Český statistický úřad dnes ve svém předběžném odhadu potvrdil, že se tuzemská ekonomika již na konci uplynulého roku dostala do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí sice meziročně vzrostl o 0,4 procenta, avšak proti předchozímu kvartálu se snížil již podruhé za sebou, a to o 0,3 %. Připomeňme, že ve 3. čtvrtletí ekonomika klesla o 0,2 %. Podmínka recese – mezičtvrtletní pokles HDP nejméně dva kvartály za sebou – tak byla naplněna. Za celý rok 2022 ještě HDP podle předběžného odhadu vzrostl o 2,5 %.
Meziroční růst v roce 2022 byl podle statistiků podpořen výdaji na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávkou. Naopak negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu domácností. Růst hrubé přidané hodnoty byl tažen zejména zpracovatelským průmyslem a skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
»V posledním čtvrtletí roku 2022 výkon české ekonomiky mezičtvrtletně klesl o 0,3 %. Hlavním důvodem byly zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností,« komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Meziroční růst ve 4. čtvrtletí o 0,4 % podpořily stejně jako v celém roce především výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka. Negativní vliv měly opět výdaje na konečnou spotřebu. Na straně tvorby přidané hodnoty se v meziročním srovnání dařilo především průmyslu, nastal však již pokles ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Zaměstnanost podle ČSÚ vzrostla v minulém roce o 1,8 %, ve 4. čtvrtletí ale již mezičtvrtletně klesla o 0,3 %. Meziročně se v posledním kvartálu roku zvýšila o 1,5 %.
Do recese míří i Německo
HDP Německa, s jehož ekonomikou je ta česká významně svázána, ve 4. čtvrtletí proti předchozímu kvartálu nečekaně klesl o 0,2 %. Ekonomové původně očekávali, že německá ekonomika bude jen stagnovat. V předchozím čtvrtletí německá ekonomika mezikvartálně mírně vzrostla, tempo růstu statistický úřad revidoval na 0,5 %. Německý HDP se snížil poprvé od 1. kvartálu roku 2021, a to především kvůli poklesu spotřebitelských výdajů. Meziročně ekonomika ve 4. čtvrtletí posílila o 0,5 %.
Mezičtvrtletní pokles ve 4. kvartálu znamená, že i v největší evropské ekonomice nabývá recese na pravděpodobnosti. Nemálo analytiků totiž předpovídá, že německé hospodářství klesne i v letošním 1. kvartálu.
Bezesporu k tomu významnou měrou přispěje energetická krize. Německý průmysl totiž letos za energie zřejmě zaplatí asi o 40 % více než v roce 2021. Vyplývá to ze studie úvěrové pojišťovny Allianz Trade.
»Evropské podniky před sebou stále mají velký šok u cen energií,« uvedla podle agentury Reuters společnost Allianz Trade, která se dříve jmenovala Euler Hermes. Loni byl podle ní růst podnikových nákladů na energie omezený díky vládním opatřením na zmírnění růstu cen a skutečnosti, že určitou dobu trvá, než se nárůst velkoobchodních cen projeví u konečných odběratelů.
Vyšší náklady na energie podle odhadů Allianz Trade sníží firemní zisky v Evropě až o 1,5 % a povedou k omezování investic. V případě samotného Německa by měly být investice nižší asi o 25 miliard eur.
Studie rovněž upozorňuje, že němečtí exportéři přicházejí o tržní podíly například v oblasti strojů, elektrických zařízení, kovů či dopravy. Z tohoto vývoje podle ní spíše než konkurenti z USA těží rivalové z Asie, Blízkého východu a z Afriky.
Evropská unie zatím »jen« stagnuje
Ekonomika Evropské unie ve 4. čtvrtletí loňského roku ve srovnání s předchozími třemi měsíci podle sezonně přepočtených údajů stagnovala. Nulový růst je zpomalením proti 3. kvartálu, kdy HDP vzrostl o 0,3 %. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl Eurostat. V meziročním srovnání se podle něj HDP v posledním čtvrtletí v EU zvýšil v souladu s očekáváním ekonomů o 1,8 %. Ve 3. kvartálu vzrostl o 2,5 %. V eurozóně činil meziroční růst 1,9 % po předchozím zvýšení o 2,3 %. Za celý loňský rok ekonomika EU vzrostla o 3,6 %, v zemích platících eurem pak o 3,5 %.
Ze zemí, za které už jsou údaje k dispozici, se kromě Česka žádná dosud v recesi nenachází. Záporný růst nicméně vykázala také Itálie (-0,1 %), Švédsko (-0,6 %) či Rakousko (-0,7 %). Největší propad z 12 zemí, z nichž má Eurostat zatím údaje k dispozici, hlásí Litva (-1,7 %). Naopak výrazně nejvyšší růst zaznamenalo Irsko, kde se HDP zvýšil proti předchozím třem měsícům o 3,5 %.
Ivan Cinka