Slovenský úřad jaderného dozoru (ÚJD) vydal definitivní povolení uvést do provozu dostavěný třetí blok jaderné elektrárny Mochovce. Vůči dnešnímu rozhodnutí šéfky ÚJD Marty Žiakové, která potvrdila loňské rozhodnutí úřadu a současně zamítla odvolání rakouské ekologické organizace Global 2000 ve zmíněné záležitosti, se už nelze odvolat.
Nový blok s výkonem 471 megawattů po náběhu do plného provozu, což bude patrně v příštím roce, pokryje podle dostupných informací více než desetinu spotřeby elektřiny na Slovensku. Země by se zároveň měla stát soběstačnou v produkci elektrické energie, kterou vyrábí hlavně z jádra.
ÚJD své rozhodnutí ohledně třetího bloku elektrárny Mochovce zveřejnil formou veřejné vyhlášky, pravomocné tak bude za 15 dnů. Až pak bude možné zavézt palivo do reaktoru. Následně bude provedena série testů a také se postupně zvýší výkon bloku.
»Proces uvádění do provozu začíná zavezením první palivové kazety do reaktoru. Zkoušky v optimálním případě mohou trvat čtyři měsíce,« řekla Žiaková na tiskové konferenci.
Organizace Global 2000 v opravném prostředku proti původnímu rozhodnutí o uvedení třetího bloku elektrárny do provozu podle ÚJD poukazovala například na použitý materiál, odolnost stavby vůči nárazu letadla či okolnosti ohledně hasicího zařízení.
Povolení uvést blok elektrárny do provozu přichází poté, co v uplynulých dnech ceny elektřiny v Evropě posouvají rekordy. Tlak na velkoobchodní energetické trhy, které se již potýkají s výrazně nižšími dodávkami ruského plynu, umocnila nedostatečná produkce jaderné energie ve Francii.
V Mochovcích na jihu Slovenska jsou od konce 90. let v provozu dva jaderné bloky. Dokončení celé elektrárny se proti původním plánům výrazněji opožďuje a rozpočet projektu z původních 2,78 miliardy eur (přes 68 mld. Kč) postupně vzrostl na více než dvojnásobek této částky. Čtvrtý blok elektrárny dobudován ještě nebyl, podle Žiakové by měl být uveden do provozu nejpozději do dvou let.
Výstavba třetího a čtvrtého bloku elektrárny Mochovce začala v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz ale byly práce v 90. letech pozastaveny a následně obnoveny až v roce 2008. Původně se počítalo s tím, že třetí a čtvrtý blok elektrárny budou hotovy v letech 2012 a 2013. Realizaci projektu provázely například informace o použití nekvalitního materiálu a policejní razie v elektrárně.
Elektrárnu Mochovce, stejně jako atomovou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích na západě země, provozuje společnost Slovenské elektrárne (SE). Kontrolní podíl v tomto největším výrobci elektřiny na Slovensku získal v roce 2006 italský koncern Enel. Později do akcionářské struktury SE vstoupila skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Zbylých 34 procent akcií SE drží slovenská vláda.
Výstavba jaderných elektráren ve světě
Egypt
Egyptský úřad pro jadernou energetiku zadal projekt výstavby první jaderné elektrárny v zemi, konkrétně čtyř jaderných reaktorů o výkonu 1200 megawattů v egyptském Dabaa, ruské firmě Atomstrojexportem (ASE). Ta je dceřinou společností ruského státního koncernu pro jadernou energetiku Rosatom. Dnes bylo oznámeno, že jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power uzavřela s ASE subdodavatelskou smlouvu za tři biliony wonů (55,6 mld. Kč), díky níž se bude na výstavbě podílet.
Finsko
V zemi se letos v polovině března s dvanáctiletým zpožděním spustil třetí reaktor v jaderné elektrárně Olkiluoto. Má kapacitu 1650 megawattů, takže by měl pokrýt zhruba 15 % spotřeby elektřiny ve Finsku. Výstavba reaktoru na finském ostrově Olkiluoto začala v roce 2005. Potýkala se ale se zpožděními a růstem nákladů. Reaktor vyvinula francouzská společnost Areva ve spolupráci s energetickým podnikem EDF a společností Siemens. Elektrárnu Areva stavěla pro finskou společnost pro jadernou energetiku Teollisuuden Voima Oyj (TVO). Zpoždění způsobily spory o odškodnění mezi společnostmi TVO a Areva.
V elektrárně Olkiluoto jsou rovněž dva takzvané varné reaktory a v elektrárně Loviisa dva reaktory typu VVER.
Ve Finsku se chystá i výstavba jaderné elektrárny Hanhikivi, která se nachází na stejnojmenném poloostrově v obci Pyhäjoki. Měl v ní být instalován jeden ruský reaktor VVER-1200 na tlakovou vodu s výkonem 1200 MW. Finská vláda nyní projekt, který ještě nezískal konečné povolení, přehodnotila. Letos v květnu zrušilo finské konsorcium Fennovoima smlouvu s ruskou státní společností pro jadernou energetiku Rosatom, která měla elektrárnu Hanhikivi postavit. Rosatom v srpnu podal žalobu, ve které požaduje po konsorciu Fennovoima tři miliardy dolarů (74,5 mld. Kč) jako náhradu škody za vypovězení smlouvy.
Francie
Země je po Spojených státech druhým největším výrobcem elektřiny z jádra. V roce 2015 parlament schválil snížení podílu jaderné energie na výrobě elektřiny v zemi ze 75 na 50 % do roku 2025. Koncem roku 2018 ale prezident Emmanuel Macron uvedl, že na 50 % se země dostane nejdříve v roce 2035.
Energetická společnost Électricité de France (EDF), kterou většinově vlastní stát, v únoru 2020 uzavřela první jednotku své nejstarší atomové elektrárny Fessenheim, v červnu uzavřela druhou jednotku.
EDF nyní staví nový jaderný blok Flamanville 3, projekt má deset let zpoždění, měl by být dokončen na konci příštího roku. Rozpočet se zatím zvýšil více než trojnásobně – asi na 11 mld. eur (zhruba 271 mld. Kč).
Macron loni v listopadu oznámil, že Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou. Letos v únoru Macron doplnil, že Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů. Jadernou energii staví prezident do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 na 50 let a více, pokud to bude bezpečné. Nové elektrárny podle Macrona postaví společnost EDF.
Japonsko
Podle středečního oznámení premiéra Fumia Kišidy je Japonsko připraveno obnovit činnost dalších jaderných elektráren, jejichž provoz byl pozastaven po havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011, a zváží vývoj jaderných reaktorů nové generace. Japonská vláda posoudí i prodloužení životnosti stávajících jaderných reaktorů. Zpřísněné bezpečnostní požadavky v současnosti splňuje v Japonsku 17 jaderných reaktorů, z nichž deset už bylo restartováno. Japonská vláda minulý měsíc vyjádřila naději, že bude moci včas restartovat více jaderných reaktorů, aby předešla možnému nedostatku elektřiny v zimních měsících.
Maďarsko
Ruský koncern Rosatom má v zemi postavit další dva bloky jaderné elektrárny Paks, jediné svého druhu v zemi, jejíž stávající čtyři bloky pokrývají asi polovinu energetické potřeby země. Rosatom letos v květnu Maďarsko ujistil, že je i nadále schopen vybudovat plánované nové bloky elektrárny Paks. Stalo se tak po vypovězení smlouvy Rosatomu finskou společností na výstavbu elektrárny Hanhikivi ve Finsku. Ministr zahraničí Péter Szijjártó po setkání s šéfem Rosatomu uvedl, že plánovaná výstavba dvou nových bloků elektrárny Paks je v souladu se strategickými zájmy Maďarska.
Vláda v Budapešti chce projekt financovat pomocí ruské půjčky v objemu deseti miliard eur (zhruba 246 mld. Kč), kvůli čemuž někteří západní politici Maďary kritizují. Rakousko už v minulosti obvinilo Budapešť z nedovolené státní podpory při dostavbě elektrárny. Evropská komise (EK) sice uvedla, že se Maďarsko nedovolené podpory nedopustilo, Vídeň ale toto rozhodnutí napadla u Soudního dvora EU.
Letos v červenci Maďarsko v souvislosti s vyhlášením stavu energetické nouze oznámilo záměr prodloužit životnost stávajících jaderných bloků v zemi. Szijjártó uvedl, že bude uspíšena stavba nové elektrárny Paks II. Stavební práce by podle něj mohly začít už v příštím roce.
Slovensko
V zemi se staví dva nové bloky jaderné elektrárny Mochovce. Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích začala v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz však byly práce v 90. letech pozastaveny, obnoveny byly v roce 2008, když majoritní podíl ve společnosti Slovenské elektrárne (SE) získal italský koncern Enel. Realizaci projektu provázely informace o použití nekvalitního materiálu a policejní razie v elektrárně. Zahájení provozu čtvrtého bloku elektrárny se podle dřívějších informací očekává dva roky po spuštění třetího bloku.
Do vlastnické struktury SE v roce 2016 vstoupila česká skupina Energetický a průmyslový holding. Zbylých 34 % SE drží slovenská vláda. Projekt je podle EPH největší soukromou investicí na Slovensku.
Dokončení třetího a čtvrtého bloku elektrárny se proti původním plánům opožďovalo a rozpočet projektu z původních 2,78 mld. eur (70,2 mld. Kč) postupně vzrostl na více než dvojnásobek. V červenci 2018 slovenský premiér Peter Pellegrini řekl, že italský koncern Enel poskytne společnosti SE půjčku 700 milionů eur (17 mld. Kč) na financování dostavby elektrárny.
Loni v lednu zveřejnil slovenský Úřad jaderného dozoru (ÚJD) návrh rozhodnutí, které kromě jiného umožní uvedení třetího bloku do provozu. List Hospodárske noviny napsal, že jaderné palivo je už připraveno v elektrárně, kterou vlastní společnost SE. V polovině května vydal ÚJD povolení uvést do provozu dostavěný třetí blok elektrárny Mochovce, které dnes definitivně potvrdil. Nový blok s výkonem 471 megawattů po náběhu do plného provozu, což bude patrně v příštím roce, pokryje podle dostupných informací více než desetinu spotřeby elektřiny na Slovensku.
Velká Británie
Jaderná energie je důležitou součástí britské vládní průmyslové strategie a součástí plánů vlády na uhlíkově neutrální ekonomiku. V současnosti tam francouzská EDF s čínským partnerem CGN Power staví jadernou elektrárnu Hinkley Point C a také připravuje výstavbu nového bloku Sizewell. Evropská komise schválila státní podporu pro Hinkley Point C v roce 2014. Vláda provozovatelům slíbila výhodný garantovaný tarif na 35 let. V září 2016, kdy britská vláda podepsala se zástupci vlád Francie a Číny dohodu o projektu Hinkley Point C, se celkové náklady odhadovaly na 18 mld. liber (526 mld. Kč). EDF, která už několikrát zvýšila odhad nákladů na stavbu, nyní předpokládá, že elektrárna vyjde až na 22,5 mld. liber (658 mld. Kč).
Proti státní podpoře projektu opět protestuje Rakousko. V květnu 2020 generální advokát Soudního dvora EU odmítl odvolání Rakouska proti předchozímu zamítnutí námitek ohledně státních dotací elektrárně. Soudní dvůr EU pak v září 2020 rakouskou žalobu definitivně zamítl.
V prosinci 2017 britská vláda rozhodla, že poskytne v příštích třech letech až 56 mil. liber (1,6 mld. Kč) na výzkum a vývoj malých jaderných elektráren.
Česká republika
Výstavba nových jaderných bloků se řeší už dlouhou řadu let, původně měly vyrůst v Temelíně. V srpnu 2009 zahájila polostátní společnost ČEZ výběrové řízení na dodavatele, na jaře 2014 byl ale tendr zrušen, ČEZ tehdy uvedl, že bez státních garancí je stavba nemožná. Nabídky podaly americká firma Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však společnost ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadila.
V lednu 2020 zahájil ČEZ výběrové řízení na dodávku palivových souborů do Temelína, kterých se účastnili tři uchazeči – francouzská společnost Framatome, ruská TVEL a americký Westinghouse. Nyní se používá ruské palivo od společnosti TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Od roku 2024 budou palivo dodávat firmy Westinghouse a Framatome. ČEZ s nimi uzavřel smlouvy letos na konci června.
Když vláda v červnu 2015 schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, přesunula se pozornost na přípravu výstavby jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně (s možností rozšíření na dva). V červenci 2020 vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Stát se podle něj má na stavbě podílet ze 70 %, zbytek měl zaplatit ČEZ. Loni na jaře ale padlo rozhodnutí, že nový blok bude plně financovat stát.
V minulém roce pak prošel parlamentem kontroverzní zákon, podle kterého stát nebude pro stavbu bloku v Dukovanech moci využít nabídky firem z Ruska ani z Číny. ČEZ loni v červnu zahájil bezpečnostní posuzování tří zájemců o stavbu nového dukovanského bloku. Ve hře zůstaly francouzská EDF, jihokorejská KNHP a kanadsko-americký Westinghouse.
Letos v březnu zahájil ČEZ tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Blok by údajně měl stát do roku 2036.
(ici, čtk)