Turecko a Maďarsko už podle USA nemají k demokracii co říct

Turecko a Maďarsko byly vyřazeny ze seznamu pozvaných na »Summit pro demokracii«, který Bidenův tým považuje za jednu ze svých výrazných zahraničněpolitických iniciativ, jejichž cílem je »posílit demokracie po celém světě« a »zastavit vzestup autokracií«, informoval časopis Foreign Policy. Jak dále uvádí, toto rozhodnutí odráží rostoucí obavy USA z »ústupu Turecka a Maďarska od demokracie«. Nicméně USA na tyto země stále spoléhají v boji proti Rusku, uvádí časopis s tím, že je potřebuje ke schválení žádostí Finska a Švédska o vstup do NATO jako plnohodnotných spojenců.

Podle Foreign Policy možná rozhodnutí nepozvat tyto dva spojence z NATO pravděpodobně dále zvýší napětí mezi jimi a Washingtonem. Představitelé Bidenovy administrativy přitom zároveň tvrdí, že jsou odhodláni dále posilovat vztahy s Tureckem a Maďarskem.

Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přitom v květnu čekají volby, podle časopisu nejtěžší zkouška jeho dvacetileté vlády. Maďarsko pod vedením premiéra Viktora Orbána zase prý neustále odmítá kritiku Washingtonu a sousedů EU kvůli obvinění ze zpátečnictví a blokuje stálý proud celoevropských iniciativ týkajících se pomoci Ukrajině a sankcí vůči Rusku.

»Summit pro demokracii«, který je naplánován na 28. až 30. března, zahrnuje směsici osobních a virtuálních akcí ve Washingtonu a čtyřech partnerských zemích – Kostarice, Jižní Koreji, Nizozemsku a Zambii – za účasti amerického prezidenta Joea Bidena a přibližně 20 nejvyšších představitelů jeho administrativy.

Odborníci doufají, že summit může po letech »globálního úpadku demokracie« oživit »celosvětovou síť demokratických vlád«. »V současné době dochází k zásadnímu rozkolu mezi vůdci, kteří vedou své země represivnějším, uzavřenějším a autoritářštějším směrem, a těmi, kteří se vydávají otevřenějším a inkluzivnějším směrem,« řekl Thomas Perriello, výkonný ředitel americké pobočky Open Society Foundations a bývalý demokratický kongresman. »A druhá strana má upřímně řečeno spoustu peněz a moci.« Podle něj může summit, pokud bude správně uspořádán, sloužit jako protiváha vzestupu autokracií a také jako pomůcka pro vyspělé a nově vznikající demokracie.

»Spojené státy nemají zájem na tom, aby tato událost byla vnímána jako všeobjímající soud o síle demokracie v jiné zemi. To není záměrem,« řekl časopisu jeden z vysokých představitelů administrativy, který hovořil pod podmínkou anonymity. »Pokud jde o Turecko i Maďarsko, jsme odhodláni dále posilovat naše vztahy s oběma zeměmi. Obě země jsou důležitými spojenci v NATO a spolupracujeme na mnoha otázkách společného zájmu,« dodal úředník.

Jedná se o druhý summit pro demokracii, který administrativa uspořádala. První se konal na konci roku 2021. Ani na první summit přitom nedostaly Turecko a Maďarsko pozvánku, což tehdy přimělo Maďarsko k tomu, aby zablokovalo společnou roli EU na summitu.

Na summit v roce 2023 budou pozvány jinak stejné země, podle úředníků obeznámených s touto záležitostí však přibude osm dalších: Honduras, Pobřeží slonoviny, Gambie, Mauritánie, Mosambik, Tanzanie, Bosna a Hercegovina a Lichtenštejnsko.

(cik)