměnu ve výši 26 512 korun měsíčně a meziročně se jim tak odměna zvedla o 2,4 procenta.

(jad)