Fialova vláda už nějakou dobu přemýšlí o zavedení nové daně. Původně mělo jít o daň z neočekávaného zisku, nově mluví o dani válečné. Podle expremiéra Jiřího Paroubka jde o zbytečně dramatické názvosloví, Jiří Dolejš (KSČM) řekl, že název válečná daň je zavádějící. Zástupci hnutí ANO označili tento krok vlády za populismus, proti je také SPD.
O zavedení válečné daně mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na CNN Prima News. Na rozdíl od sektorové daně by se ta válečná týkala především firem s mimořádnými zisky, které plynou z vnějších okolností. »Na úrovni vlády zvažujeme, že bychom takovou mimořádnou daň zavedli v okamžiku, kdy mají firmy mimořádné zisky nikoliv kvůli lepším službám, produktům či více zákazníkům, ale z důvodu vnějších okolností. To není sektorová daň,« zdůrazňoval Stanjura. Kterých konkrétních firem by se nová daň měla týkat, nechtěl prozradit, již dříve se však mluvilo o energetickém či bankovním sektoru.
»Česká republika není ve válce,« zdůraznil pro iportaL24.cz ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. Návrh válečné daně považuje za marketingový trik zakrývající fakt, že jde o dočasné zdanění monopolního zisku. Připomněl, že návrh odmítají opoziční hnutí ANO a SPD, podle nichž stačí dividendy ČEZu. »Tím by se to ale vyhnulo soukromým korporacím,« podotkl Dolejš.
KSČM prosazuje zavedení sektorové daně. »Vláda se vyhýbá sektorové dani, která by byla systémová a nebyla by jenom na dva roky. Konsolidace veřejných financí vyžaduje zvýšit příjmy rozpočtu systémově,« dodal ekonomický expert KSČM.
Válečná daň je podle něj mimořádný krok už vzhledem ke způsobu zavedení nebo dočasnosti. Na rozdíl od sektorové daně se netýká celého odvětví ale firem s mimořádným nečekaným ziskem. »Samotný název válečná daň je zavádějící, ale nejde o převlečenou sektorovou daň navrhovanou levicí. Bohužel,« konstatoval Dolejš.
Připomněl návrhy KSČM na progresi, a to u korporátních daní. »Takže válečná daň je nedostatečně, ale pokud by byla přijata rychle, tak aspoň něco,« míní Dolejš.
Zbytečně dramatické názvosloví
Podle expremiéra Jiřího Paroubka je válečná daň zbytečně dramatické názvosloví. »My opravdu nejsme ve válce, to, že republika je ve válce, straší jenom v hlavách vládních politiků. My jsme z nějakých důvodů na straně Ukrajiny, ale nejsme ve válce, jsme v mimořádné situaci v důsledku války na Ukrajině, to je jiná věc,« řekl pro iportaL24.cz. Je přesvědčený o tom, že vláda by to měla pomoct řešit, protože ČR je v současné době předsednickou zemí Evropské unie.
S válkou na Ukrajině podle něj samozřejmě souvisí inflace, a tedy i velké zisky některých monopolních koncernů, ať už v oblasti energetiky anebo bankovnictví. Expremiér souhlasí s tím, aby se část těchto abnormálních zisků, které nejsou podložené reálnými výkony firem, ale jejich monopolním postavením, dostala do státního rozpočtu. »Jestli to vláda nazývá válečnou daní, je to nevkusné, ale jde o podstatu věci, a ta si, myslím, že je v zásadě i této vládě jasná, jde o to, jestli bude mít odvahu k tomuto přistoupit,« uvedl Paroubek.
Vládní plán se příliš nelíbí ani opozici. Pokud by byla válečná daň zavedena u energetického sektoru, bývalý ministr průmyslu a 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček by to považoval za čirý populismus. »Překvapuje mě to dvojnásob u vlády, která se tvářila, že je pravicová. Jestliže se jedná o neočekávaný zisk energetických společností, tak jde vlastně o tři firmy. Z nich jednou je ČEZ. Místo toho, aby si z něj vláda stáhla peníze, tak mu ještě peníze půjčuje, a k tomu chystá jeho zdanění, to je úplné panoptikum,« uvedl Havlíček.
Podle poslance ANO Patrika Nachera je jednodušší, než zvláštní zdanění, získat prostřednictvím vyšší dividendy více peněz z energetické společnosti ČEZ, kterou stát většinově vlastní.
Válečná daň bude stravitelnější pro veřejnost
S válečnou daní za daných podmínek nesouhlasí ani hnutí SPD. »Zvyšovat či zavádět nové daně bychom měli až v situacích, kdy už nám nezbyde nic jiného. Je tu mnoho jiných variant. SPD navrhuje takzvaný sociální tarif, tedy že by se energie prodávaly přímo českým firmám a nešly přes burzu v Lipsku, kde se ty neočekávané zisky tvoří,« uvedl šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
K válečné dani se vyjádřil také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj se vláda daň z neočekávaných zisků snaží přejmenovat na daň válečnou, aby ji z hlediska politického marketingu a »píár« učinila stravitelnější pro veřejnost. »Podstatná část veřejnosti, zvláště pak voliči stran současné vládní koalice, je totiž roztrpčena právě záměrem vlády zavést určitou podobu sektorové daně. Pokud však tato sektorová daň bude marketingově označena za daň válečnou, mohlo by to usnadnit její přijetí veřejností, jak zjevně doufá Fialova vláda,« uvedl Kovanda.
O tom, jak získat peníze z nadměrných zisků některých firem, vláda podle Stanjury rozhodne zhruba do 10. září.
(jad)