Spotřebitelské ceny se u nás v srpnu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně zvýšily stejně jako v červenci o 2,2 procenta, ačkoliv řada analytiků očekávala zpomalení jejich růstu. Proti předchozímu měsíci stouply ceny o 0,3 %. Nelze v té souvislosti ovšem nepřipomenout, že v loňském srpnu vzrostly ceny meziročně o 8,5 % a už v srpnu 2022 stouply o 17,2 %! Ačkoliv tato relativní čísla nestačí jen prostě sečíst, nelze než konstatovat, že za poslední tři roky se u nás ceny zvýšily zhruba o třicet procent. Přitom především v případě základní životní potřeby, jakou je bydlení, byl nárůst cen ještě mnohem vyšší. Vzhledem k tomu, že mzdy během těch tří let rostly nepoměrně pomaleji, životní úroveň většiny obyvatel tak podstatně klesla. To je vizitka, kterou současné pětikoaliční vládě nikdo neodpáře.
»Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejichž oboustranné pohyby se však vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba čtyři procenta. Benzín Natural 95 se na čerpacích stanicích v průměru prodával za 37,65 Kč/l, což byla nejnižší cena od letošního ledna. Nafta se prodávala za 36,08 Kč/l, což bylo nejméně od července loňského roku,« vysvětlila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Ceny pohonných hmot a olejů přešly podle statistiků z červencového meziročního růstu o 5,6 % v pokles o 4,1 %. Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se u většiny sledovaných položek pokles cen zpomalil. Mouka byly v srpnu levnější o 10,6 % (v červenci o 15,4 %), uzeniny o 2,8 % (v červenci o 4,4 %). Ceny ve skupině mléko, sýry a vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %). Ovoce pak zlevnilo o 2,4 % (v červenci o 4,2 %) a zelenina o dvě procenta (v červenci o 4,8 %). Navíc svůj meziroční růst na 22,4 % zrychlily ceny másla (v červenci 15,2 %), čokoládové výrobky zdražily o 18,6 % (v červenci o 16 %) a nealkoholické nápoje o 4,2 % (v červenci o 3,4 %).
Výrazný růst cen za bydlení neustává
Největší vliv na meziroční zvyšování cenové hladiny měly podle ČSÚ nadále ceny v oddíle bydlení. Nájemného z bytu vzrostlo o 6,6 %, vodné o 10,9 %, stočné o 13,4 %, ceny elektřiny stouply o 8,2 %, tepla a teplé vody o 5,8 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,7 %.
Naopak zlevnily zemní plyn (o 7,2 %) a tuhá paliva (o 2,5 %).
Náklady vlastnického bydlení (takzvané imputované nájemné, v jehož rámci statistici sledují zejména ceny stavebních materiálů, stavebních prací a ceny bytů či domů) stouply v červenci o 0,9 % (v červnu o 0,8 %).
Náklady vlastnického bydlení (takzvané imputované nájemné, v jehož rámci statistici sledují zejména ceny stavebních materiálů, stavebních prací a ceny bytů či domů) stouply v srpnu o 1,2 % (v červenci o 0,9 %).
Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování – stravovací služby meziročně zdražily o 6,8 % a ubytovacích služeb o 8,5 %. Ceny lihovin vzrostly o pět procent, piva o 4,4 % a tabákových výrobků o 6,5 %. Naopak víno zlevnilo o 1,9 %. Dovolené s komplexními službami pak zdražily o 2,8 %.
Ceny zboží úhrnem se v srpnu zvýšily meziročně o 0,5 %, zatímco ceny služeb vzrostly o pět procent.
Zboží a služby u nás od roku 2015 zdražily o víc než polovinu!
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců činila v srpnu 3,9 % (v červenci 4,4 %).
Index vývoje cen k průměru roku 2015 dosáhl v srpnu 152,4 % (v červenci 152 %). Znamená to, že spotřební zboží a služby u nás od té doby zdražily o víc než polovinu.
Graf názorně ukazuje, jak Česko v růstu spotřebitelských cen dlouhodobě výrazně převyšuje průměr Evropské unie a stále »dominuje« i mezi svými nejbližšími sousedy.
Ivan Cinka