Dnešní stranická programová konference TOP 09 v Praze dokázala, že tato strana na tom je z tohoto pohledu opravdu »dobře«. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek připustil, že chce vrátit do hry nadstandardy ve zdravotnictví i to, že jejich zavedení by vedlo k rozdělení kvality péče do dvou skupin. Nadstandardy v ČR přitom skončily v roce 2013, kdy novelu zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard, zrušil Ústavní soud. Vzpomínáte, kdo tehdy byl ministrem zdravotnictví a kdo nadstandardy v Parlamentu prosadil? Ano – Leoš Heger (TOP 09)…
Vypadá to tedy, že na svém jednání si »topka« zvolila i novou hymnu: »Dveřma vyletí, oknem ji tu máš. Její řeči jsou jen blá blá blá blá. Je to prokletí, co s ní naděláš. Když je z hlouposti tak zlá zlá zlá zlá…« Tak to zpívá kapela Olympic ve svém hitu Kanagom.
Norma umožňovala rozdělení péče na »základní« a »ekonomicky náročnější«. Pokud v konkrétně vymezených situacích existovaly dvě rovnocenné alternativy léčby, mohl si pacient vybrat mezi základní a nadstandardní. Pojišťovna ale hradila »takový způsob zdravotních služeb, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění«, tedy levnější variantu. Rozdíl v nákladech platil pacient. Spolu se zvýšením poplatků za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun i pokutou za nevybírání regulačních poplatků šlo o klíčové části zdravotnické reformy z Hegerovy dílny. V červenci 2013 ÚS na návrh ČSSD nadstandard zrušil v okamžiku zveřejnění nálezu ve Sbírce zákonů, tedy zhruba do čtrnácti dní, zbylé dvě části reformy pak ke konci roku 2013.
Tehdy rozhodnutí ÚS schvalovala nejen levicová opozice. »Je to skvělá zpráva pro všechny pacienty a všechny občany ČR, že ÚS zarazil likvidaci principu evropského zdravotnictví (…) Zákon svěřil do rukou ministerstva zdravotnictví kompetenci, aby udělalo krok k takovému zdravotnictví, jaké by se mu líbilo,« prohlásil na adresu předmětného zákona stínový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Také KSČM rozhodnutí ÚS o zrušení nadstandardů, které byly silou a přes odpor opozice zavedeny pravicovou vládní koalicí, přivítala. »Od samého počátku jsme upozorňovali na možný rozpor s Listinou základních práv a svobod nejen u rozdělení zdravotní péče na základní a ekonomicky náročnější variantu, ale také u tzv. regulačních poplatků. Jestliže nyní ÚS rozhodl o neústavnosti navýšení, pak je načase, aby byly pro ‚možný rdousící účinek‘ zrušeny všechny zdravotnické poplatky tak, jak to opakovaně navrhuje KSČM. Ročně se za nadstandardy vybere ve zdravotnických zařízeních kolem 40 miliónů a za zdravotnické poplatky pět miliard korun. Navýšením procenta HDP připravila vládní pravice systém veřejného zdravotního pojištění o pět miliard korun a další miliardy chybí z důvodů nenavýšení platby za státní pojištěnce. Pacienti jsou tak nuceni stále hlouběji sahat do svých peněženek a problémy mají také zřizovatelé nemocnic. To je pro KSČM nepřijatelné,« uvedla tehdejší poslankyně a stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková.
Hegerovo varování
A právě po dalším tahání peněz z peněženek pacientů se asi TOP 09 stýská. »Chtěl bych zákon vrátit do hry,« řekl Válek, který mluvil o možnosti připojištění nadstandardu. Ministr zároveň podotkl, že ve zdravotnictví neexistuje nic, kde by nadstandard nevedl ke zvýšení kvality péče. »Ve chvíli, kdy řekneme, že jsou nadstandardy, říkáme, že prostě budou dvě skupiny kvality péče,« řekl Válek. Není ale podle něho možné říkat, že jde o asociální záležitost. Pokud v současnosti stát tvrdí, že bezdomovec má stejnou péči jako miliardář, je to absurdní, dodal.
Heger připomněl, že problém tkvěl v tom, že kvůli pružnosti byly uvedeny ve vyhlášce, nikoli v zákonu. »Politicky je to smrtelná záležitost, se kterou se musí zacházet velmi opatrně,« podotkl Heger obecně k nadstandardům.
Prevence a dostupnost péče
Válek chce také mimo jiné posílit prevenci. Jedním z kroků podle něho bude zavedení úhrady 6000 až 7000 korun od zdravotních pojišťoven na povinný pobyt dětí ze sedmých a osmých tříd základních škol na českých horách. »Hory a sportování je prevence a chceme podpořit turistický ruch a tuto oblast průmyslu, protože cítíme, že tam bude problém,« řekl ministr. Program těchto úhrad by měl být zaveden podle něho od ledna. Válek zdůraznil, že zdravotní pojišťovny budou skutečně muset používat fondy prevence k tomu účelu, tedy ke zlepšení zdravotního stavu lidí. Plánuje například, že dospělí, kteří budou plnit preventivní programy, budou moci čerpat jednou za dva roky dvoutýdenní lázně.
K Válkovým cílům patří rovněž zvýšení dostupnosti zejména praktických lékařů, pediatrů, dětských neurologů, psychologů a psychiatrů, a také zubařů. Ministr uvedl, že například zjišťuje, jak by se mohli stát praktičtí lékaři z ambulantních internistů, uvažuje také o otevírání ambulancí dětských lékařů u nemocnic. U zubařů je podle něho potíž s tím, že absolventi příslušného vzdělání nemají zájem o smlouvu s pojišťovnami, na implantáty nebo korunky by ale podle něho mohly být zavedeny osobní účty. Válek také mluvil o pojízdných zubařských ambulancích, které by zajišťovaly péči v odlehlejších regionech.
Kvalitu péče chce ministr zajistit úpravou úhrad. U každého akutního výkonu, jehož kvalitu je možné vymezit, by měla být vždy stejná úhrada bez ohledu na pojišťovnu pacienta a nemocnici, pokud standardy kvality splňuje. Zařízení, které parametry nesplňují, mají dostat nižší úhradu. Příští rok by se takto mělo postupovat podle Válka až u čtvrtiny výkonů a do příštích sněmovních voleb u poloviny výkonů.
(zmk)