Vědci ve Švédsku zjistili, že tenký plastový film nanesený na povrch jednorázových papírových kelímků, který má zabránit pronikání obsahu do papíru, uvolňuje toxické látky. Studie, o které informoval deník Daily mail, naznačuje, že údajně ekologické papírové kelímky mohou být pro životní prostředí a lidský organismus stejně toxické jako kelímky plastové.
Při pokusech s použitím hmyzu tyto látky způsobovaly vrozené vady a další vývojová poškození, a to jak v případě, že byl papírový kelímek ponechán k biologickému rozkladu ve vodě, tak i v případě, že byl ponechán v sedimentu nebo špíně.
Tato zpráva přichází jen několik týdnů po podobných výsledcích belgických výzkumníků, kteří zjistili, že papírová brčka byla testována na vysoké koncentrace skupiny toxických syntetických »věčných chemikálií«.
Švédští vědci nyní vyzývají k »požadavkům na transparentnost v rámci plastikářského průmyslu« a doufají, že se podaří prosadit »jasné podávání informací o tom, jaké chemické látky všechny výrobky obsahují, podobně jako je tomu ve farmaceutickém průmyslu«.
Protože papír snadno absorbuje vodu, jiné tekutiny, oleje a tuky ze všech druhů potravin a nápojů, výrobci ošetřují papír používaný v obalech na potraviny odolnými plastovými povrchovými úpravami.
V současné době jsou tyto plasty často typem obnovitelného, biologicky odbouratelného bioplastu zvaného polylaktid nebo PLA, který se vyrábí z kukuřice, manioku nebo cukrové třtiny namísto fosilních paliv používaných k výrobě tradičních plastů. Přestože se PLA rozkládá rychleji než běžné plasty na bázi ropy, vědci ze švédské Univerzity v Göteborgu dokázali, že chemické látky obsažené v plastu mohou poškodit larvy mušek harlekýnů.
Tento druh, druh komára odborně nazývaný Chironomus riparius, je již dlouho standardním kandidátem pro předběžné toxikologické a vývojově genetické studie tohoto druhu. »Nechali jsme papírové a plastové kelímky několik týdnů ve vlhkém sedimentu a vodě a sledovali jsme, jak vyluhované chemikálie ovlivňují larvy,« uvedla ekotoxikoložka Bethanie Carney Almrothová, profesorka environmentálních věd na Göteborské univerzitě. »Všechny vzorky negativně ovlivnily růst larev komárů,« uvedla Almrothová.
Kromě papírových kelímků s příměsí PLA vědci pro srovnání testovali také plastové hrnky vyrobené z polypropylenu (PP), černá víčka z polystyrenu. U některých z nich z PP vědci zjistili vývojové poškození larev harlekýnů – u mnoha papírových kelímků potažených plastem však larvy ani nedosáhly stavu zralosti, kdy by bylo možné zjistit vývojové genetické poškození.
Mezi chemické látky, které se v těchto plastech PLA a PP nacházejí, patří stabilizátory ultrafialového (UV) světla, zpomalovače hoření, změkčovadla a látka podobná detergentu nonylfenol, kterou americká Agentura pro ochranu životního prostředí považuje za toxickou.
Stejně jako v případě papírových brček byla i zde přítomnost PFAS znepokojující, stejně jako podle výzkumníků »stovky různých chemických látek, které mohou migrovat do potravin«.
Tyto chemické látky by podle nich mohly zahrnovat endokrinní disruptory, které by mohly ovlivnit pohlavní rozmnožování, růst a další tělesné funkce, a také chemické látky, které se mohou hromadit v těle, způsobovat rakovinu a mít další toxické účinky.
»O některých chemických látkách v plastech je známo, že jsou toxické,« zdůraznila Almrothová ve svém prohlášení, »o jiných nám chybí znalosti.« Poznamenala, že papírové obaly také představují potenciální zdravotní riziko vzhledem k vlastnímu obsahu plastů.
»Když se objevily na trhu výrobky na jedno použití,« řekla Almrothová, »byly vedeny rozsáhlé kampaně, které měly lidi naučit, aby výrobky vyhazovali, bylo to pro nás nepřirozené!« Ona a její spoluautoři doufají, že podobná osvěta může společnost vrátit ke starším, méně plýtvavým návykům.
»Musíme se vrátit zpět a odklonit se od jednorázového životního stylu,« řekla Almrothová. »Je lepší, když si při nákupu kávy s sebou přinesete vlastní hrnek.«»Nebo si rozhodně udělejte pár minut čas, sedněte si a vypijte si kávu z porcelánového hrnku,« dodala.
(jb)