Udělám maximum, abychom tu šílenost zastavili, slibuje ve svém boji proti úložišti jaderného odpadu v ČR Alena Maršálková

»Jako investigativní novinářka jsem bojovala za práva občanů, proti zlovůli úředníků a politiků.« To je úvodní věta, kterou má na svém facebookovém profilu někdejší televizní reportérka a následně poradkyně mnoha politiků Alena Maršálková. V současné době tuto větu aktivně naplňuje neutuchajícím bojem proti stavbě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, které má vzniknout ve střední Evropě, a co víc, přímo u nás v jižních Čechách. V rozhovoru pro iportaL24.cz odhaluje pozadí celé kauzy, smutnou roli mnoha politiků i médií…

V Událostech na ČT dávali reportáž o finském hlubinném úložišti jaderného odpadu. Je první dokončené na světě a na podzim začne jeho zkušební provoz. Čím se liší od toho plánovaného českého?

V událostech na ČT nám jako obvykle řekli jen to, co chtěli, a podstatné věci nezmínili. Podstatnými věcmi myslím to, jak moc by případná stavba hlubinného úložiště radioaktivního odpadu zatížila životní prostředí a negativně ovlivnila život v jedné ze čtyř lokalit, které vláda v roce 2020 schválila jako vhodné. Když srovnáme již postavené finské a české plánované, pak si troufám říci, že se diametrálně liší.

Finské hlubinné úložiště je na neobydleném ostrově v regionu Eurajoki společně s jadernou elektrárnou Olkiluoto. Nejbližší vesnice je až na pevnině 6,1 km daleko a žije tam cca 100 obyvatel, nejbližší město s 9211 obyvateli je vzdálené 17,8 kilometru. A když je to ostrov, tak je tam přístupová cesta po vodě.

Naše hlubinné úložiště bude ve středu Evropy! Jeho areál by byl mnohem blíže k rodinným domům, obcím a městům. Například u jedné z lokalit je nejbližší obydlí vzdálené jen 350 metrů, další vesnice cca 1,6 kilometrů a město Týn nad Vltavou s 8021 obyvateli ve vzdálenosti 7,6 km. V dotčené oblasti je vyšší hustota obyvatel než na finském ostrově. V neposlední řadě by se musely vybudovat stovky kilometrů příjezdových cest a železnice, po kterých by se radioaktivní odpad vozil k uložení. České hlubinné úložiště by mělo být dvakrát větší než to finské.

Co k tomu dodat? USA zřídily úložiště jaderného odpadu v horách Yukatanu, Finové na ostrově, Němci budou o umístění úložiště rozhodovat až v roce 2046, jen u nás se připravuje stavba, ve které budou 500 metrů pod zemí uloženy tisíce tun vyhořelého jaderného odpadu, jehož hlavním problémem je extrémně dlouhá doba jeho zvýšené radioaktivity. Než poklesne na úroveň radioaktivního pozadí v přírodě, uplyne 250 000 roků.

Vámi zmíněným obydlím, vzdáleným 350 metrů, je lokalita Janoch. Bylo to místním lidem sděleno?

Jak přesně definovat slovo »sděleno« v případě Janochu? Informace časem prosákly na veřejnost a k lidem se dostaly náhodou. K některým bohužel až vloni. Oni totiž mlčeli a mlžili starostové čtyř dotčených obcí a nebýt několika opozičních zastupitelů, tak by to prošlo v tichosti a pak už by občané nemohli nic dělat. I dnes, kdy už se připravují hlubinné vrty, mnoho občanů nic neví, ani nic netuší. Je skupina lidí, kteří si myslí, že to bude jen díra v zemi, a pak jsou tu ti stateční, kteří dělají osvětu a bojují dnes už právní cestou za to, aby byl Janoch vyjmut z kandidátních lokalit.

Pokud jde o rodinu, která má domek jen 350 metrů od plánového areálu, tak je to smutný příběh. Rodina se obrátila na Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), zda dům vykoupí, aby si rodina se dvěma malými dětmi mohla pořídit jiné bydlení. SÚRAO si nechala vypracovat posudek, který sice připouští, že stavba úložiště, především jeho povrchový areál, bude mít značný vliv na cenu jejího rodinného domku na Coufalce a na jeho využití, ale neexistuje povinnost nahradit dotčenému vlastníkovi nemovitosti vzniklou újmu! Jinými slovy, rodina nic nedostane a SÚRAO navrhla postavit kolem nemovitost tři metry vysokou protihlukovou stěnu. Troufám si říci, že stát zničil rodině život, ty tahanice a obrovská nejistota se podepsaly i na zdraví členů rodiny.

Proč je to podle vás takový problém? Co může úložiště reálně způsobit?

O tom bychom si mohli povídat hodiny. Vyvstává tady mnoho otázek, na které zatím nikdo neodpověděl. Lidé, kterých se to netýká, argumentují tím, že je přece nutné ten odpad někam uložit. Někam… -ale ne v jejich blízkosti. Česká republika by měla začít ukládat radioaktivní odpad až po roce 2065. Proč by tedy mělo být naše hotové v roce 2050? Je nutné jaderný odpad ukládat do země, když je využitý jen z 30 procent? Je argument to, že když je v Temelíně jaderná elektrárna, tak proč by tam nemohlo být i úložiště?

Pokud jde konkrétně o Janoch, pak v dané oblasti dojde k výraznému zásahu do krajiny a k devastaci přírody, k devastaci především lesní a zemědělské půdy, k úbytku podzemních vod, k ovlivnění zdrojů pitné vody, k nadměrné hlučnosti a prašnosti a ke snížení kvality bydlení a života. A já zmíním pro mě nejdůležitější věc a to, že v případě hlubinných vrtů existuje potencionální riziko ztráty spodních vod, kdy mohou obyvatelé využívající vodu ze studní a vrtů o tuto vodu definitivně přijít. A pokud se začne stavba úložiště realizovat, bude se hornina rozpojovat pomocí trhavin, a to cca čtyři kilometry od JETE.

Bude někdo tamním lidem garantovat, že nedojde k ohrožení jejich bezpečnosti? A nejde jen o občany v Jihočeském kraji, bylo by to ohrožení nás všech. A nakonec si dovolím ocitovat Danu Drábovou, předsedkyni SÚJB: »Nikdo nechce ve svém okolí obrovskou stavbu, která bude trochu hlučná, která tam přivede mnoho cizích lidí a která bude znamenat přemisťování velkého množství materiálu. Taková stavba změní život dvou generací v dané lokalitě, zasáhne lidem do života.«

Jak jste se vlastně k informacím dostala a proč se jako někdejší investigativní novinářka tak angažujete?

Minulý rok jsem se účastnila několika setkání s občany v různých regionech a při návštěvě Českých Budějovic jsem se od mých tehdejších stranických kolegů o problémech s hlubinným úložištěm dozvěděla.

Jsem novinářka a po této práci se mi stýská, obzvlášť teď, kdy vidím, co se v médiích, především veřejnoprávních a mainstreamových, děje. Jak mí bývalí kolegové přestali používat selský rozum a kritické myšlení, jak se zapojili do šíření provládní propagandy a dehonestování a nálepkování těch, kteří si dovolí mít a říct jiný názor. Začalo to v době covidové a stále se to stupňuje. Vždy jsem bránila práva občanů, proti státní, úřední, soudní zlovůli, a chci v tom pokračovat. Poslední roky jsem pracovala pro řadu politiků jako mediální poradkyně a došla jsem k názoru, že se chci posunout do role aktivní političky a pokračovat v boji za práva občanů a být vždy na jejich straně. Chci zabojovat o senátorský post.

Najdeme naopak mezi stávajícími politickými představiteli ty, kteří našli odvahu se ozvat?

Vytipovaná místa jsou v republice čtyři. A zajímavé je, že ve třech se starostové a lidé bouří, a pokud jde o Janoch, starostové mlčí. Například starosta obce Dolní Cerekev na Jihlavsku se nebál převléct za čerta, aby zastrašil šéfa SÚRAO. Ve vesnici z oblasti Horka na Třebíčsku si stěžovali u Ústavního soudu a u Březového potoka u Horažďovic každoročně probíhají pochody proti úložišti. A v případě Janochu starostové obcí Temelín, Dříteň a Olešník řekněme nepředávají informace členům zastupitelstva, mlčí a mlží, a proč tutéž strategii zaujal i starosta Hluboké Jirsa? V rozhovoru pro jeden mainstreamový zpravodajský web se alibisticky obhajoval tím, že na výběr lokality nemají obce vliv, nechce rozdýmat nálady a emoce, udělat »mrdník« mezi občany a rozdělit společnost. Naštěstí se v Temelíně velmi angažuje opoziční zastupitelka Hana Hájková, v Hluboké Monika Březinová a dalších pár odvážných, vzniklo několik občanských sdružení a také petice.

Jakou roli v kauze hraje senátor Tomáš Jirsa?

Hraje roli zcela zásadní. Je to starosta Hluboké nad Vltavou, dlouholetý politik a člen ODS. Je k tomu ještě něco potřeba dodávat? Navíc jsme v Jihočeském kraji, kde hejtmanem je Martin Kuba, člen ODS. To, že v tomto kraji doslova kvete klientelismus a politicko-podnikatelský byznys, není potřeba zdůrazňovat. Asi si dobře pamatujeme na dobu kmotrů ODS, mezi který figurovalo jméno Pavla Dlouhého z Hluboké. A já nejsem naivní, že ODS prošla sebereflexí a oněch kmotrů se zbavila. Jirsa se snaží prosadit stavbu úložiště na Janochu za každou cenu, a když jsem se tam setkala s občany, tak to není jediný problém. V celém regionu se stavějí solární elektrárny, většinou na zemědělské půdě, bez posouzení vlivu na životní prostředí EIA. Solární park s cca 88 tisíci panely má stát při silnici z Hluboké nad Vltavou na Týn nad Vltavou a bude výkonem největší na jihu Čech a údajně se připravuje další. Opoziční zastupitelé Hluboké také podali trestní oznámení kvůli prodeji bytů. Představte si, že developer prodal byty, které postavil na obecním pozemku, a přitom o prodeji tohoto pozemku rozhodovali městští zastupitelé, až když byty stály. Nikdo si vůbec nepřipustil myšlenku, že by to neschválili. Proč asi?

Jaké budou podle vás další kroky a jaký další vývoj předjímáte?

Některé dotčené lokality už mají svá právní zastoupení, právníci jednají s úřady. Čeká se na vyjádření ministra Hladíka ohledně zahájení hlubinných vrtů, které byly pozastaveny. Při ministerstvu průmyslu a obchodu vznikne pracovní skupina, ve které by Janoch měl mít svého zástupce. Opět jsou tam obrovské snahy o vyšachování oponentů a hlavně občanů. Věřím, že to odvážní zastupitelé nevzdají a Janoch bude vyřazen z vhodných lokalit. A já jim budu po celou dobu pomáhat jako novinářka, šířit osvětu a alarmovat lidi, a pokud budu zastávat veřejnou funkci, udělám maximum, abychom zastavili tu pro mě šílenou věc, vybudovat v srdci Evropy hlubinné úložiště a naplnit ho radioaktivním odpadem, který se bude rozkládat 250 000 let a je obrovským bezpečnostním rizikem nejen pro Českou republiku, ale pro celou střední Evropu.

Prosím o odpovědi na dvě otázky mimo téma. Na svém FB profilu hodně kritizujete prezidenta Petra Pavla. Co mu nejvíce vytýkáte?

Já ho nekritizuji. Já jen upozorňuji na to, co říká. Vážím si každého člověka, který má svůj názor, umí ho prezentovat, vysvětlit, obhájit a prosadit. Petr Pavel prezentuje to, co mu jiní řeknou nebo napíší. Není to představitel všech občanů ČR, ale mluvčí jedné skupiny, která ho zvolila. Nehájí zájmy celé republiky a všech občanů, ale jen těch, kteří ho na tuto funkci připravili. A já jen dávám na Facebook jeho výstupy, názor ať si každý udělá sám. Víte, u státníka nestačí, že vypadá dobře na poštovní známce.

Jak hodnotíte, coby bývalá místopředsedkyně PRO, výsledek strany ve volbách do Evropského parlamentu, kde získala pouze 2,15 procenta?

Byla jsem spoluzakladatelkou a místopředsedkyní strany Právo Respekt Odbornost 2022, ve volbách do EP se prezentovala jako PRO – Jindřicha Rajchla, pro mě již jiná strana. Současná strana PRO už má jiné vize, cíle a politickou rétoriku, než jsme si v červnu 2022 vytýčili. Ale jinak si myslím, že to byl slušný výsledek. Že nezíská mandát, jsem čekala, protože tomu nasvědčovala účast na březnové demonstraci, setkáních a pak návštěvnost na sociálních sítích. Na závěr si dovolím jedno rčení: »Komu není rady, tomu není pomoci.« Proto už místopředsedkyní PRO nejsem.

Petr Kojzar