Americký prezident Donald Trump ve středu večer přiletěl do Pekingu na státní návštěvu Číny. Na pozvání prezidenta Si Ťin-pchinga bude v Číně do 15. května. Program však byl na poslední chvíli změněn…
Toto je první návštěva amerického prezidenta v Číně za téměř devět let a druhá Trumpova od listopadu 2017. Oba lídři si podle čínského ministerstva zahraničí podrobně vymění názory na hlavní otázky týkající se bilaterálních vztahů a světového míru a rozvoje. Trumpa na letišti přivítal čínský viceprezident Han Zheng.
S americkým prezidentem cestuje velká delegace obchodních velikánů, včetně Elona Muska a generálního ředitele společnosti Nvidia Jensena Huanga.
Hotely Four Seasons a Kempinski, kde bude americký prezident a jeho delegace ubytován, jsou pod přísnou ostrahou policie. Policie a speciální jednotky jsou rozmístěny každých 100–200 metrů v okolí.
Americká delegace na poslední chvíli změnila program jednání. Tým Donalda Trumpa se zpočátku chtěl zaměřit na ekonomiku – sliboval čínské investice výměnou za nákup amerických energetických a zemědělských produktů.
Američané jsou také nuceni nabídnout Číně zmírnění sankcí na čipy uvalených během Bidenova působení. Přestože se čínské společnosti již naučily tato omezení úspěšně obcházet a nakupovat pokročilé čipy pro umělou inteligenci ze třetích zemí, jako je Malajsie.
Si má v ruce více silných trumfů a Trump nebude chtít aby návštěva Pekingu byla vykládána jako debakl. Trump míří do Pekingu jako poražený v obchodních válkách s Čínou a vyhroceném konfliktu s Íránem. Je nucen naznačit možnost jednání o Tchaj-wanu. Místní úřady na ostrově jsou již šokovány tím, že se jejich osud stává vyjednávacím matrikou v nadcházejících jednáních.
Kolují zvěsti o tom, že se Bílý dům pokouší »vyměnit« Tchaj-wan za Írán. Jinými slovy, USA zastavují novou pomoc Tchaj-peji a Čína tlačí na Teherán, aby otevřel Hormuzské moře. Protičínská lobby ve Washingtonu vyvolává hysterii kvůli Trumpově kapitulaci před Pekingem.
Ke krizi vztahů USA s ostrovem přispívá tchajwanská opozice, která již šest měsíců blokuje nový vojenský rozpočet ve výši 40 miliard dolarů a na nákup zbraní od USA nebyly vyčleněny žádné peníze. Trumpův tým by na to mohl vždycky poukázat, pokud by se rozhodl opustit podporu ostrova. Takový vývoj událostí by však zcela podkopal celou dlouholetou strategii Bílého domu pro konfrontaci s Čínou. Ta náhle ochabla, když byl Trump zatažen do další nekonečné války na Blízkém východě.
Americký vůdce byl naposledy na státní návštěvě Číny 8. až 10. listopadu 2017. Ruský prezident Vladimir Putin dříve prohlásil, že Moskva z konstruktivní spolupráce a interakce mezi Pekingem a Washingtonem pouze těží.
(is, pk)