Nejkrásnější svátky roku prožívají hlavně děti, ale i my dospělí v nich spatřujeme neodmyslitelné kouzlo. A tak není divu, že jsou spjaty i s magií starodávných zvyků. Bohužel se pomalu z rodin vytrácejí, a proto se pokusíme ty nejdůležitější připomenout. Bylo by škoda, kdyby čarovné doby našich předků jednou zůstaly zapomenuty…
Lodičky
Lodičky s malou svíčkou jsou kouzelné, především pro děti, ale i dospělí si mohou přijít na své. Do rozpůlené a vyprázdněné skořápky vlašského ořechu přilepte voskem kousek malé svíčky a zapalte ji. Ořechovou lodičku vypusťte do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal.
V okamžiku, kdy zapaluje svíčku a pokládá lodičku na hladinu, může položit jednu otázku a lodička na ni prý zná odpověď. Ale i bez otázky lodička leccos prozradí. Tak třeba – když na ní vydrží svíčka dlouho hořet, čeká jejího majitele dlouhý a šťastný život.
Zhasne-li svíčka v okamžiku, kdy vyslovujete svou otázku, jste neupřímní k sobě i k ostatním. Pluje-li lodička na volnou vodu, její »vlastník« se brzy vydá na dlouhou cestu, drží-li se u břehu, nepojede nikam, zůstane doma. Všechny lodičky jsou pohromadě? Žádné neštěstí, naopak! V rodinném kruhu bude vládnout pohoda, přátelství, úcta a tolerance. A spoustu jiných »zaručených« událostí se dozvíte z obyčejné skořápky vlašského ořechu a svíčky v něm.
Střevíc
Házení střevíce na Štědrý den je dávno zapomenutou tradicí. Svobodné a vdavekchtivé dívky a ženy (dnes je těžko hledat, protože se do svatby příliš nehrnou a dávají přednost tzv. volnému vztahu) házely střevíc přes hlavu. Když dopadl špičkou ke dveřím, do roka se vdávala, když patou, zůstala ještě nejméně rok doma rodičům tak říkajíc na krku.
Ale i jinak dívky a svobodné ženy »bojovaly« o budoucího manžela. Ne náhodou se proto řada dalších štědrovečerních věšteb zabývala láskou. Děvčata tajně vkládala pod polštář svým milým hřeben se svými vlasy. Anebo část svého oděvu (jakou, to nevíme, že by kalhotky?). Pokud s tímto polštářem pod hlavou vyvolený muž usnul, po probuzení patřila jeho první myšlenka šikovné dívce a svatba do roka byla jistá.
A mimochodem, vdavekchtivé děvče má na Štědrý den jedinečnou příležitost. Stačí, když tajně sebere devět patek od vánoček a do roka je »pod čepcem«.
Magické zrcadlo
Magické zrcadlo ukazovalo dívkám a svobodným ženám budoucnost. Jeho výroba je jednoduchá. Na kus čistého, bílého a vyžehleného plátna položte zrcadlo nebo kus lesklého plechu, postavte na ně čirou skleněnou nádobu s vodou, a za ní postavte dvě hořící svíčky. Poté (třeba trpělivosti) až hodinu bylo nutné se do takto připraveného zrcadla dívat bez přerušení. Slabší a citlivější povahy to nezvládnou, tak vydržte alespoň deset minut. Upřený pohled dívky uvedl do transu a zjevila se jim jejich nejbližší budoucnost.
Jablko
Krájení jablka na dílky se dodnes v mnoha rodinách provozuje. Postup? Před večeří rozkrájejte jablko natolik dílků, kolik je vás u stolu. Každý sní svůj kousek, aby trefil domů a aby se celá rodina sešla i za rok. Takto společně snědeným jablkem budete mít zajištěné, že kdykoliv se někdo odkloní od rodiny, stačí na daného člověka pomyslet a on najde cestu zpět domů.
Další tradice hovoří o tom, že se rozkrojí společné jablko, a věštba určí, jak to bude se zdravím celé rodiny. Po štědrovečerní večeři příčně přeřízněte jablko na dvě poloviny a ukažte je všem i stolu. Tvar jádřince prý určí náš osud. Pokud má pět či více cípů (hvězda), sejdou se všichni za rok ve zdraví. Nehezký, nepravidelný nebo červivý jádřinec značí nemoc, neštěstí a zármutek. Pokud má dokonce tvar kříže, pak někdo z přítomných onemocní, nebo zemře. Tento zvyk je popsán už ve 14. století, ale není třeba se ho bát, vyberte velké a zdravé jablko.
Podle jiné tradice si každý srozkrojí příčně své jablko a dozví se z něj vlastní budoucnost. Kdo najde v rozkrojeném jablku z jader křížek, měl by dbát o své zdraví, hrozí mu nemoc. Komu zůstanou jádra neporušená nebo budou mít tvar hvězdy, bude celý rok zdráv.
Zato loupání jablka je určeno jen pro dívky. Dívka oloupe jablko tak, aby ze slupky vznikla jedna dlouhá spirála, tou poté zatočí nad hlavou a odhodí ji, písmeno, které se dá z dopadnuvší slupky přečíst je písmeno, na které bude začínat jméno jejího vyvoleného.
Jmelí
Jmelí je údajný symbol života. Má prý moc ochránit před čarodějnicemi a zlými duchy. V časech dávných, ano, pohanských, se nesmělo jmelí po stržení ze stromu dotknout země. A ještě jednu důležitou magickou moc prý jmelí má. Čím více kuliček na něm najdete, tím více štěstí vás v příštím roce čeká. Přikládána je mu moc vyvolat nebo udržet vztah mezi mužem a ženou. Pod zavěšeným jmelím má muž (a proč ne i žena?) právo políbit jakoukoli dívku či ženu: »Kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí«. A jejich láska bude stejně, jako je jmelí, věčně zelená. Žárlivé manželky a milenky z tohoto zvyku nikdy radost neměly…
Jmelí zavěšené nad štědrovečerní tabuli přinese štěstí všem a každému stolovníkovi splní jedno přání. Pokud ho ovšem zašeptá do první zapálené svíčky na vánočním stromečku. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak je dobré při vánočních návštěvách s sebou snítku zeleného jmelí přinést.
Zlaté prasátko
Zlaté prasátko, pokud víme, na Štědrý den je ještě nikdo neviděl. Tato česká vánoční pověra vznikla už ve středověku. Podle ní je zlaté prasátko vidina přislíbená za neporušený předvánoční půst. Každý, kdo celý den až do štědrovečerní večeře nebude jíst maso, uvidí zlaté prasátko. Proto se v průběhu dne podávala jen bezmasá jídla. Této pověry si užívaly především děti. Rodiče postícímu se dítěti zlaté prasátko mohou předvést například prostřednictvím odrazu zrcátka na zdi. Půst bylo nutno na Štědrý den držet od půlnoci do západu slunce.
Lití olova
Chcete vědět, jak se vám bude v následujícím roce dařit? Na tuto otázku si lze odpovědět s pomocí tradičního lití olova. Olůvka si pořídíte v rybářských potřebách. Nejprve je roztavte na staré lžíci či v kovové nádobce. Po roztavení kov opatrně nalijete do nádoby se studenou vodou. Z jeho tvaru můžete věštit. Chce to však fantazii…
Šupinky
Vrcholem celého dne byla a je i v chudších rodinách již zmíněná štědrovečerní večeře. I s ní je spojena řada zvyků…
Pod talíř každého strávníka dejte rybí šupinky, které si pak schovejte do peněženky; to zajistí dostatek financí na celý příští rok.
A ještě přidáváme: Rozliješ-li víno, jistěže u štědrovečerního stolu, čekej do roka křtiny. A tak lze ještě dlouho pokračovat. Vánoce mají svoje kouzlo a neměly by být jen o dárcích…
Jiří Janouškovec
ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay
My pouštíme lodičky se svíčkou!