Velikonoční vajíčko. Znalci tvrdí, že pravděpodobně jako první zavedli zvyk darování vajec v období svátků jarní rovnodennosti Egypťané. Nejstarší nalezená kraslice je údajně stará 2300 let. Vpravdě úctyhodné…
Vajíčko, jako odměna za »omlazení«, znamená symbol nového života, vzkříšení. Vajíčka musí být plná a barevná. Časem se začala zdobit i prázdná, vyfouklá vejce, kraslice.Vejce je symbolem nového života už od pohanských dob, protože obsahuje zárodek nového života, plodnosti, úrodnosti, životní síly, narození, nesmrtelnosti, slunce, návratu jara a díky skořápce i bezpečí.
Pomlázka
Obvykle spletené vrbové proutky, ale také výsledek velikonočního koledování. Plést pomlázku uměl, především na venkově, každý muž. Na Velikonoční pondělí vstávali kluci i muži časně zrána a vyráželi s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata a ženy, aby byly zdravé, pilné, krásné a veselé po celý rok. Když už píšeme o pomlázkách – jejich tradice je údajně velice stará. Prý již ze 14. století. Ale jiní praví, že pomlázka je stará až několik tisíc let.
Barvy
Typické barvy velikonočních svátků jsou červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá. Každá z nich má svůj význam. Žlutá dodává energii a klid. Zelená pocit bezpečí a naděje. Červená ochraňuje domy a lidi před zlem a démony, navíc symbolizuje lásku a život. Původně byla červeně obarvená vejce označována jako kraslice. Pokud chcete věnovat kraslici někomu, koho milujte, věnujte mu červeně obarvené vejce. Hnědá je barva jistoty a pořádku domova. Černá je barvou tajemství (i zlého) a není dokonalá, ale svým významem doladí barevnost velikonočních svátků.
Beránek
Symbol beránka byl velmi rozšířený už za doby pohanů především v místech, která byla ovládána pastevci. U křesťanů beránek symbolizuje památku Krista. Beránek jako obřadní pokrm je znám už od středověku. Zda jako beránčí maso (asi ne, těžko si je mohl, podobně jako dnes, každý dovolit) či jako sladké pečivo – těžko říct. Aby někoho snad »nepokakal beránek«, dávají si někteří z nás o Velikonocích drobné i větší dárky.
Zajíček
Své místo má zajíc v egyptské, řecké i čínské mytologii, obvykle symbolizuje štěstí, stejně tak ovšem i čas, který je vyměřený životu. Tradice zajíčka k nám pronikla v 19. století z Německa a stává se stále populárnější. Především pro ty, kteří sázejí na velikonoční zvyky s naší (českou a moravskou) kulturou jen málo společnými.
Vysévání obilí
Misky a květináče se zelenou trávou či klíčícím obilím zdobí velikonoční stoly i dnes. Druhdy však šlo výhradně o symbol připomínající začátek zemědělských prací, dnes jsou symbolem přicházejícího jara. Vysévání obilí znamená počátek zemědělských prací. Lidé si obilí vysévají i doma, do misek a talířů, aby rostoucí zelená travička přivedla přicházející jaro i do jejich domovů a společně s dalšími jarními květinkami a ozdobami navodila tu pravou jarní atmosféru. Zelená je barvou jara. Ještě máte čas nechat obilí vyklíčit i na vašem stole…
(jan)