Mezinárodní tým klimatologů komplexně prozkoumal změny stavu více než 1,7 tisíce komplexů vodonosných vrstev, velkých zásobáren podzemní vody, a dospěl k závěru, že vyčerpávání přibližně třetiny z nich se v tomto století prudce zrychlilo. Informovalo o tom tiskové oddělení Kalifornské univerzity v Santa Barbaře (UCSB).
»Vědci provedli dosud nejpodrobnější a nejkomplexnější analýzu stavu vodonosných komplexů na globální úrovni. Z jejich výpočtů vyplývá, že hladina vody klesá v 71 procentech zásobníků podzemních vod a ve třetině z nich se tempo poklesu zásob vody v tomto století výrazně zrychlilo,« uvádí se ve zprávě.
Tým klimatologů vedený docentem UCSB Scottem Jasechkem dospěl k tomuto závěru při studiu údajů získaných z pozorování více než 1700 vodonosných komplexů nacházejících se na všech kontinentech Země s výjimkou Antarktidy. Vědci zkombinovali a analyzovali údaje ze 170 000 měřicích vrtů umístěných ve 40 členských státech OSN.
Tyto údaje vědci porovnali s měřeními, která byla v posledních desetiletích provedena pomocí dvou gravimetrických orbitálních sond GRACE, schopných sledovat kolísání hladiny podzemních vod na úrovni jednotlivých oblastí kontinentů i celé Země jako celku. Díky tomu vědci získali řadu map planety, které ukazují, jak se hladina podzemní vody měnila v průběhu současného století.
Následné porovnání těchto map ukázalo, že hladina podzemní vody rychle klesá, a to rychlostí 0,1 metru za rok nebo více, ve 36 % komplexů vodonosných vrstev, přičemž ve 12 % z nich dosahuje více než 0,5 metru za rok. Ve srovnání s koncem 20. století začala hladina podzemní vody v tomto století klesat rychleji ve 30 procentech vodních nádrží, což je běžné zejména v suchých oblastech Země s intenzivním zemědělstvím, jako je Kalifornie, a také v některých oblastech v Indii a Íránu.
Mezitím vědci zdokumentovali pozitivní změny v jiných oblastech planety, včetně Saúdské Arábie, Thajska a dalších asijských zemí, kde se hladina podzemních vod v posledních dvou až třech desetiletích po opatřeních zaměřených na ochranu vody spíše zvyšovala, než snižovala. Tento nárůst dává naději, že vyčerpávání podzemních vod lze zastavit pomocí socioekonomických opatření a investic do infrastruktury, uvedli vědci.
Podle odborníků OSN je jednou z největších hrozeb pro lidstvo právě fenomén ultrarychlého vyčerpávání zásob podzemních vod. Souvisí to s tím, že lidé z poloviny známých artézských studní odebírají podstatně více vody, než kolik jí získávají z různých jiných přírodních zdrojů.
(cik, TASS)