Globální kapacita uhelných elektráren se loni zvýšila téměř o jedno procento na 2100 gigawattů (GW). Přispělo k tomu zvýšení poptávky po elektřině po oživení z pandemie nemoci COVID-19.
Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila americká ekologická skupina Global Energy Monitor (GEM). Aktivisté přitom naléhají na svět, aby přešel od uhlí k čistším zdrojům, jako je solární a větrná energie, vzhledem k tomu, že uhlí při spalování vypouští nejvíce oxidu uhličitého. »Je to nárůst o malé číslo,« uvedla analytička GEM Flora Champenoisová. »Ale přichází v době, kdy svět potřebuje dramatický pokles kapacity, nikoli nárůst.«
Celkem je v 79 zemích světa v provozu více než 2400 uhelných elektráren. Ve výstavbě je jich dalších více než 189. V Číně kapacita nových elektráren vzrostla o 25,2 GW. Tento růst téměř vyrovnal uzavření uhelných elektráren s kapacitou 25,6 GW ve zbytku světa. Čína slíbila, že její emise oxidu uhličitého dosáhnou vrcholu před rokem 2030 a že do roku 2060 bude uhlíkově neutrální.
Svět se ale v poslední době zaměřil hlavně na energetickou bezpečnost, a to kvůli výpadkům elektřiny a geopolitické nejistotě od situace na Ukrajině. Země, jako je Německo, také znovu uvažují o zvýšení využívání uhlí, aby tak nahradily zemní plyn z Ruska.
Spojené státy, které jsou druhým největším producentem emisí oxidu uhličitého, se na listopadovém jednání Organizace spojených národů o klimatu spolu s dalšími zhruba 40 zeměmi zavázaly, že do konce roku 2022 ukončí mezinárodní financování většiny projektů využívajících fosilní paliva. Vláda prezidenta Joea Bidena ale možná brzy zváží výzvy k udělení výjimky ze svých slibů, protože situace na energetických trzích je napjatá kvůli situaci na Ukrajině, upozornil tento týden jeden z představitelů USA.
Kapacita nově budovaných uhelných elektráren se však loni snížila, a to o 13 procent na dosavadní minimum 457 GW. V roce 2020 naopak poprvé od roku 2015 kapacita nově budovaných uhelných elektráren vzrostla.
(cik, čtk)