Vláda si místo zajištění potravinové bezpečnosti vybrala laciný marketing

AKTUALIZOVÁNO

Pokles produkce citlivých komodit, jako jsou třeba brambory nebo chmel, pokles stavů hospodářských zvířat, růst cen a poslední hřebíček do rakve mnohým podnikům. To budou podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR důsledky strategického plánu zemědělských dotací, na kterém se dnes shodla vládní koalice.

Návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky nastavuje pravidla vyplácení dotací na období od roku 2023 do roku 2027. Především se v něm uvádí, že výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy, zůstane na úrovni 23 procent z celkové částky na přímé platby.

Vláda návrh odeslala Evropské komisi (EK) v lednu a koncem dubna dostala od komise odpověď s připomínkami. Už od ledna návrh na výši redistributivní platby kritizuje hlavně Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) ale tvrdí, že chce získat až tři miliardy korun ročně na podporu malých a středních podniků.

»Vláda si místo zajištění potravinové bezpečnosti vybrala laciný politický marketing. Nastavením redistributivní platby na úrovni 23 procent, tedy na dvojnásobku hodnoty obvyklé jinde v Evropě, dojde u nás s největší pravděpodobností k dalšímu poklesu stavů hospodářských zvířat a útlumu v pěstování citlivých komodit, jako jsou brambory, ovoce, zelenina nebo chmel,« upozornil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal s tím, že těmito náročnými činnostmi zemědělské prvovýroby se zabývají zejména střední a větší podniky, kterým vláda svým rozhodnutím nastavila neférové podmínky a poškodila jejich konkurenceschopnost na evropském trhu.

Poslední hřebíček do rakve české produkce

Ještě více se pak podle Doležala prohloubí závislost České republiky na dovozech potravin. »Národní strategický plán Společné zemědělské politiky po roce 2022 v navržené podobě je posledním hřebíčkem do rakve a posledním pádným argumentem k úplnému ukončení provozu,« upozornil Doležal.

Nekula ale chce usilovat o další podporu malých a středních podniků. »Podporu budeme hledat v oblastech národních dotací, daňových úlev nebo plateb sociálního a zdravotního pojištění,« doplnil Nekula s tím, že postup při schvalování a vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. »Vláda současně nereflektovala připomínky Evropské komise, která požadovala po členských státech zohlednění situace na Ukrajině ve strategických plánech a zajištění dostatečného množství potravin pro obyvatele. Někomu jde o to, jak věci vypadají, někomu o to, jak dopadnou,« připomněl Doležal.

Stejný názor pak zaznívá i od zemědělců. »I přes hodnotící zprávu EU, která vyzývá členské státy k potřebě zajištění produkce potravin, vláda pokračuje ve strategii utlumování produkce českých potravin a vyšší podpory malých zemědělských podniků bez jakýchkoli dodatečných podmínek. Toto rozhodnutí se negativně projeví na potravinové soběstačnosti, a tím i potravinové bezpečnosti především citlivých komodit, které jsou náročnější na investice i lidskou práci. Zároveň dojde ke snížení spektra vyráběných komodit a menší pestrosti osevních postupů,« potvrdil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

»Zemědělský svaz ČR od počátku roku upozorňuje, že překotná změna strategického plánu bez znalosti dopadů na zemědělství a produkci potravin v neprospěch produkčního zemědělství bude znamenat propad produkce především citlivých komodit, jako je maso, mléko, ovoce, zelenina, chmel či řepa cukrovka,« konstatoval Pýcha.

Farmy se budou účelově dělit

Nastavení podílu platby na podporu prvních 150 hektarů půdy, na kterém se shodla vládní koalice, povede podle předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Unčovice Milady Měsícové k účelovému dělení zemědělských farem na menší celky a dalším spekulacím s půdou.

Takto nastavený podíl platby nabádá k rozdělení zemědělských podniků na menší části, které se vejdou do limitu 150 hektarů potřebného pro vyšší dotace na hektar. »Na okrese se už některé farmy rozdělují. Například víme o společnosti, která se rozdělila na sedm společností s ručením omezeným. Ti, kteří tak učinit chtějí, to udělají. A nikdo jim v tom nezabrání,« uvedla Měsícová, podle které se otevře další prostor i pro spekulanty s půdou. »Budou si moci sáhnout na větší peníze,« podotkla. Dělení farem i spekulace s půdou pak mohou narušit strukturu tuzemského zemědělství.

Podle Měsícové je třeba podpořit menší farmy, avšak jinou formou než takto paušálně, aniž by ten člověk něco produkoval. Tyto dotace totiž nyní nejsou vázány na zemědělskou produkci. Spekulantům bude stačit koupit si několik hektarů zemědělské půdy. »Pak se zaregistrují jako zemědělský podnikatel, což vyžaduje pár hodin školení, a můžou pobírat základní platby,« řekla Měsícová.

ZD Unčovice hospodaří na více než 6100 hektarech půdy. Jeho vedení vypočítalo, že při nyní dohodnutém nastavení platby přijde družstvo ročně nejméně o 20 milionů korun. U větších podniků základní platba od 150 hektarů totiž výrazně klesá. Měsícová upozornila, že tyto zemědělské podniky tak získají méně dotací na přímé platbě a už nebudou moci z těchto peněz dotovat živočišnou výrobu. Chov prasat v ZD Unčovice byl loni v několikamilionové ztrátě a jeho provoz drží právě peníze z rostlinné výroby podporované přímými platbami.

Ani těm malým to moc nepomůže

Jen mírný nárůst svých příjmů z dotací přitom očekává po úpravě pravidel pro přímé platby farmář Ladislav Kašpar z Těšetic na Olomoucku. Zemědělec na 25 hektarech pěstuje zeleninu. Kašpar už dříve odhadl, že zatímco nyní dostává ročně na různých dotacích celkem zhruba půl milionu korun, tak po změně pravidel by se dotace mohly zvýšit o desítky tisíc korun. »Mám jen 25 hektarů. Je to sice průměrná výměra v EU, ale tady u nás jsem vlastně zahrádkář,« řekl Kašpar.

Dotace na nic

Zemědělská společnost v Bečvárech na Kolínsku by mohla kvůli novým pravidlům pro vyplácení zemědělských dotací přijít zhruba o 25 až 35 procent ze všech dotací (zhruba osm milionů korun), které dostává. S výměrou 4300 hektarů půdy patří ke středně velkým podnikům, na Kolínsku je největší. Uvedl to dnes místopředseda společnosti a předseda okresní Agrární komory Kolín Vojtěch Kšírl.

Kroky podporující zemědělce, kteří nemají produkci, považuje za nešťastné. »Bojím se, že se to zvrtne a budou z toho čerpat dotace takzvaně na nic,« uvedl.

(cik, ici)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy