Konec školního roku už klepe na dveře. Vyvrcholením desetiměsíčního působení žáků a studentů je vysvědčení, které je považováno za vizitku jejich snažení. Rodiče na své potomky často kladou přehnané nároky, mají velká očekávání a známky na kusu přineseného papíru jsou pro ně často velkým zklamáním. Děti to vědí a poslední školní den je pro mnohé noční můrou. Rodiče by neměli zapomínat, že nejde jen o vizitku jejich dětí, ale i jich samotných.
Každoročně se tak v den, na který by se žáci měli těšit, stávají i smutné případy, které svědčí o obrovském strachu, který některé děti mají z reakce rodičů na přinesené známky. Díkybohu počty takových případů klesají. Svědčí o tom zkušenosti pracovníků Linky bezpečí, na které děti často hledají pomoc.
»Vysvědčení není již mnoho let na Lince bezpečí téma, které děti příliš řeší. Neznamená to, že rodiče přestávají tlačit na prospěch svých dětí, spíš většina škol má nějaký online systém evidence známek a rodiče mnohdy o případném problému dítěte vědí a řeší ho, mnohdy i s dítětem, již v průběhu školního roku. Vyhrocené situace, kdy se dítě bojí jít domů, protože dostalo známku, kterou rodiče nečekali a něco mu hrozí, s námi děti řeší už jen výjimečně,« řekla pro iportaL24.cz sociální pracovnice Linky bezpečí Lucie Zelenková.
Loni se v souvislosti s vysvědčením na Linku bezpečí obrátilo 40 dětí, předloni pouze 18. Nejvíce dětí (64) hledalo pomoc v roce 2019, rok předtím 38 a v roce 2017 volalo v souvislosti se závěrečnými známkami na Linku bezpečí 50 dětí.
I když se může zdát, že jde o poměrně nízká čísla, dá se předpokládat, že děti, které hledají pomoc touto cestou, jsou skutečně zoufalé. Je smutné, že případy, kdy děti jdou v poslední školní den domů se strachem z reakce rodičů, se ještě stále vyskytují. Obávají se trestů, ať už ve formě různých zákazů, vyhrůžek nebo dokonce fyzických.
»Přestože určitá míra restrikcí, které se dětem nemusejí líbit, je jistě součástí běžného života rodiče, fyzické tresty nebo ponižování by ale v žádném případě neměly být součástí výchovných postupů. V každé rodině je jiný důraz na vzdělání, jiný tlak na výkon, jiné podmínky, není účelné, aby všichni rodiče reagovali stejně. Dobré je mít otevřený prostor pro vzájemnou komunikaci v průběhu celého roku, nejen po vysvědčení,« uvedla Zelenková.
Ke všemu přistupovat se zdravým rozumem
Ke zdravému rozumu v těchto případech vyzývá také dětská psycholožka PhDr. Dagmar Pechová. »V žádném případě by rodiče děti neměli trestat, odsuzovat, ponižovat je nebo jim dávat za vzor jiné děti. Ke všemu by měli přistupovat se zdravým rozumem, s mírou a hlavně si uvědomit, že to je jejich dítě, jejich geny,« řekla pro iportaL24.cz.
Rodiče by si podle ní měli uvědomit, že nejen jedničkáři jsou v životě úspěšní. »Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že řada lidí, kteří byli ve škole jedničkáři, to v životě nemají snadné. V praxi se příliš soustředí na problém jako takový, ale už nevidí ty věci okolo, zatímco ti, kteří měli horší známky, mají zkušenosti i s neúspěchy a vědí, jak s tím zápasit, jak s tím hospodařit. Úspěšní nemusí být jenom jedničkáři, udělat díru do světa mohou i ti s horšími známkami,« dodala Pechová. To by si podle ní měli rodiče uvědomit. »Doporučila bych jim, aby své dítě drželi nad vodou, než najde samo sebe, najde své místo ve světě, své uplatnění a svůj úspěch. Dítě je naše pořád, ať má jakékoli známky a my mu musíme důvěřovat,« zdůraznila dětská psycholožka.
Častou reakcí dítěte na příliš velký tlak ze strany rodičů podle ní bývá vzdor. »V dítěti postupně roste vzdor, odmítá dělat to, co chtějí dospělí, nechce se přizpůsobit požadavkům okolí, postaví si hlavu a trucuje,« uvedla Pechová. Rodičům radí povídat si s dětmi, řešit jejich problémy v průběhu celého roku, a hlavně je podporovat.
Situaci by nikdy neměli vyhrotit takovým způsobem, že své potomky přimějí k nějakému zkratovitému jednání. Případy, kdy dítě uteče z domova nebo má nějaké sebevražedné myšlenky, se ještě stále vyskytují. I když podle informací Linky bezpečí již jejich spouštěčem nebývá vysvědčení.
»Naše úloha pak nespočívá v přemlouvání dítěte, aby něco nedělalo, spíš v přijetí jeho náročných pocitů, možnosti mluvit o tom, co ho trápí, respektu k jeho vnímání, zároveň i možnost podívat se na celou situaci z jiného úhlu pohledu. Zvědomujeme dítěti případná rizika jeho plánu, zároveň slyšíme i to, co by potřebovalo, a zda by to nemohlo dosáhnout i jiným, méně rizikovým způsobem. Naše Linka je vždy na straně života a co nejbezpečnějších forem řešení problémů, to od nás klienti slyší opakovaně,« uvedla Zelenková. Jen pro představu, za rok 2021 Linka bezpečí přijala celkem 118 845 kontaktů.
Co poradit rodičům? Nekomplikujte svým potomkům život hned na jeho začátku. Nechtějte, aby se na jedné straně chovali jako dítě a beze slova odporu plnili všechny vaše příkazy, a na druhé straně, aby ke všem povinnostem přistupovali tak, jak si představujete od dospělého jedince. Mějte na paměti, že je to pořád dítě, ale především, vaše dítě. Podpořte ho v jeho úspěších a pomozte mu překonat neúspěchy. S chladnou hlavou, rozumem a bez přehnaných emocí.
Jana Dubničková