Válečná jednota mezi USA a Ukrajinou dostává trhliny

Spojené státy a Ukrajina se od doby, kdy administrativa prezidenta Joea Bidena přislíbila podporu »tak dlouho, jak to bude nutné« při odporu proti »neúprosné invazi« Moskvy, do značné míry shodují. Po více než roce války však v zákulisí mezi Washingtonem a Kyjevem narůstají rozdíly v názorech na válečné cíle a rýsují se potenciální ohniska napětí ohledně toho, jak a kdy konflikt skončí, napsal ve svém článku server Politico.

Veřejně se Biden a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj příliš nerozcházejí, toto spojenectví se naplno projevilo minulý měsíc, kdy americký prezident uskutečnil svou »tajnou, dramatickou návštěvu« Kyjeva. Na základě rozhovorů s deseti úředníky, zákonodárci a experty se však podle serveru objevují nové sporné body: sabotáž plynovodu na dně Atlantského oceánu, brutální, vysilující obrana strategicky nevýznamného ukrajinského města a plán boje o region, v němž jsou ruské síly zakotveny již téměř deset let.

Rusko již devět měsíců obléhá Bachmut, ačkoli dobytí tohoto jihovýchodního ukrajinského města by podle serveru Politico na trajektorii války příliš nezměnilo. V posledních týdnech se stalo ústředním bodem bojů, v jejichž čele stojí vojáci ze žoldnéřské skupiny Wagner Group. Ukrajinci se zakopali a odmítají zničené město opustit i za cenu obrovských ztrát.

»Každý den obrany města nám umožňuje získat čas na přípravu rezerv a přípravu budoucích útočných operací,« uvedl generálplukovník Oleksandr Syrskyi, velitel ukrajinských pozemních sil. »Zároveň v bojích o tuto pevnost ztrácí nepřítel nejpřipravenější a nejbojeschopnější část své armády – Wagnerovy útočné jednotky.«

Několik představitelů administrativy se začalo obávat, že Ukrajina vynakládá v Bachmutu tolik živé síly a munice, že by to mohlo oslabit její schopnost provést na jaře slibovanou velkou protiofenzívu. »Rozhodně nechci snižovat obrovskou práci, kterou ukrajinští vojáci a představitelé vynaložili na obranu Bachmutu, ale myslím, že jde spíše o symbolickou hodnotu než o hodnotu strategickou a operační,« řekl ministr obrany Lloyd Austin.

Mezitím bylo v posudku amerických zpravodajských služeb naznačeno, že za zničení plynovodů Nord Stream loni na podzim je zodpovědná »proukrajinská skupina«, což mělo vrhnout světlo na »velkou záhadu«. Nové zpravodajské informace, o nichž jako první informoval deník The New York Times, byly sice stručné, ale zdálo se, že vyvracejí ostatní teorie.

Občas se také objevuje frustrace z dodávek zbraní na Ukrajinu ze strany Washingtonu. Spojené státy poslaly na frontu zdaleka nejvíce zbraní a vybavení, ale Kyjev se vždy díval dopředu na další sadu dodávek. Ačkoli většina členů administrativy měla pro zoufalou snahu Kyjeva bránit se pochopení, podle dvou představitelů Bílého domu, kteří nebyli oprávněni veřejně hovořit o soukromých rozhovorech, se objevily i výtky ohledně neustálých žádostí a někdy i Zelenskyho neprojevování patřičné vděčnosti.

»Myslím, že administrativa je rozpolcená, Rada národní bezpečnosti je rozpolcená« v otázce, jaké zbraně poslat na Ukrajinu, řekl Michael McCaul, předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů, který je v neustálém kontaktu s vysokými Bidenovými úředníky. »Mluvím se spoustou nejvyšších vojenských představitelů a ti z velké části podporují poskytnutí ATACMS.«

Administrativa tyto rakety dlouhého doletu neposkytla, protože ve vlastním americkém arzenálu je jich málo, které by se daly postrádat. Panují také obavy, že by Ukrajina mohla zasáhnout vzdálené ruské cíle, což by mohlo vést k další eskalaci války.

Další trhlinu v narativu o jednotě udělala nedávná zpráva, že Pentagon brání Bidenově administrativě ve sdílení »důkazů o možných ruských válečných zločinech« s Mezinárodním trestním soudem. Představitelé Bílého domu byli zděšeni, když vyšel článek v New York Times, protože se obávali, že poškodí morální argumenty, kterými Spojené státy podporují Ukrajinu. Administrativa USA proto definitivně prohlásila, že spojenectví mezi Spojenými státy – a jejich spojenci – a Kyjevem zůstává pevné a že bude trvat, dokud bude zuřit válka.

Ačkoli Biden ale přislíbil neochvějnou podporu a pokladna zůstává prozatím otevřená, Spojené státy daly Kyjevu také jasně najevo, že nemohou Ukrajinu na této úrovni financovat donekonečna. Ačkoli podpora Ukrajiny byla do značné míry dvoustranným úsilím, malý, ale rostoucí počet republikánů začal vyjadřovat skepsi ohledně použití amerického pokladu na podporu Kyjeva, aniž by byl v dohledu konec vzdálené války.

Mezi těmi, kdo vyjádřili pochybnosti o podpoře na dlouhou dobu, je i předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy, který prohlásil, že USA nenabídnou Ukrajině »bianko šek«, a odmítl Zelenskyho pozvání na cestu do Kyjeva, aby se seznámil s realitou války.

»Vždy jsou v tom zabudovány nějaké třecí plochy,« řekl Kurt Volker, zvláštní prezidentský vyslanec pro Ukrajinu za Trumpovy vlády. »Zelenskyj do toho také trochu šlápl McCarthymu na kuří oko – vystupoval tak, že ho potřebuje spíše ‚vychovávat‘, než s ním spolupracovat.«

Mnozí pozorovatelé si však připisují pozoruhodnou transatlantickou jednotu a chválí, že aliance drží pevně navzdory ekonomické a politické ztrátě, kterou si válka vyžádala. Krizové body se ale stále vznášejí na obzoru. Zelenskyho naléhání na to, aby byla celá Ukrajina – včetně Krymu, který je od roku 2014 pod ruskou kontrolou – vrácena Ukrajině před zahájením jakýchkoli mírových jednání, by podle amerických představitelů válku pouze prodloužilo. Ministr zahraničí Antony Blinken dal Kyjevu najevo, že případné znovuzískání Krymu Ukrajinou by pro Putina představovalo červenou linii, což by mohlo vést k dramatické eskalaci ze strany Moskvy.

Pentagon navíc soustavně vyjadřuje pochybnosti o tom, zda by ukrajinské síly – přestože jsou vyzbrojeny sofistikovanými západními zbraněmi – byly schopny vytlačit Rusko z Krymu.

Biden se prozatím nadále drží svého refrénu, že Spojené státy ponechají veškerá rozhodnutí o válce a míru na Zelenském. Ve Washingtonu se však začalo šuškat, nakolik to bude udržitelné, když válka pokračuje – a blíží se další prezidentské volby, uzavírá Politico.

(cik)