Ukrajina si na zisky ze zadržovaných ruských peněz jen tak nesáhne

Výkonný orgán Evropské unie má příští týden schválit právní návrh na využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v rámci sankcí, ale pochybnosti ve Francii, Německu a Belgii znamenají, že Ukrajina peníze v dohledné době nedostane, uvedli podle agentury Reuters úředníci a diplomatické zdroje.

Návrh zákona by měl být schválen 12. prosince, dva dny před závěrečným letošním summitem 27 vedoucích představitelů členských států EU, na kterém se bude jednat o miliardách tolik k dotaci rozpočtu a zbrojní pomoci pro Kyjev a o postupu v žádosti Ukrajiny o členství.

Vyhlídka na maďarské veto a rozpočtové spory mezi státy EU značně snižují šance na dohodu, která by poskytla podporu Ukrajině, vyčerpané bojem.

Podle diplomatů a úředníků v bruselském centru EU, kteří vyložili přetrvávající pochybnosti tří klíčových hlavních měst, by se Kyjev nedočkal okamžitých dobrých zpráv ani v otázce získání výnosů ze zmrazených ruských aktiv.

Mluvčí německého ministerstva zahraničí uvedl, že Berlín aktivně usiluje o zmrazení aktiv sankcionovaných osob a subjektů. »O tom, do jaké míry lze taková aktiva použít na obnovu, se na úrovni EU diskutuje. Musíme však zvážit všechny relevantní finanční a soudní otázky jako celek,« uvedl.

Podle exekutivy EU jsou v bloku obstavena soukromá ruská aktiva v hodnotě přibližně 28 miliard eur a další prostředky ruské centrální banky ve výši 207 miliard eur.

Přibližně 125 miliard eur z posledně jmenované částky drží belgická společnost Euroclear. Belgie odhaduje, že v letech 2023-24 z toho vybere na poplatcích 2,3 miliardy eur. Prohlásila, že tyto výnosy použije na pomoc Ukrajině.

Cílem návrhu Komise na příští týden je zavést standardní pravidla pro nakládání s těmito aktivy ve všech státech EU. K jeho uzákonění by byla nutná jednomyslná podpora 27 členských států.

Podle představitelů EU by návrh vyjasnil právní povinnosti zúčastněných institucí a také by jim uložil úkol dát znehybněná ruská aktiva stranou.

Zásadní však je, že by neobsahoval přímý návrh na převod nových výnosů z těchto aktiv do rozpočtu EU, uvedli úředníci s odkazem na rizika soudních sporů, otázky týkající se řízení a kritiku ze strany Evropské centrální banky.

Očekává se, že vedoucí představitelé EU návrh na summitu definitivně neschválí, ale případně uloží vládám svých 27 zemí, aby na něm více pracovaly. Vzhledem k tomu, že Německo a Francie vyjádřily své výhrady, není v dohledu žádná rychlá dohoda.

»Skupina členských států má stále právní výhrady,« uvedl vysoce postavený diplomat EU a dodal, že převod prostředků do centrální pokladny EU není »nic, co bych viděl v blízké budoucnosti«.

Belgický úředník uvedl, že jakýkoli takový nový odvod musí být prováděn ruku v ruce s globálním Západem.

Úředník považuje spíše za deklaraci záměru než za nezbytnou konkrétní formulaci středeční prohlášení skupiny G7 vyzývající k »rozhodnému pokroku« na podporu Ukrajiny prostřednictvím neočekávaných zisků společností držících zablokovaná ruská státní aktiva.

Pokud by zkušenosti se sankcemi G7 na dovoz ruské ropy a diamantů měly sloužit jako vodítko, odsouhlasení takových opatření a jejich zavedení do praxe bude podle Reuters jistě trvat týdny, ne-li měsíce.

(cik)