Dlouhodobý spor mezi Venezuelou a Guyanou o vlastnictví území západně od řeky Essequibo se vyostřil. Venezuela uspořádala referendum, v němž obyvatelé podpořili připojení této oblasti. V důsledku toho každým dnem rostou obavy, že se strany mohou chopit zbraní.
Po referendu o Essequibo, sporném území mezi Venezuelou a Guyanou, se vláda Nicoláse Madura pokouší prosadit to, co bylo schváleno v nedělním hlasování. V úterý Maduro v televizním vystoupení představil novou oficiální mapu Venezuely se začleněným Essequibo, bez sporného vymezení, během zasedání Státní rady, na kterém oznámil řadu opatření a připravované legislativy k upevnění vlastnictví Caracasu nad tímto územím a jeho zdroji. Již dříve Maduro vyslal vojenský kontingent do Puerto Barima na venezuelské hranici s Atlantikem, blízko hranic nárokovaného území.
Guyanské úřady referendum odsoudily a požádaly Mezinárodní soudní dvůr OSN o jeho zrušení. Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodriguezová obhajovala právo na toto hlasování v Haagu. Soud v Haagu 1. prosince odmítl zasahovat do vnitřních záležitostí Venezuely, ale požadoval od stran, aby nepodnikaly kroky, které by mohly situaci na sporném území zhoršit.
Maduro mezitím ve všech svých krocích slíbil, že se bude držet kurzu stanoveného v referendu, ale neupřesnil, jaké kroky může Caracas podniknout. Prezident rovněž oznámil vytvoření integrální obranné zóny v oblasti, schválil plán sociálních služeb v regionu a vydávání venezuelských průkazů totožnosti občanům žijícím na tomto území.
Národní shromáždění (parlament) Venezuely ve středu jednomyslně přijalo v prvním čtení zákon na ochranu Guyany-Essequibo ve Venezuele na základě výsledků konzultativního referenda. Návrh legislativy by vytvořil 24. stát, Guyana-Essequibo, na sporném území s Guyanou.
Venezuela se snaží svými kroky donutit Guyanu, aby se vrátila do situace z roku 1966, i když je těžké říci, zda na to Guyana přistoupí, domnívá se Viktor Heifets, profesor katedry teorie a historie mezinárodních vztahů na Fakultě mezinárodních vztahů Petrohradské státní univerzity.
Historie sporu
Spor mezi Venezuelou a Guyanou o vlastnictví území o rozloze 159 500 km2 západně od řeky Essequibo, nazývaného Guyana-Essequibo, trvá již více než 100 let. Toto území tvoří více než dvě třetiny Guyany a žije na něm 283 000 lidí z celkového počtu něco přes 800 000 obyvatel země.
Územní spor se vyostřil v roce 2015, kdy byla objevena ropná pole obsahující nejméně 10 miliard barelů ropy a kdy Guyana udělila společnosti ExxonMobil koncesi na těžbu ropy v moři, jehož hranice nejsou vymezeny. V září guayanská vláda udělila licenci na těžbu v moři dalším sedmi nadnárodním společnostem, včetně China National Offshore Oil Corporation, QatarEnergy a TotalEnergies.
Společnost ExxonMobil v listopadu oznámila zahájení těžby ropy na třetím poli (Payara) v bloku Stabroek o rozloze 26 800 km2, což umožní zvýšit těžbu ropy v bloku na 620 000 barelů denně v roce 2024 a na 1,2 milionu barelů denně v roce 2027.
V dubnu uznal Mezinárodní soudní dvůr OSN za přípustnou k projednání žalobu Guyany vůči Venezuele na vymezení hranice mezi nimi na základě rozhodnutí arbitrážního soudu konaného v Paříži v roce 1899, kdy bylo pod tlakem Velké Británie 90 % sporného území na zfalšovaných mapách převedeno na její kolonii – Britskou Guyanu. Venezuela, která uznává Guyanu- Essequibo za své legitimní území, se domnívá, že tento konflikt nepodléhá jurisdikci Mezinárodního soudního dvora OSN, a trvá na vytyčení hranic přímým jednáním s Guyanou, jak je stanoveno v Ženevské dohodě z roku 1966.
Hrozba eskalace konfliktu
Na pozadí událostí v regionu se v médiích stále častěji začíná hovořit o riziku nového rozsáhlého konfliktu. Podle deníku The Guardian dosáhlo napětí mezi oběma zeměmi nebývalých rozměrů.
Guyanský ministr zahraničí Hugh Todd publikaci řekl, že Venezuela je »na špatné straně dějin«. Podle něj jsou lidé v pohraničí velmi znepokojeni.
Podle publikace, která se odvolává na analytiky, je s rostoucím diplomatickým napětím stále obtížnější najít východisko, které by oběma stranám umožnilo zachovat si tvář. Nedávno venezuelská armáda vybudovala v blízkosti sporné hranice přistávací dráhu a guayanský prezident Irfaan Ali strávil noc ve vojenském táboře v této oblasti. Řekl, že »každý čtvereční centimetr« Essequibo patří jeho zemi, a slíbil, že bude území bránit.
Uvedl, že guyanská armáda je v pohotovosti a v kontaktu s americkou armádou od Madurova návrhu vytvořit na sporném území stát v rámci Venezuely.
Mezinárodní soudní dvůr OSN mezitím rozhodl, že se Venezuela musí zdržet jakýchkoli kroků, které by mohly změnit situaci ve sporu.
Odborníci se zároveň přiklánějí k názoru, že konflikt mezi Venezuelou a Guyanou nepřeroste do fáze ozbrojeného střetu a zároveň upozorňují na nesrovnatelnost armád obou států. Venezuelská armáda je jednou z největších a dobře vyzbrojených v Latinské Americe, zatímco ozbrojené síly Guyany jsou spíše symbolické.
(jb, TASS)