Prosadí vládní koalice zvýšení platů soudců, státních zástupců a vrcholných politiků o téměř sedm procent? Díky své většině ve Sněmovně pravděpodobně ano, otázkou zůstává, zda to stihne tak, aby změna platila už od ledna. Opozice chce zrychlené projednávání normy, o které Sněmovnu žádá vláda, vetovat. Poslanci budou o návrhu jednat dnes odpoledne.
Vlnu kritiky vyvolal původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o 14 procent. Na základě ostré kritiky opozice ale i veřejnosti ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) původní návrh pozměnil a nově by mělo dojít ke zvýšení o 6,95 procenta. Například plat řadového zákonodárce by se tak zvýšil o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď.
Vláda požádala Sněmovnu o to, aby schválila novelu zrychleně už v prvním čtení, což ale chce opozice zablokovat.
»Uděláme maximum pro to, abychom zabránili koalici zvýšit platy politiků,« řekl novinářům před začátkem dnešního jednání Sněmovny předseda hnutí Tomio Okamura. Zdůraznil, že jeho hnutí zrychlené projednávání novely nepodpoří. Chce, aby předloha absolvovala všechna tři kola projednávání, aby poslanci měli možnost ve druhém čtení předkládat pozměňovací návrhy. Okamura již avizoval, že předloží návrh na zmrazení platů politiků do konce volebního období. Nejde o jeho první pokus o prosazení zmrazení platů. Snažil se o to už v roce 2022, když koalice prosadila návrh, kterým se platy politiků zvyšovaly od roku 2023, stejný návrh předložil také v minulém volebním období. Ani jednou nenašel pro takový krok dostatečnou podporu. »Hnutí SPD je zásadně proti zvyšování platů politiků,« zdůraznil Okamura.
Vláda alibisticky čekala na volby
Zrychlené projednávání novely nepodpoří ani další opoziční hnutí ANO. »Vláda chce německé platy, ale zatím jenom pro sebe,« řekla novinářům předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Zdůraznila, že zástupci hnutí ANO růst platů politiků nepodpoří. Jménem obou opozičních klubů zavetuje jak zrychlené schválení novely už v prvním čtení, tak zkrácení lhůt pro její projednání ve výborech. »Tím pádem se to logicky do konce roku nestihne,« uvedla Schillerová s tím, že vláda si na problém zavařila svým pomalým tempem. Rozhodnutí Ústavního soudu, vyšlo již v květnu, vláda tak měla dostatek času reagovat. »Alibisticky a farizejsky čekali na volby, protože se toho báli,« uvedla Schillerová. Vyzvala vládu, aby platy politiků zůstaly zmrazeny.
Také opoziční Piráti chtějí, aby Sněmovna návrh projednala řádně ve druhém a třetím čtení, souhlasí ale se zkrácením lhůt třeba i na několik dnů. »Podáme pozměňovací návrhy, které zastropují výši nárůstu. A také chceme adresovat problém kumulace odměn u některých politiků, kteří berou druhý a třetí plat,« uvedl předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek.
Kromě návrhů opozičních klubů ANO a SPD na zmrazení platů vrcholných politiků, předložili pozměňovací návrh i zástupci vládní TOP 09, a to na krácení platů poslanců a senátorů při vyšším zadlužení státu.
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Ústavní soud v květnu s platností od příštího roku zákonný koeficient zrušil. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů odporuje ústavnímu pořádku. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822. Ústavní soud pak také upozornil, že ústavností snížení platů politiků se nezabýval.
Původní návrh novely předpokládal využití koeficientu tři už pro rok 2025. Nynější znění předlohy, jak ji začne projednávat Sněmovna, stanoví pro příští rok platové základny přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce jde o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když letos se po zásahu Ústavního soudu počítají ze základny 120 951 korun. Nárůst by byl asi 0,6 procenta.
(jad)