Nejvyšší američtí představitelé tento týden pozoruhodně ostře varovali izraelskou vládu, že jim téměř došla trpělivost s jejím vedením války v Gaze.
Prezident Joe Biden a jeho nejvyšší poradci prohlásili, že zváží změnu politiky vůči Izraeli, pokud nebude věnována větší pozornost humanitární krizi, kterou jeho armáda vyvolává, informoval server POLITICO. Jeden z Bidenových předních spojenců v Senátu tvrdil, že pomoc by mohla být podmíněna, pokud Izrael splní svou hrozbu invaze do Rafáhu. Dokonce i bývalý prezident Donald Trump zveřejnil své přesvědčení, že Izrael prohrává PR bitvu a musí konflikt brzy ukončit.
»Byl to signál pro Izrael s ohledem na americkou politiku – který jasně ukázal, jak moc znervóznil politiky v USA izraelský úder, při němž zahynulo sedm humanitárních pracovníků, včetně jednoho Američana. A znamenalo to zásadní změnu v přístupu ke spojenci, s nímž se američtí představitelé obvykle snažili držet krok,« uvedl server.
Tento posun podle serveru nastal v souvislosti s rostoucí vnitřní frustrací představitelů Bílého domu z vedení války a pokračující debatou v prezidentově okolí o nejlepším způsobu řešení zhoršujících se vztahů s izraelskou vládou.
Mezi středními a nižšími pracovníky se pak prý stále častěji vedou soukromé diskuse o tom, jakým způsobem musí Spojené státy vyjádřit svůj – a Bidenův – hněv nad útoky na humanitární pracovníky.
Jeden z demokratů ve Sněmovně reprezentantů, který se nechtěl dostat do rozporu s Bílým domem, dodal, že Biden »pociťuje velký tlak zvenčí, ze svého vnitřního kruhu«. »Většina z nás už toho má dost a myslím, že podpora dalšího financování bezpečnosti Izraele, přinejmenším ve frakci demokratů, klesne na dno.«
Uvnitř Bílého domu došlo k rychlé změně postoje. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby novinářům řekl, že americká vláda chce počkat na výsledek izraelského přezkoumání smrtícího úderu. Ve čtvrtek Kirby uvedl, že USA dají Izraeli pouze »hodiny a dny« na nastínění změn v politice a že pokud nedojde ke skutečným změnám, »budou muset nastat změny z naší strany«. O několik hodin později Izrael poprvé od útoku Hamásu 7. října otevřel přechod Erez, což umožní větší přísun humanitární pomoci do Gazy.
I před smrtí humanitárních pracovníků World Central Kitchen byl prezident Biden pod stále větším tlakem, aby změnil svůj postoj vůči Izraeli. Dosud však odolával.
I ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin v poslední době zesílili svou kritiku Izraele. Blinken ve čtvrtek prohlásil, že útok na World Central Kitchen by měl být posledním útokem na humanitární pracovníky, zatímco Austin ve středu večer vyjádřil v telefonátu s izraelským ministrem obrany Yoavem Gallantem své »rozhořčení« nad úderem.
Sám Biden se podle jiného vysokého poradce snažil oddělit své rostoucí opovržení vůči Netanjahuovi od svého desetiletí trvajícího přesvědčení, že Spojené státy musí podporovat Izrael.
Především v nižších patrech administrativy pak roste nespokojenost s přístupem k Izraeli. Josh Paul, který před svou říjnovou rezignací kvůli válce pracoval více než 11 let v Úřadu pro politicko-vojenské záležitosti ministerstva zahraničí, uvedl, že je v pravidelném kontaktu s několika stovkami úředníků Bidenovy administrativy prostřednictvím skupinových chatů a individuálních rozhovorů. Uvedl, že počet úředníků, kteří se na něj obracejí, se v posledních týdnech zvýšil.
»Můj dojem z nich tedy je, že na všech úrovních systému panuje obrovská frustrace, ale že je jen velmi malá možnost něco změnit,« řekl serveru Paul. »Oslovila mě řada lidí a řekla mi: ‚Přemýšlím o rezignaci a tohle je poslední kapka‘,« řekl s odkazem na zabíjení humanitárních pracovníků.
Současně se ve světě vystupňovaly následky útoku na World Central Kitchen a vlády Austrálie, Polska a Velké Británie, které při útoku přišly o své občany, vyzvaly Izrael k vyšetřování a vyvození odpovědnosti.
Senátor Chris Coons, Bidenův nejbližší spojenec v Senátu, ve čtvrtek pro CNN uvedl, že by podpořil podmínění vojenské pomoci Izraeli, pokud by se pokusil o rozsáhlou operaci v Rafáhu, aniž by předtím ochránil civilisty.
»Pozorovatelé mají podezření, že rostoucí tlak na Bidena si nakonec vybere svou daň – a možná se tak již stalo,« uzavírá POLITICO.
(cik)