Vláda se změní a milion hlasů nepropadne. SOCDEM bude mít svůj vlastní klub, slibuje Jana Maláčová

Sociální demokracie klesala v posledních několika letech tak hluboko, že si to nikdo ani neuměl představit. S každými novými volbami nacházela další nové dno. Zastavit to má nová předsedkyně, Jana Maláčová. Ta chce jednat o spolupráci se všemi stranami na levici a slibuje návrat SOCDEM do poslaneckých lavic. Jak moc je to reálné? A jakou roli v tom bude hrát »sbratřování« se STAČILO!, které část sociálních demokratů (podle výsledku posledního sjezdu však minimální) kritizuje? Jaké jsou další plány, které zrají v hlavě bývalé ministryně práce a sociálních věcí? Ano, ano, však už to znáte – předbíháme, a to bychom neradi. Více už prozradí následující řádky…

Paní předsedkyně, když jste oznamovala, že budete kandidovat na post v čele strany, řekla jste ve videu na sociální síti, že SOCDEM není dost důrazná v kritice vlády. Jenže propad tehdejší ČSSD začal již mnohem dříve a vrcholil rokem 2021, kdy jste se nedostali do Poslanecké sněmovny. Čím to podle vás bylo, že nejstarší politická strana v zemi takto vyklidila pozice? Kde byl hlavní problém?

To už je minulost. Teď hledíme dopředu. Fialova vláda rezignovala na domácí politiku, na ekonomiku, na životní úroveň většiny svých občanů. Máme největší propad životní úrovně ze všech vyspělých zemí v rámci OECD. Rekordní inflaci jen přihlíželi, extrémní zdražování je vůbec nezajímalo. Já dlouhodobě tvrdím, že Fialův kabinet používá zahraniční politiku, aby odváděl pozornost od své vlastní neschopnosti a impotence zejména v hospodářské oblasti. Poučovat okolní země česká vláda může až v momentě, kdy u nás bude všechno bezvadně fungovat. Co se týče Sociální demokracie, čísla hovoří jasně. Za našich vlád byl nejvyšší hospodářský růst i růst mezd, lidé měli důvěru v ekonomiku, stát investoval do své budoucnosti.

Nevím, jestli jezdíte autem, ale kolem silnic se objevují billboardy koalice SPOLU s premiérem Fialou, které shrnují, co všechno vláda za tři roky udělala pro lidi. Například »Snížili jsme deficit o 180 miliard Kč« apod. Jak to konvenuje s vašimi předchozími slovy o impotenci a neschopnosti?

Já jezdím tramvají nebo chodím pěšky. Víte, já jsem byla nedávno v debatě s panem Skopečkem (místopředseda Poslanecké sněmovny a náměstek hejtmanky Středočeského kraje – pozn. red.), který v roce 2021 těsně před volbami sliboval – a ten článek lze jednoduše dohledat – že ve státním rozpočtu okamžitě ušetří 100 miliard korun, aniž by to kdokoliv poznal. Když jsem se ho zeptala, jestli už je našel, tak se vymluvil.

Ale zpátky k ekonomice. Ta čísla vůbec neodpovídají realitě. V rozpočtu na příští rok vláda konsoliduje o 0,37 procenta HDP, to znamená nějakých 30 miliard korun, a to ještě zvýšili daně a osekali důchody. Celkově za čtyři roky tato vláda naší zemi zadluží o neuvěřitelných 1200 miliard korun. A lidem se daří i přes obří státní dluhy hůře. Naše reálné mzdy jsou na úrovni roku 2018. Nemáme téměř žádný hospodářský růst. ODS by si zkrátka měla přestat vymýšlet, když to řeknu hezky. Nezvládají ekonomiku, neumí vybírat daně od velkého byznysu, dovolují si jen na pracující a na malé firmy. Rozpadá se nám zdravotnictví, ještě více školství…

Zmínila jste důchody, což je už druhý týden velké téma v Poslanecké sněmovně. Skutečně je důchodový systém neudržitelný, jak tvrdí vláda? A jak byste situaci řešila vy?

Když se podíváme na stav domácí ekonomiky a na to, jak se nám zhoršuje mentální zdraví obyvatelstva, tak si stojím za tím, že jestli něco tahle země potřebuje, pak zklidnění situace a obnovu důvěry. Vláda musí přestat držet lidi pod krkem a mačkat je jako citrón. Potřebujeme, aby lidé měli v tomto složitém světě aspoň nějaké jistoty. A jednou z těch základních jistot pro mě – jako pro sociální demokratku – je, že pokud celý život pracuji, tak mám mít spravedlivý důchod. Češi se skutečně neflákají. V průměru pracujeme 45 let, máme dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropě, odpracujeme ročně více hodin, než je průměr Evropské unie. A za odměnu teď tahle parodie na vládu oseká v důchodech, co může. Minulý rok pokrátili valorizaci, teď zvyšují věk odchodu do důchodu, podvedli náročné profese, snižují náhradový poměr a ještě chtějí zrušit výchovné. Tři rok tvrdili, jak to mají vše báječně vymyšlené, ale doteď nevíme, jak a pro co budou vládní strany hlasovat. A ještě chtějí lidi nutit pracovat do šedesáti sedmi, když reálně všichni víme, že věk dožití ve zdraví je necelých 62 let. Mimochodem, o rok méně, než činí evropský průměr. Navíc už teď, kdy se odchází do důchodu, když to zjednoduším, v 63 letech (víte, že je to u každého jinak, například podle počtu dětí), tak sledujeme, že lidi takto dál nemůžou. Nedokážou tak dlouho pracovat, protože jim to nedovolí zdraví.

Vláda si neudělala žádnou analýzu, kolik to bude stát na nemocenské, na zdravotní péči, na mnohem vyšším počtu invalidních důchodců. Očekáváme velkou revoluci na trhu práce v rámci digitalizace, ale i robotizace. V téhle souvislosti budou o práci bohužel přicházet zejména starší lidé. To znamená, že se nám razantně navýší i výdaje na podporu v nezaměstnanosti a další dávky. Nic z toho vláda nespočítala a já se domnívám, že je to naschvál, protože by se ukázalo, že ta jejich takzvaná důchodová reforma nic neušetří. A naopak to jenom zaplatíme z jiných šuplíků státního rozpočtu. Takže je to reforma jenom jako. Nic nevyřeší, nic neušetří, jen lidé budou mít ještě větší pocit nespravedlnosti a budou méně věřit státu. Kdo mladým pomůže s dětmi nebo kdo se postará o naše rodiče po osmdesátce, vláda také neví.

A to řešení, na něž jsem se rovněž tázal? Z vašeho pohledu?

Demografie je samozřejmě neúprosná. Potřebujeme více peněz na důchody, ale pojďme to udělat jako západní Evropa, s níž se vláda neustále ohání. Pojďme si prostě najít nebo sehnat peníze jinde. Za mě je to jiné zdanění než pouze zdanění pracujících. Pracující lidé jsou zdanění až moc.

Naše, sociálně demokratické řešení zní za prvé sektorová daň a férové zdanění nadnárodních korporací. Odborníci říkají, že v tzv. transferových cenách jsou stovky miliard korun. Tam vidím zdroje.

Za druhé, soustředila bych se na hospodářský růst a pak můžeme zvyšovat mzdy a platy. V Česku jsme v tomto ohledu 30 procent pod výkonem ekonomiky. Asi znáte čísla z Polska, které je o čtvrtinu hospodářsky méně výkonné, přesto mají jenom v tuhle chvíli »minimálku« o šest tisíc vyšší. To znamená, že problémy jsou skutečně v českých mzdách, které jsou extrémně podseknuté.

A pak je tu třetí bod: zvýšení porodnosti. Tam může vláda pomoci přes bydlení. Vždyť máme nejdražší nájemní i vlastnické bydlení v celé Evropě! A dostatek jeslí a školek. Ideálně bezplatně.

Proti důchodové reformě se ozývají i odbory, a k těm má SOCDEM dlouhodobě blízko. Nicméně – myslíte si, že jsou dostatečně radikální, a tím operativní a přesvědčivé? S ohledem na to, co známe v této souvislosti například z Francie? Neměly by se do toho ještě více obout? Stejně jako by měli být hlasitější i lidé?

Podívejte se, my – sociální demokracie – jsme už zvyklí po ODS uklízet a dáme zemi po jejich řádění do pořádku i příští rok. Jen připomínám, že pětikoalice (vědomě říkám pětikoalice) se dostala k moci jen proto, že v posledních volbách propadl milion hlasů. My jsme se z toho poučili a zajistíme, aby hlasy levicových voličů v roce 2025 na zmar nepřišly, a tím pádem pomůžeme jako sociální demokraté tomu, že se »ódéeska« už do vlády nedostane.

Nechápu, proč jde vláda touhle cestou, když stejně ví, že to po volbách zrušíme. Podle mého názoru dělají tu důchodovou reformu jenom jako, protože žádné jiné reformy nepředvedli. Naopak porušili vše, co slíbili. Hlavně vláda vedená ODS zvýšila daně, extrémně nás zadlužila a ještě přiškrtila hospodářský růst a snížila reálné mzdy. A nepředvedli to de facto ani v té důchodové reformě. Tvrdili, že to mají vymyšlené a připravené. Že mají na všechno odborníky. No a doteďka nevíme, a to je v plánu třetí čtení, jak budou hlasovat. To je úplně neuvěřitelné.

Řekla jste, že zajistíte, aby se neopakoval propadlý milion hlasů z minulých voleb? To znamená, že už musíte mít jasno o nějaké koalici. Například Zelení na víkendovém sjezdu uvedli, že se soustředí více na Piráty než na vás, protože vy se sbližujete se STAČILO! Je to tak i ve skutečnosti?

V tuhle chvíli – poté, co jsem dostala silný mandát na sjezdu – se soustředím na konsolidaci Sociální demokracie. Tak, jak jsem to slíbila. Politickou strategii představím podrobně na lednovém předsednictvu strany a pak s ní ráda seznámím veřejnost. Důležité je, že my chceme jednat se všemi levicovými subjekty, se kterými máme programový průnik.

A ještě jednou říkám, domácí politika má přednost – ekonomická témata, životní úroveň lidí, dostupnost zdravotnictví, vzdělanost musí být na prvním místě… Je naprosto nepřijatelné, že lidi čekají čtyři měsíce na vyšetření, i když mají podezření na nádor. Placení u zubaře v řádu tisíců za obyčejnou výměnu plomby mě strašně rozčiluje. Úplně nepředstavitelné je, jak se nám rozpadá školství. Každý, kdo má malé dítě, ví, jak to strašně moc ovlivňuje život. Lidi mi neustále píšou, kolik tisíc měsíčně platí za doučování. To jsou podle mě témata, která by měla příští vláda konečně řešit. To, že nám tady rekordně klesla porodnost, je kvůli tomu, že máme ekonomiku v háji. Mladí jsou zodpovědní a chtějí si nejdřív zajistit bydlení. To jsou zkrátka absurdní částky, pro normální smrtelníky úplně mimo realitu! A taky mě štve, že vláda vůbec nepoužívá zákon o cenách nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezakročí, když máslo stojí sedmdesát korun anebo vánoční kolekce teď nově šest set. Tady nás producenti nebo obchodní řetězce dojí ostošest a pánové z vlády opět diskutují stav demokracie v Maďarsku.

Ale trošku jste mi utekla od té spolupráce se STAČILO!. Váš neúspěšný protikandidát na sjezdu v Hradci Králové Jiří Dienstbier prohlásil, že jde do boje o předsednické křeslo, aby zabránil sbližování s nesystémovou levicí. A člen vedení z Jihočeského kraje Jan Mach naopak v nedávném rozhovoru pro iportaL24.cz oponoval, že sociální demokracie byla od svého počátku historicky nesystémová. Jak je to tedy s tou systémovostí?

Sociální demokracie byla vždycky hlasem pracujícího člověka. Skutečný sociální demokrat nekádruje ani neohrnuje nos nad lidmi. Všichni už máme plné zuby toho falešného moralizování. My se máme za lidi prát. Politické strany mají hájit zájem svých voličů a náš volič je pracující člověk, který chce mít slušný život, když dělá to, co má. Chodí do zaměstnání, odvádí dobrou práci, pečuje o své blízké, platí daně, dodržuje zákony a snaží se, aby tenhle stát fungoval.

A co mi odpovíte na prostou úvahu, že jediná šance SOCDEM je jít do voleb v roce 2025 v nějaké koalici, protože jinak by se tam sama, jak naznačují dlouhodobé výsledky i nejrůznější průzkumy, nedostala?

Podívejte se, já jsem převzala stranu před kolika týdny? Před pěti? Ani ne… A volby máme za 10 měsíců. Jsem praktická žena a vnímám realitu takovou, jaká je. Nerada si stavím vzdušné zámky, ale udělám všechno pro to, abychom se příští rok do Sněmovny dostali a měli samostatný a svébytný sociálně demokratický klub. A návrat Sociální demokracie do poslaneckých lavic je pro mě začátek, nikoliv cíl. Je to začátek obnovy Sociální demokracie.

Když jsem mluvil o pojmu »systémovost«, nedá mi to, abych se vás nezeptal ještě na některé další přívlastky. Tento týden jsme otiskli rozhovor s předsedkyní Trikolory Zuzanou Majerovou, jež prohlásila, že by bylo ideální, kdyby do voleb šly dva koaliční subjekty – pravicově a levicově vlastenecký. V souvislosti se SOCDEM ale uvedla, že nejste vlastenečtí ani konzervativní, ale eurofilní. Co myslíte, jste eurofilní?

S tím nesouhlasím. Je pravda, že jsem přesvědčená Evropanka, ale také hrdá Češka. V posledních letech jsem hodně cestovala, také do Asie, a tam je každé druhé město větší než celá Česká republika. Takže pokud někdo tvrdí, že spolupráce na kontinentu v 21. století není nutná, tak ať se prosím rozhlédne kolem sebe.

Na druhou stranu říkám upřímně, že pro mě byla EU vždy projektem míru a prosperity. A to se teď nedaří, naopak. Takže se nám evropská integrace vymkla z rukou a je potřeba to napravit. A také se mi nelíbí podlézavý styl této vlády vůči EU. Chovají se úplně nekriticky jak patolízalové. Já si myslím, že EU musíme zase uzdravit, aby sloužila svým občanům, a ne byrokratům a velkému byznysu. A upřímně také říkám, že jsem proti vstupu ČR do eurozóny do doby, než konvergujeme ve mzdách se západní Evropou.

A jaké řešení má podle vás válka na Ukrajině? Protože postoj k ní je, jak jsem to po dobu dvou let detailně sledoval, tím, co SOCDEM odlišuje od většiny dalšího levicového spektra v České republice…

Říkám to už několik měsíců konzistentně. Bylo správné Ukrajině pomoci na začátku. Teď je správné pomoci jí vyjednat spravedlivý mír. Evropská unie je vnímána jako diplomatická velmoc, takže by měla svou soft power konečně aplikovat.

Jak vlastně k míru může přispět tak malý stát, jako je Česká republika? Vždyť válka se nás de facto netýká a nejsme zrovna tou zemí, před kterou by si obě strany i velmoci měly, lidově řečeno, sednout na zadek?

Diplomatická schopnost pomoci v řešení mezinárodních konfliktů je podle mého názoru přesně ten správný krok. Jsme členský stát Evropské unie.

Měla by být Ukrajina součástí NATO? Generální tajemník NATO Mark Rutte na nedávném jednání ministrů členských zemí Aliance v Bruselu uvedl, že otázka nestojí zda, ale kdy…

Myslím, že je to nerealistický plán. Zvlášť po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Proč?

Myslím, že to je vodění Ukrajiny za nos. Že reálně do NATO vpuštěna nebude. Pokud by Ukrajina vstoupila do NATO a na jejím území by byla cizí vojska, došlo by k aktivaci článku 5, tedy vyhlášení války Rusku. To by reálně znamenalo spuštění 3. světové války.

Na počátku rozhovoru jsem zmínil Stranu zelených, s níž předešlé vedení SOCDEM dlouhodobě kooperovalo a na mnoha místech i tvořilo koalice. V souvislosti s tím, jakou roli hrála kritika Green Dealu v posledních eurovolbách a například Přísaze de facto přivála dva mandáty v EP, se nemohu nezeptat: Jak moc zelená bude politika Sociální demokracie pod Janou Maláčovou?

Když kritizuji Evropskou unii, tak zejména proto, že nám Evropu ukradl velký finanční byznys. Z každé krize se udělá obrovská investiční příležitost. Covid, energetická krize, válka na Ukrajině, klimatická krize. Já třeba neznám člověka, který by nechtěl chránit přírodu. Naopak, Češi přírodu vyloženě milují a extrémně nás sužují enormní sucho, ale i nedávné ničivé povodně, špinavý vzduch, potraviny plné chemie, extrémní horka. Na tom se shodujeme všichni, že takhle to dál nejde. Je ovšem otázka, kdo to má zaplatit, a já nesouhlasím s tím, že to zaplatí normální pracující lidé. Zásadní problém je, že jsme se dostali do situace, kdy se lidé rozhodují mezi udržením své životní úrovně a ochranou přírody. Green Deal je obrovský průšvih, je nespravedlivý, navíc může zničit evropský průmysl. To je zásadní selhání současných evropských elit, že něco takového vůbec dopustily.

S dovolením se ještě vrátím k domácí politice. Vy jste použila ohledně EU slovo »ukradla«. Není to tak dávno, co vaše bývalé vedení obvinilo ČSSD Jiřího Paroubka a Jany Volfové z krádeže značky. Umíte si představit spolupráci s touto stranou, s níž jste v průběhu roku řešili spory i soudně? Ostatně s expremiérem Paroubkem jste nedávno seděli v debatě na Primě…

Já samozřejmě usiluji o korektní vztahy se všemi bývalými předsedy ČSSD, vážím si jich a zajímá mě jejich názor. A nyní se soustředím na konsolidaci strany.

Slovo »konsolidace« jste dnes zmínila hned několikrát. Vím, že závěry představíte až v tom lednu, přesto bych vás poprosil o alespoň stručnou informaci, co si pod tímto pojmem mám představit?

Lidový dům jsme reorganizovali, prosadili razantní úspory. Bohužel jsme propustili část našich kolegů. Vylepšujeme naši komunikaci, snažíme se být vidět a slyšet. Příští týden začínám s výjezdy do regionů, ještě v listopadu spouštíme debaty a obnovujeme naše odborné komise. Chci, aby lidé věděli, že se jich Sociální demokracie bude tvrdě zastávat a budeme lidem pomáhat. Nebudeme nikoho kádrovat ani moralizovat. My jsme jediná strana, která má svůj program už v názvu. Když se lidem daří, pak podporují demokracii. Je to prosté. Všichni jsou neustále posedlí novotou, já jsem ale v tomhle tradiční. Jsem přesvědčená, že se musíme vrátit ke kořenům a prosazovat starou dobrou sociálně demokratickou politiku. A když budeme dělat to, co říkáme a co si myslíme, tak důvěru lidí zase získáme, tím sem si jistá.

Petr Kojzar