Ústavní soud obdržel hned dvě podání na novelu o zkrácení červnové valorizace penzí. Včera normu napadla u ÚS skupina senátorů, dnes svůj návrh na podatelnu soudu doručili zástupci poslanců ANO. Jejich podání má 40 stran, podepsalo ho všech 71 poslanců hnutí.
Senátoři i poslanci žádají o přednostní projednání svých návrhů. Kdy by mohl ÚS vynést svůj verdikt, zatím nikdo nechce předjímat. S tím, že by rozhodl ještě v květnu, to znamená předtím, než stát začne vyplácet penze podle nového zákona, ale nikdo nepočítá. K rozhodnutí dojde pravděpodobně nejdřív až na podzim.
Nejde o první případ, kdy jeden právní předpis zpochybnilo u ÚS více aktérů. Opakovaně k tomu docházelo už i v minulosti, týkalo se to například církevních restitucí. Soud zpravidla jako základ vzal první doručený návrh, ostatní odmítl, avšak z pisatelů udělal účastníky řízení a naslouchal jejich argumentům.
Obě podání se podle mluvčí soudu Kamily Abbasi liší. Zatímco senátoři navrhli zrušit celou novelu, poslanci navrhují zrušit buď její části, případně pak celý předpis. Jména soudců zpravodajů, kteří dostanou oba podněty na starost, zveřejní ÚS patrně v úterý.
Za senátory jednal Michael Canov (SLK) z klubu Starostů a nezávislých. Už při projednávání novely v horní parlamentní komoře navrhoval jejízamítnutí. Důvodem podle něj nebyl obsah novely, ale její zrychlené schválení Sněmovnou, které označil za protiústavní. Novela je podle něj navíc retroaktivní, protože důchodcům nárok na nesníženou valorizaci vznikl podle platného zákona už na přelomu ledna a února. »To není ohnutí zákona, to je přímo jeho zlomení,« uvedl v Senátu Canov.
Boj za základní principy právního státu
Poslanci hnutí ANO avizovali hned po přijetí normy ve Sněmovně, že pokud ji schválí Senát a podepíše prezident, obrátí se na ÚS. »Splnili jsme to, co jsme slíbili,« uvedla na dnešní tiskové konferenci předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. »Není to jen boj za zhruba tři miliony důchodců, ale vnímám to jako boj za základní principy právního státu,« dodala Schillerová. Je přesvědčena, že vládní většina si nemůže svévolně postupovat v rozporu s Ústavou a hojit si vlastní neschopnost na zranitelnější skupině obyvatel. Koalice navíc podle ní takto postupovala zcela vědomě.
Stížnost hnutí ANO stojí na třech pilířích –retroaktivita, způsob projednávání a porušení procedurálních práv parlamentní menšiny.
»Protiústavnost jasně spatřujeme v nepřípustné a zakázané retroaktivitě, v jednorázové úpravě valorizačního mechanismu, ke které došlo až poté, co vznikl na vyplacení zákonný nárok. Tudíž bylo jednoznačně narušeno i legitimní očekávání a ústavní princip právní jistoty,« řekla Schillerová. Nárok podle ní vznikl na konci ledna 2023. Sněmovna novelu schválila v březnu.
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítá tvrzení, že snížení červnové mimořádné valorizace bylo retroaktivní a nabouralo očekávání zvýšení důchodů. »To já jednoznačně odmítám, protože znění zákona, které bylo platné, jasně říkalo, že vláda musí stanovit (zvýšení důchodů) v nařízení – v tomto případě nejpozději do 23. března. Logicky do té doby, dokud vláda nestanoví, nevzniká žádné legitimní očekávání, protože to bychom potom mohli na každou měsíční zprávu o nárůstu meziměsíční inflace, kterou zveřejní Český statistický úřad, pohlížet jako na zvýšení legitimního očekávání. Opravdu legitimní očekávání by bylo nabouráno tehdy, kdybychom po 23. březnu přišli s legislativní změnou, která by měla ambici upravit tu mimořádnou valorizaci,« řekl dnes novinářům. Věří, že vláda u Ústavního soudu zákon obhájí. Ministerstvo podle něj už několik týdnů připravuje případnou obhajobu postupu vlády k ÚS.
Skandální zneužití stavu legislativní nouze
Koalice si prosadila projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, s čímž opozice nesouhlasila. Schillerová míní, že došlo ke »skandálnímu zneužití stavu legislativní nouze«. Porušen byl podle ní jak jednací řád Sněmovny, tak ústavní pořádek.
Ústavní právník Jan Kudrna, který práci na podání k ÚS zastřešil, dnes řekl, že lze ve vládních materiálech z loňského září vysledovat, že kabinet očekával nutnost mimořádné valorizace penzí v letošním roce s ohledem na inflaci. Nešlo tak o mimořádnou situaci, která by mohla být základem pro vyhlášení stavu legislativní nouze.
Podobně se pro iportaL24.cz před časem vyjádřil také bývalý předseda KSČM a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Rovněž on se domnívá, že novela neměla být projednávána ve stavu legislativní nouze. »Nevidím žádný důvod pro stav legislativní nouze,« řekl. Dokládá to podle něj také vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), jenž uvedl, že pokud návrh na omezení valorizace penzí neprojde, tak ji vyplatí, že státní rozpočet je dostatečně robustní. »To znamená, že ten důvod, že by tady vznikly nějaké škody, neexistuje, takže stav legislativní nouze není oprávněný,« uvedl Filip. Zopakoval, že premiér Petr Fiala i ministr práce Marian Jurečka už loni potvrdili, že bude mimořádná valorizace a vláda s tím tedy počítala. »Mimo jiné to je veřejný příslib, a ten potvrzuje legitimní očekávání důchodců. Navíc valorizace vůči inflaci je ze zákona povinná a vláda se při valorizaci platů ústavních činitelů také odvolávala na legitimní očekávání státních zaměstnanců, ústavních činitelů nebo soudců,« připomněl Filip.
Je přesvědčený, že návrh má šanci u Ústavního soudu uspět.
Po prvé v historii byl omezen poslanec s přednostním právem
O tom, že ÚS nakonec rozhodne tak, že část novely zruší, je přesvědčena také Schillerová. »Věřím, že Ústavní soud to zruší a lidem peníze vrátí,« uvedla. Pak by se podle ní museli za své kroky zodpovídat nejen členové kabinetu, ale všichni koaliční poslanci. Předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Radek Vondráček (ANO) doplnil, že z hlediska porušení procedurálních práv parlamentní menšiny bylo asi největším problémem omezení řečnické doby na dvakrát pět minut, a to už v diskusi o stavu legislativní nouze. Více než čtyři desítky poslanců podle Vondráčka tak nemohly vystoupit. Od roku 1989 se pak podle něj nestalo, že by byl omezen poslanec s přednostním právem.
Průměrná měsíční penze podle novely vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluví o ožebračování nebo okrádání důchodců, kteří jen letos přijdou v průměru zhruba o 7000 korun.
(jad)