Zemědělci nechtějí nikoho grilovat, chtějí mít co grilovat. Proto se dnes v pražském Paláci Lucerna sešli družstevníci, akcionáři i zaměstnanci podniků sdružených ve dvou největších zemědělských organizacích – Agrární komoře ČR (AK) a Zemědělském svazu ČR (ZS). Spolupořadatelem byli i zástupci odborových organizací v zemědělství při Asociaci samostatných odborů ČR (ASO). Premiér ani ministr zemědělství nakonec na setkání nedorazili, a proto se zemědělci vydali na pochod před sídlo Úřadu vlády ČR. Protestní akce se zúčastnily odhadem čtyři tisíce zemědělců.
Na setkání otevřeným dopisem pozvali premiéra Petra Fialu (ODS) a požádali jej, aby jim přišel vysvětlit vládní zemědělskou politiku, která jde zcela proti evropskému trendu podpory lokální produkce potravin.
Jádrem sporu je plánovaný přesun zemědělských dotací k těm nejmenším podnikům. Česká republika chce jít vysoko nad rámec návrhu Evropské komise a místo doporučených 10 % hodlá vyčlenit pro mikrofarmy bezprecedentních 23 %. Tento radikální krok vláda obhajuje tím, že velké podniky byly v minulosti údajně nepřiměřeně zvýhodněny. To je ale bohužel jeden z mnoha mýtů, které se v uplynulých letech kolem zemědělství vytvořily. Provozní zemědělské podpory vyplacené vloni menším farmám (velikosti do 100 ha) dosahovaly 9500 Kč/ha, zatímco podpory vyplacené větším farmám (nad 2000 ha) byly pouze 7500 Kč/ha. Plánované přerozdělení tak především poškodí tisíce středních zemědělců, kteří se věnují finančně náročným činnostem, jako je chov zemědělských zvířat, pěstování brambor, ovoce či zeleniny. Již více než třetina členů AK a ZS zvažuje zrušení či výrazné omezení těchto komodit, pokud jim vláda sníží dotace avizovaným způsobem. Tím dojde k dalšímu propadu potravinové soběstačnosti ČR a zvýšení závislosti na dovozu.
»Neochota pana premiéra a pana ministra říci zemědělcům do očí, proč je chtějí připravit o významnou část peněz, kterými doposud dotovali finančně náročné činnosti, je jen pokračováním přezíravého přístupu vlády. Ten je smutným důsledkem toho, že vládě radí lidé, kteří zemědělství nerozumí, jsou zaslepeni ideologií či dokonce osobními zájmy a vytvořili kolem nás hradbu polopravd a mýtů. Dnes v Praze neprotestovali žádní agrobaroni, ale představitelé podniků různých velikostí, za kterými stojí tisíce drobných vlastníků, dlouhodobě investují v místech svého podnikání a zaměstnávají tam desítky tisíc lidí,« řekl prezident AK Jan Doležal.
»Mrzí nás také, že kontroverzní plán vlády poštval zemědělce proti sobě. Představitelé Asociace soukromého zemědělství s vidinou snadno získaných peněz, které nebudou vázány na žádné produkční povinnosti, nás veřejně osočují. Přitom jsou si dobře vědomi, že na vysoce konkurenčním evropském trhu sami nedokáží výpadek produkce středních podniků nahradit. Na drahotu z dovozu a snížení zaměstnanosti ve venkovských regionech pak doplatíme všichni,« doplnil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
»…hráli před bouřící Lucernou…«
Na dopoledním shromáždění ve velkém sále Lucerny k zemědělcům promluvil mimo jiné prezident AK Doležal, podle něhož se produkční zemědělci kvůli novému nastavení dotací ocitnou na hranici přežití. Zmínil také, že přesun peněz k menším farmářům povede k tomu, že střední a větší podniky nebudou schopné konkurovat firmám z okolních zemí. »Vláda bohužel není schopna kvůli stromu jménem Agrofert schopna vidět les, který se chystá pokácet. Nechceme nikoho grilovat, chceme mít co grilovat,« řekl také Doležal.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na setkání řekl, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit, jako jsou například brambory.
Pocit z písničky Petra Jandy a Petry Janů Není nám už sedmnáct si na vlastní kůži prožil člen předsednictva hnutí STAN a expert hnutí na zemědělství Pavel Čížek. Měl také, jako Jurečka, odvahu přijít do jámy lvové, ale svým vystoupením si proti sobě poštval celý sál a poznal, co je to »hrát před bouřící Lucernou«. Nejvíce, když zemědělcům vytknul, proč třeba nepořádají dny otevřených dveří…
Velmi radikální byl předseda ASO Bohumír Dufek. Nesouhlasil s tím, že někteří předřečníci současnou vládu označili za neschopnou. Podle něj je vláda všehoschopná a je na ní potřeba tlačit, zejména v blížící se době předsednictva EU. »Generální stávkou kdysi vše začalo a mělo by to generální stávkou i pokračovat,« vyzval Dufek a připomněl, že když býval ministrem zemědělství jiný lidovec, Josef Lux, a přišlo období, kdy ODS prosazovala svou vizi zemědělství, radši z vlády vystoupil a položil ji.
Viceprezident AK Leoš Říha nepřítomné vládě a celé pětikoalici vzkázal: »Nemáte mandát dolikvidovat živočišnou výrobu v této zemi! Nemáte mandát neposlouchat názory produkčních zemědělců! Nemáte mandát likvidovat produkční zemědělství a potravinářství v této zemi! Nemáte mandát zbytečně zdražovat potraviny našim občanům!« Také on vzpomenul na Josefa Luxe, konkrétně na jeho slova, že když jde o něco velmi podstatného, nelze o tom povídat někde za rohem, ale musíme se ozvat, musíme za to podstatné bojovat. »Teď jde o něco velmi podstatného!« uzavřel Říha.
My nejsme agrobaroni, znělo Prahou
Souběžně s programem v Lucerně probíhalo na Václavském náměstí i setkání těch, co se nevešli dovnitř. Byla zde obrazovka, na které byl přenos s Lucerny a vystoupili zde i řečníci, například bývalý prezident AK Zdeněk Jandejsek nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO).
Prahou následně prošel průvod zemědělců, kteří protestovali proti nastavení dotací ve prospěch malých farmářů. Průvod začal v poledne na Václavském náměstí, odkud asi za hodinu došel před úřad vlády na Malé Straně. Tam protest pokračovat zhruba do 14.30. Podle policie se průvodu účastnilo asi 2000 lidí, podle organizátorů 4000. Nesli desítky transparentů, pískali, troubili, bubnovali a skandovali: »Chceme rovné podmínky!«, »My nejsme agrobaroni!«, »Už jsme tady!« nebo »Bude hlad!«. Policie po cestě průběžně zastavovala dopravu.
»Průvod se mi líbí, to, co k němu zemědělce donutilo, ale vůbec ne. Se současnou vládou se ale asi po dobrém jednat nedá a už vůbec jí není za co děkovat. Jen mi chybí písnička Ach synku, synku…« okomentoval pro iportaL24.cz průběh průvodu bývalý prezident AK a senátor Jan Veleba.
Shromáždění po 13.00 zaplnilo prostranství před úřadem vlády i přilehlou ulici. Zemědělci měli transparenty s obrázkem uhynulé krávy a nápisem »Zastavte vládní agrohazard!« nebo s hesly »Konec českých potravin«, »Chceme rovné podmínky« či »Generální stávka«. V budově Strakovy akademie, která je sídlem vlády, ve stejnou dobu zasedal kabinet Petra Fialy (ODS).
Průvod i shromáždění před úřadem vlády omezily dopravu ve městě, akce se ale podle policie obešla bez narušení veřejného pořádku.
Protest před Strakovou akademií zahájili protestující společným zpěvem písně Ach synku, synku. Krátce poté vystoupil opět Dufek, Doležal a Pýcha. Promluvili zástupci pěstitelských nebo chovatelských svazů. Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka očekává, že zelenina se bude letos pěstovat zhruba na 11 500 hektarech, což je meziročně pokles o pět procent. Pro zelináře je podle něj zásadní mít rovný přístup na trh. »Nemůžeme konkurovat zahraničním řetězcům, které ovládají přes 70 procent trhu,« dodal.
Zdeněk Mlázovský z Českomoravské drůbežářské unie uvedl, že drůbežáři se potýkají s rostoucími cenami krmiv a energií. »Vláda nepodporuje živočišné producenty tak, jak by měla. Dováží se sem levné potraviny a my nejsme schopni konkurovat,« řekl. Hrozí podle něj také, že může nastat útlum výroby kuřecího masa a vajec. Souvisí to podle něho také s tím, že do konce roku 2026 musí v ČR skončit klecové chovy, což s sebou nese další náklady.
Na akci promluvil i Luděk Radil ze ZOD Zbýšov, které se již rozhodlo omezit chov. »Po 30 letech ukončíme chov mléčného skotu,« řekl. Družstvo se podle něj skládá zhruba z 80 majitelů a obhospodařuje necelých 1500 hektarů, tím se z malých zemědělců stal střední podnik. Družstvo podle něj plánovalo rekonstrukci 50 let starých provozů, místo toho ale muselo provoz ukončit a prodat zvířata polskému chovateli.
Setkání skončilo společným zpěvem české hymny. Mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová po skončení protestu uvedla, že nebyl porušen veřejný pořádek.
AK i ZS už od ledna protestují proti změnám v nastavení dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Kritizují vládní rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou malí farmáři.
Zbyšek Kupský
FOTO – iportaL24.cz/Zbyšek Kupský