Ročně v Česku přibývá kolem 6600 případů rakoviny plic. Na nemoc umírá kolem 5400 lidí. S diagnózou pak u nás žije asi 12 000 pacientů. Drtivá většina přichází k lékaři pozdě, tedy v okamžiku, kdy nelze onemocnění vyléčit. To má změnit preventivní program pro včasné odhalení rakoviny plic, který začal letos v lednu hradí ho zdravotní pojišťovny.
Rakovina plic je čtvrté nejčastější národové onemocnění v Česku, v úmrtnosti je ale mezi karcinomy první. Pět let přežívá necelá pětina nemocných. Na riziko onemocnění upozorňuje Světový den rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
»Většina nemocných, kteří si ortel s diagnózou vyslechnou, na onemocnění umírá. Tím, že zachytáváme většinu v pokročilých stadiích, je mortalita vysoká,« řekla novinářům předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) Martina Koziar Vašáková. Podle ní je hlavní příčinou nemoci kouření. Mezi pacienty je nekuřáků 11 procent. Nemoc se u nich objevila kvůli genetické zátěži, pasivnímu kouření či jiným rizikovým faktorům.
Preventivní program je určený pro lidi mezi 55 a 75 lety, kteří kouří či kouřili dvacet a více takzvaných balíčkoroků. Odpovídá to tedy krabičce cigaret denně po dobu dvaceti let, nebo dvěma krabičkám po dobu deseti let. Účastníci by neměli mít žádná další vážná onemocnění a podmínkou je také ochota zapojit se do sledování na pět let. Podle expertů se hrazené preventivní vyšetření může týkat asi půl milionu kuřáků a kuřaček.
Lékaři si od pilotní fáze slibují zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %. »Již v prvních měsících prošlo programem přes 400 jedinců, kteří splnili kritéria, jejich průměrný věk činil 63 let. U 5,2 % výsledek ukazoval na riziko nádoru, u 25,9 % vykázalo vyšetření zatím neurčitý výsledek a 68,8 % bylo v první vlně negativní,« uvedla Koziar Vašáková.
Nebát se požádat o vyšetření nízkodávkovým CT
Podle Ivany Čierné Peterové z Českého občanského spolku proti plicním nemocem a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS se do programu zapojilo 323 plicních a 500 praktických lékařů. »Předpokládáme, že v prvních letech vyšetříme v rámci programu desítky tisíc osob, řadě z nich to zachrání život,« uvedla.
Praktický lékař vydá žádanku do plicní ambulance. Součástí vyšetření je vyplnění dotazníku a pohovor o kouření. Pneumolog po kontrole odešle pacienta na akreditovaná radiologická pracoviště k vyšetření nízkodávkovým CT. »Kuřáci by se neměli bát požádat svého praktika nebo pneumologa, aby je rovnou odeslal na nízkodávkové CT,« doplnila Marcela Koudelková, projektová manažerka Národního screeningového centra ÚZIS ČR.
Při negativním výsledku následují kontroly za rok, za tři roky a za pět let. Při neurčitém zjištění jsou pak častější. Pokud je nález pozitivní, nemocný směřuje do specializovaného onkologického centra. Léčení může zahrnovat operaci, chemoterapii, radioterapii, imunoterapii či cílenou biologickou léčbu.
Vyšetření provádí 13 akreditovaných radiologických pracovišť, dalších devět dostalo nově akreditaci v červenci. Snahou je, aby síť míst, kde lze CT vyšetření podstoupit, byla rovnoměrně rozložená.
V roce 2002 byla ČR v evropském žebříčku ve výskytu choroby pátá, v roce 2020 se dostala na 16. místo. V úmrtnosti bylo Česko před dvěma desetiletími druhé, předloni bylo na 22. místě, upřesnila předsedkyně pneumologické sekce ČPFS Jana Skřičková.
(jad)