Vláda předvádí totální aroganci moci, tvrdí šéf strany Domov David Tygr Ploc

Bezpečností expert a manažer David Tygr Ploc se o politiku začal zevrubněji zajímat v souvislosti s uprchlickou krizí z Afriky a Asie v polovině minulého desetiletí. V uplynulých sněmovních volbách byl na kandidátce Volného bloku. Po rozpadu tohoto uskupení se stal předsedou politické strany Domov, se kterou začal před následujícími komunálními volbami vytvářet velice pestré koalice po celé republice. A hlavně vzkazuje občanům: »Vláda nechce, abyste žili v míru. Vláda vámi pohrdá. Je tu absolutní arogance moci. My chceme lidem vrátit skutečný domov, bez diktátu Bruselu, bez nástrah globalizace a bez válek.«

Máme za sebou piety ke květnovému osvobození naší země i pompézní oslavy osmdesáti let od atentátu na Heydricha. Vy jste v tiskové zprávě vaší strany uváděl, že si historii musíme připomínat, zvlášť v dnešní době, kdy se vláda snaží zkreslovat dějiny pod vlivem Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Je to podle vás až tak brutální?

Já myslím, že »brutální« je slabé slovo. My tady sledujeme likvidaci evropských suverénních států v přímém přenosu, v režii Evropské unie a jiných globalistů. Takže konkrétně ten atentát pro mě má obrovský význam a je nám všem inspirací, že si i v dnešní době – kdy si, troufám říci, většina národa, začíná uvědomovat, jak ztrácíme svoji svrchovanost – můžeme uvědomit, že se kdysi v mnohem těžších dobách, kdy jsme byli obsazeni fašistickým Německem, objevila statečnost. Ti parašutisté udělali obrovský čin! Dokázali odstranit třetí nejvyšší zrůdu té jejich původně plánované tisícileté říše, která se samozřejmě po pár letech úplně rozpadla. Takže právě letos, bez ohledu na to zvýraznění v podobě kulatého výročí, má atentát obrovský význam pro všechny svobodně smýšlející lidi. I kdyby to bylo jakékoliv číslo, stejně bychom si to připomenuli a stejně bychom v tom hledali tu inspiraci, kterou potřebujeme.

Čili vnímáte takové akce, jaké předváděl po boku Sudetoněmeckého landsmanšaftu bývalý ministr kultury Herman, nebo jak se s těmito lidmi bratříčkuje premiér Fiala, jako poplivání odkazu našich předků před oněmi osmdesáti lety?

Samozřejmě! Tady se pořád jen tiše šeptá, že zájmem této probruselské vlády je zrušit Benešovy dekrety. A to, co tahle pětikoalice předvádí, je zkrátka neslučitelné s národními zájmy. Neslučitelné s vlastenectvím. Neslučitelné s hodnotami, na kterých stojí například naše strana Domov. Neslučitelné s jakýmkoliv výhledem do budoucna!

Po několika měsících systémových restrikcí, a tím nemyslím jen covid a následně dění na Ukrajině, jsem si uvědomil, že se tady děje něco, co nás uvrhne do nějaké zóny, ze které už nebude možné vystoupit. Pokud se včas neprobudíme a nezačneme něco dělat, tak se tady skutečně vytvoří nový světový řád, a je opravdu jenom na nás, jestli tohle dovolíme. Nechci a nebudu se dívat na to, jakým způsobem jsou pošlapávána naše práva a naše hodnoty, naše státnost – to prostě nejde.

Bohužel spousta lidí podléhá konzumnímu způsobu života, kdy je pro ně priorita mít co do úst, mít nějaký stabilní příjem a užívat si takových těch světských radostí, které přitom k životu vůbec nepotřebujeme. A nechtějí nebo nejsou schopni vidět, že se řítíme do velkého opakovaného protektorátu, který už jsme zažili tenkrát v druhé světové válce. Ta spojitost tady opravdu je! A my chceme dělat všechno pro to, abychom se do tohohle obrovského koncentráku, který nám vymysleli, nedostali.

Řekl jste »vymysleli֡«. Kdo jsou ti oni? Brusel? Washington…?

Ať řeknu cokoliv, budou přirozeně následovat negativní reakce, že jsem konspirátor. Jako je to poslední dva roky se vším! Já se domnívám, že Brusel pouze plní globální plán, který mu byl kýmsi zadán. Tu hru ve skutečnosti vymysleli a řídí nejbohatší lidé na této planetě, kteří si usmysleli, že si svět upraví k vlastnímu zájmu, ke svému prospěchu. A možná k tomu mají i nějaké informace, které my nemáme. Zaznamenali jsme tady v předchozích letech určité snahy o prosazení Green Dealu. Že vlastně naše krásná planeta nemá neomezené zdroje a cosi se tady děje. Oni nám to samozřejmě nechtějí nebo nemohou říct natvrdo. A rozhodně je to vysoká globální hra, přičemž naši vládnoucí činitelé jsou pouze malé loutky.

Ono jim to samozřejmě vyhovuje. Oni tuhle roli přijali rádi, určitě z ní něco vytěží pro sebe. Nevím, jestli tam došlo i k nějakému jinému nátlaku, ale tak, jak ty lidi pozoruju, nemůžu dospět k jinému závěru, než že nemají charakter. Na tu hru přistoupili, protože jim někdo dobře platí nebo je jiným způsobem zvýhodňuje. A tohle můžeme sledovat i v jiných státech, ne jenom u nás. Oni pouze naplňují globální plán.

Strana Domov absolvovala letošní společné prvomájové oslavy s Českou suverenitou Jany Volfové, kde byl jako hlavní řečník bývalý premiér Jiří Paroubek. Ten na pražském Střeleckém ostrově doslovně prohlásil, že Fialova vláda je nejhorší vládou od roku 1989. Souhlasíte s tím?

Ano, naprosto. Musím říct, že jsem se s panem Paroubkem osobně setkal poprvé.  Když jsem ho viděl naživo a poslouchal ho, zpětně jsem si uvědomil, že ten člověk už tenkrát věděl velmi dobře, co dělá. Je to jeden z mála velmi rozvážných lidí v politice, který má schopnost oslovit velkou spoustu lidí a říct věci na rovinu – tak, jak jsou.

Ale vraťme se k vládě. Proč je podle vás nejhorší?

No ještě někdy v září před loňskými volbami všichni říkali, že nejhorší je právě ta Babišova vláda. A teď nevím, jestli je to jenom díky tomu, že pětikoalice nastoupila do globální hry po Babišovi a jede dle toho nastaveného scénáře, anebo do toho dala tu svoji neschopnost posouvat věci k lepšímu, neschopnost dělat něco pro český lid a neschopnost jakékoliv empatie s našimi občany…

Ale rozhodně ano, tohle, co se teď děje, to je opravdu strašné. Já chápu, že se tady národ rozdělil na dvě skupiny v době covidové krize – někteří se chtěli očkovat, druzí to odmítali. Ovšem to, co se děje teď, už opravdu nemá nic společného se svobodou. Tady si s námi hrají, a ještě se nám vysmívají.

Narážím třeba na výroky paní Pekarové, která nám sděluje, že stát tu není proto, aby se staral o lidi. Ano, ti lidé se musí postarat sami, ale oni k tomu potřebují právě stát! Jedna z hlavních věcí, co se mi vybaví, kdybych měl definovat pojmy občan-stát, je to, že základní položkou státu je občan. Stát se v první řadě musí postarat o to, aby občan byl v bezpečí. A já za svůj život nepamatuju vládu – a to je asi tím hlavním, na co jste se mě ptal – která by nám říkala, »jsme ve válce«, »budeme bojovat proti Rusku«. Když jsem byl malý, tak jsem samozřejmě vnímal, že tady byla nějaká totalita a znal slogany typu »Se Sovětským svazem na věčné časy«, »Chceme mír, chceme mír, chceme mír«… Ale to tady dneska neříká naprosto nikdo!

Běžný člověk, který nežije politikou, chce v klidu a pohodě žít, chce někoho milovat, chce zakládat rodinu, chce pracovat a chce si užívat života. On nechce válčit. A proto, aby člověk mohl žít, a samozřejmě platit státu i daně, potřebuje být v bezpečí. Jenže ten stát dělá pravý opak! On občanům každý den říká »jsme ve válce«, a teď jim navíc v televizi představuje, co se bude dít, když dojde k vyhlášení branné povinnosti.

A teď se ptám: proč by občan České republiky, který celý život pracuje, platí státu daně, měl jít bojovat do nějaké naprosto nesmyslné války? Ne, to je špatně. Já jsem od jediného politika této vlády neslyšel: »Uděláme maximum pro to, abychom neválčili, abyste mohli žít.« Opravte mě, jestli se nějaký takový výrok objevil. Ale neobjevil. Naopak je tam obrovská, řekl bych, absolutní arogance moci, kdy nám v podstatě každý den tvrdí, »vy jste nic, my si s vámi uděláme, co budeme chtít«. Takže kdybych to měl shrnout – ano, to jsou ty největší důvody, abych mohl říci, že tohle je nejhorší vláda, jakou jsem kdy zažil.

Strana Domov se vůči současné vládě jasně vymezuje.  Nicméně pro ty, kteří nevědí, s kým mají tu čest, prosím o představení vašich priorit i odpověď na otázku, proč vlastně strana vznikla.

Strana vznikla, tím asi začneme, rozpadem jiné strany, která šla do minulých voleb s velkými ambicemi, ale bohužel po nich jsme zjistili, že nejsme schopni se pohnout z místa kvůli, řekněme, určité neschopnosti sebereflexe jednoho z našich bývalých kolegů. Museli jsme se tudíž poradit, co dál. Před parlamentními volbami jsme udělali poměrně velký kus práce, probudili značnou část lidí a těm jsme něco slíbili – že se o ně postaráme, že je v tom nenecháme, že chceme změnit v této zemi všechno špatné směrem k lepšímu. A pokud bychom se měli na místě handrkovat s někým, komu jde o jeho post ve vedení strany, nebo komu jde o jeho ego či nějaký zisk z případné politické kariéry, tak se rozhodně nikam nedostaneme. Tak jsme založili Domov s lidmi, kteří chtějí naplňovat naše programové priority.

A velmi stručně bych řekl, že Domov chce vrátit občanům České republiky ten život, který měli předtím, než tady začala covidová diktatura. Kdy jsme vlastně žili přesně tak, jak jsem naznačoval před chvílí – pracovali jsme, zakládali rodiny, vychovávali potomky, a takhle by měl vypadat život. Tohle se teď neděje. Jsme jen položky v těch globálních hrách, o kterých jsme mluvili, a je potřeba udělat maximum pro to, aby lidé zase mohli být hrdí na to, že jsou občany České republiky. Proto je tu Domov.

Jak už jsme představovali několikrát, je to i nádherné slovo. Vždyť kdykoliv slyšíte zpívat naši hymnu, je tam ten »domov«. Ale není to jenom o něm.  Podstatou názvu je také fakt, že každé písmeno »Domova« představuje jednu vlastnost, jednu důležitou hodnotu. »D« jako demokracie, »o« jako odpovědnost, »m« jako morálka, »o« jako odvaha, »v« jako vlastenectví, neboli vlast. A teď se zeptám já malinko, třeba neslušně, nezlobte se: Řekněte mi, kterou z těchto hodnot můžete vidět u naší vlády?

Vůbec se nezlobím, nicméně vy jste od toho, abyste odpovídal, ne já…

Však také odpovím – naprosto žádné! V demokracii už nežijeme. Odpovědní oni nejsou, když nás tahají do války. Morálka? To už vůbec ne, podle mě ani nevědí, co to slovo znamená. No, a jestli jsou odvážní? Tady by se možná dalo polemizovat o tom, jestli je pan premiér Fiala odvážný, když odjel do válečného konfliktu. No… – on někam odjel, ale já teda pochybuju o tom, že do Kyjeva. A pokud skutečně byl v Kyjevě, tak ale není pravda, že to město je obléhané. Já jsem profesí bezpečnostní expert, a pokud by to město skutečně někdo obléhal a zuřila tam válka jako taková, tak přece nepošleme takhle významného ústavního činitele právě do toho pekla. To je absurdní nesmysl. Takže, jestli byl v Kyjevě, pak viděl velmi dobře, že ho tam nikdo nemůže ohrozit a že to město obklíčené není. O odvaze bych tedy rozhodně nemluvil!

A vlast? Oni dělají všechno pro to, abychom za několik desítek let vůbec nevěděli, co to vlastně je. Jestli si opravdu jsou jisti tím, že tady vznikne jedna evropská země, kde my budeme pátou nebo desátou méněcennou kolonií!? Však to vidíte i ze záběrů z médií. Když někam přijede pan Fiala, všichni ti významnější hráči se k němu chovají odtažitě. Mám na mysli například to, jak se hrnul k Macronovi, a ten se na něj jen stroze podíval a ani ho neřešil. Nebo teď nejnovější fotka, která obráží Facebook. Jak se premiér Fiala zdraví s Viktorem Orbánem, a ten z něj také není úplně nadšený.

Abych to tedy shrnul – tato vláda, a musím do toho zařadit pochopitelně i tu předchozí – nesplňuje nic z toho, co chce Domov nabídnout lidem.

Blíží se volby – komunální i senátní. S jakými prioritami do nich strana Domov půjde? A s kterými stranami utvoříte společné kandidátky?

Vzhledem k tomu, že to jsou komunální volby, tak se to možná bude malinko lišit v jednotlivých regionech. Nicméně pokud bych to měl zevšeobecnit, tak samozřejmě v první řadě musíme přežít, to znamená zajistit lidem bezpečnost. Pokud nám tady každý den vyhrožují nějakým válečným scénářem, tak to rozhodně na klidu nepřidá. Lidé jsou ve stresu, bojí se.

Dále musejí mít občané peníze na svůj život, a zejména ceny energií jsou teď velkým problémem. Už nyní má spousta seniorů, kteří pobírají malý důchod, problémy s obrovskými zálohami, ať už za plyn nebo za jiné energie. A bude hůř!

No a pak se ta témata budou samozřejmě regionálně lišit. Třeba v Praze hraje prim bydlení a doprava. Ale tohle vše se dá řešit skutečně jen tehdy, když budeme žít v bezpečné zemi – bez jakýchkoli obav, co se zde bude dít. Máme tady skoro 400 tisíc uprchlíků, a to se logicky úměrně promítne i v kriminalitě, která tady bude. Už jsem slyšel o případech přepadení, zmlácení a podobně. Většinou tyhle příspěvky velmi rychle mizí. Nemám žádné předsudky, neříkám, že ti lidé jsou všichni špatní. Mně je jedno, kdo je Slovák, Rus, Maďar nebo Ukrajinec. Ale tím, že sem najednou přibydou migranti v řádech statisíců, kriminalita se logicky zvedne. Takže ta bezpečnost tady bude za několik měsíců opravdu na prvním místě, což jsem vždycky hlásal ve své profesi: »Safety first«.

Tak by to mělo být a spousta lidí si ještě nic takového aktuálně neuvědomuje, protože teď na ně dopadá hlavně inflace. Najednou vidí, že je všechno o několik desítek nebo i set procent dražší, a přemýšlejí, co s tím. Praha je odlišná oproti zbytku republiky. Je velmi pravicová, řekněme, kavárenská, sluníčkářská a spousta lidí tady žije na poměrně vysoké úrovni. Pořád ještě na ně finanční krize spojená se sankcemi nedolehla, takže v hlavním městě pro nás bude práce určitě nejtěžší.

Tím vlastně přecházím na druhou část dotazu, s kým případně budeme kandidovat. V Praze ještě nemáme hotovo, pořád vymýšlíme. Nejpravděpodobnější je varianta, že půjdeme jako Domov sami, samozřejmě s Českou suverenitou, což je naše sesterská organizace, s níž budeme spolupracovat všude. Naším cílem logicky není vyhrát všechno teď v komunálních volbách, ale vybudovat tady opravdu velkou stranu, která bude v budoucnu oporou pro občany České republiky.

A jinak z toho, co už je zveřejněno, tak se nám povedlo zastřešit koalici v Brně – Restart pro Brno…

Tady vám, když dovolíte, skočím do řeči. Zrovna ta brněnská koalice je mediálně dost propíraná. A hodně kriticky…

Pro mě osobně to je velmi zajímavé spojení – komunisti, Slušní lidé, zemanovci, a samozřejmě tam budou i kandidáti z České suverenity a z Domova. Já ty lidi znám. Vím, že už několik let upozorňují na vše špatné, co se v Brně děje. Takže si myslím, že pokud Brňané vnímají, že je potřeba změna, pak najednou mají kam sáhnout. Navíc jsme pokryli všechny městské části touhle společnou koalicí, což je zhruba 900 lidí.

Pracujeme ale i na dalších koalicích, v jižních Čechách půjdeme pravděpodobně s komunisty, v severních Čechách, respektive Ústeckém kraji, s bývalými kolegy ze sociální demokracie. Teď jsme vlastně, dá se říct, v takovém tom nejvytíženějším období, kdy každý den vymýšlíme, jednáme a hledáme společnou cestu.

A tady bych chtěl říct něco velmi zásadního, co se týče strany Domov a našeho vnímání rozdílu mezi pravicí a levicí ve smyslu »ten je dobrý, a ten špatný.« Mně je úplně jedno, jestli je někdo komunista, a na druhou stranu neřeším, jestli je někdo extrémní pravičák. My jsme na největší křižovatce v dějinách lidstva s ohledem na všechno, co se dělo, děje a bude dít. A já nechci se svými kolegy přemýšlet nad tím, jestli je tenhle člověk špatný nebo dobrý, protože byl komunista nebo že byl sociální demokrat. To samé platí na druhou stranu – jestli je někdo špatný, protože byl extrémní pravičák a vůbec ho nezajímalo sociální cítění vůči lidem. Pokud ti lidé budou mít stejnou vizi a rozhodnou se něco změnit, tak jsme tady. Domov je tady a budeme s vámi! Chceme zpět naše životy, chceme přežít tuhle těžkou dobu a chceme tady něco vybudovat.

A když za vámi na nějakém předvolebním mítinku přijde babička, dědeček nebo i běžný občan v produktivním věku, a zeptá se: »Hele, Davide, víme, že je tu inflace, to ano. Ale jak byste to řešil vy?« Co odpovíte? Jaký konkrétní lék má strana Domov?

Strana Domov by samozřejmě okamžitě zastavila všechny sankce, respektive podporu jakýchkoli sankcí proti Rusku, protože to je přesně příčina oné obrovské inflace. Pochopilo to Maďarsko, kde si lidé uvědomují, možná i díky České a Slovenské republice, že volba probruselských stran vede do pekla. Nejsme od Maďarska tak daleko, ti lidé cestují k nám, my k nim, takže oni vnímají, jak se tady žije. A podívejte se. Pan Orbán vyhrál opět volby poměrně jasně a lidé si v jeho zemi velmi levně nakoupí, co chtějí, včetně energií. Kolega byl o víkendu v Maďarsku a posílal mi zprávy, že tam nafta stojí 31, někde 32 korun. To je přece tak absurdní rozdíl, zhruba 15 Kč za litr! A je to proto, že Viktor Orbán řeší v první řadě své občany. On není ta ovce, která poslechne, jakmile v Bruselu zavelí: »Všichni teď musíte souhlasit se sankcemi proti Rusku!«. On tomu Bruselu poslal jasný vzkaz: »Ne, ne, ne, vy mi nebudete říkat, jak se já mám starat o své lidi«.

Čili – já řeknu té babičce: »Víte, my nesmíme podporovat tuhle proválečnou atmosféru, nesmíme souhlasit se sankcemi, nesmíme si nechat od Evropské unie, respektive od té burzy, diktovat, za jakou cenu vám budeme prodávat elektřinu, kterou u nás vyrobíme.« A to je další naprosto absurdní věc! My oproti tomu nabízíme řešení. V prvé řadě se hodláme postarat, aby to levné, co jsme u nás vyrobili, jsme co nejlevněji dali našim lidem. A ne že to pošleme ven, kdy nám nějaký úředník řekne: »Teď to budete prodávat za tuhle a za tuhle cenu.« To je celé špatně!

Neříkám, že náprava stavu, za který mohou i předchozí vlády, bude jednoduchá, ale zase na druhou stranu právě to, jaká ta atmosféra teď mezi lidmi je, by nám mohlo pomoci. Protože ti lidé se probouzejí! A skutečnost, že čelí určitým existenčním potížím, je donutí začít přemýšlet. Zatímco, když na miskách vah leželo očkování nebo neočkování, zvolili nějakou cestu, třeba ho i odmítli, ale pořád nešlo o něco, co jim zasahovalo do peněženky. A jsou tady i další věci, které k té všeobecné nespokojenosti mohou přispět.

Povídejte…

Například snaha současné vlády zavést tzv. korespondenční volbu. Pak už je opravdu jenom krůček k tomu, aby si s těmi volbami dělali, co chtějí. Například v Americe jsme jasně viděli, kam až může vést korespondenční volba, jak obrovské spekulace se kolem toho vyrojily. To samé v Rakousku, kde se kvůli tomu musely opakovat prezidentské volby. Takže v momentě, kdy vám někdo sáhne na chleba a kdy vám někdo řekne »hele, pozor, tady už nebudeš mít možnost svobodně a anonymně volit«, nastává jasná reakce. Ti lidé si přece logicky řeknou: »To přece není to, co jsem chtěl. Já jsem svobodný člověk, proč se to všechno děje, kam nás tlačí.«

Těch faktorů je víc a my budeme občanům všemi možnými způsoby nabízet řešení a ukazovat, že jsme tady. Což je samozřejmě těžké, protože systém má ty nejmocnější zbraně. Jednou z nich jsou média a my nemáme moc peněz na to, abychom si zaplatili nějaké vystoupení ve veřejných médiích. Ten systém nechce, aby byla pravda sdělována a opakována. On chce, aby v médiích zaznělo jen to, co chce sdělit sám za sebe.

Mám poslední otázku – a iportaL24.cz se tomuto tématu v posledních dnech hodně věnoval – a ta se týká prezidentských voleb, které přijdou za nějaké čtyři měsíce po těch komunálních. Vidíte, jakožto předseda neparlamentní politické strany, ale zároveň strany, která neskrývá velké ambice, nějakého vhodného kandidáta mezi těmi, kteří už byli ohlášeni? Nebo si myslíte, že to není zrovna ten optimální výběr?

Mezi těmi, kteří již ohlásili kandidaturu na prezidenta, vidím výraznou osobnost v podobě paní Aleny Vitáskové, protože tato dáma mluví za občany České republiky, a hlavně rozumí problematice energií, což je nesmírně aktuální téma. A také je dobře, že není zrovna fanynkou Evropské unie. To je pro mě jeden z vlasteneckých kandidátů. A pan doktor Skála také vyhlásil, že chce kandidovat jako vlastenec. Kromě těchto dvou lidí mě ale nikdo jiný z ohlášených kandidátů neoslovil. Ta jména snad ani nemá cenu komentovat. Doufám, že se objeví ještě další zajímavý kandidát, takže budeme mít z čeho vybírat.

Petr Kojzar