Teď jde o národ, a proto nemáme problém být na kandidátce s názvem SPD, říká místopředseda Trikolory Sláma

Místopředseda Trikolory a předseda klubu zastupitelů na Praze 3 Josef Sláma se o uplynulém víkendu zúčastnil pietní akce k připomenutí událostí ze 17. listopadu 1939 a tam prohlásil, že se jej lidé ptají, zda je tato vláda levicová nebo pravicová. Jeho odpověď zní: »Ani jedno. Je levá.« A v duchu kritiky kabinetu Petra Fialy (ODS), ale i například prezidenta Petra Pavla, se nese i jeho aktuální rozhovor pro iportaL24.cz

V souvislosti s bonmotem na pietní akci před Ruzyňskými kasárnami se vás zeptám: je podle vás dnes stále podstatné dělení na levici a pravici, nebo to už nefunguje a dáváme na misky vah např. progresivismus vs. konzervatismus či globalismus a vlastenectví?

Dělení na pravici a na levici bude vždy. To, že dnes se ten boj převrátil na globalisty a na ty lidi, kteří obhajují národní stát, je momentální věc. Naopak u ekonomických a sociálních témat to dělení bude fungovat ještě spousty a spousty let. To, že se mnohdy musí dělat kompromis a hledat řešení, vnímám jako nesmírně podstatnou věc. Individuální zodpovědnost je nicméně pravicové téma. Já jsem se vždycky cítil v tomto ohledu stát více vpravo. Byl jsem v ODS a cítím se myšlenkově asi nejblíže Václavu Klausovi. Stojím si za tím, že tu budou vždy existovat levicová a pravicová témata, ovšem dnes je to dělení upozaděno situací, která nastala a která je nyní aktuální.

Situace, která nastala? Jak tato slova číst? Máte na mysli liberální a globalistické postoje naší vlády, nebo celou Evropskou unii?

Ono se to netýká, jak vidíte, jen Evropské unie. Podívejte se i do Spojených států amerických. Je to určitý příklon jisté části politického spektra k ultraliberálním pohledům, k progresivistickým nápadům a k naprostému mazání všech možných hodnot a tradic, na kterých společnost stojí.

Řekl jste, že máte blízko k Václavu Klausovi. Jak ale hodnotíte současného prezidenta Petra Pavla?

Kdybych měl hodnotit, jak to opravdu cítím, asi by se to nedalo publikovat, takže se budu snažit o nějaký eufemistický pohled. Ten člověk evidentně vůbec neví, o co jde. On je totálně mimo. Na něm je vidět ta umělost, ta marketingovost a ta prázdnost. Nějaká silácká slova tu říkat nechci, ani to víc rozvíjet, protože když ho vidíte, je to naprosto zoufalý pohled.

Tudíž bych se ještě jednou zastavil u exprezidenta Klause. Ten v rámci své přednášky na VŠE k výročí 17. listopadu prohlásil, že se vracíme zpět a máme blíž k 50. letům než k roku 1989. Ostatně jste si jeho slova pověsil i na Facebook. Ale jak je interpretovat?

Víte, já jsem to pochopil úplně jinak, než to tady řada lidí interpretuje. Chápu to tak, že jsme v období, v jakém byl minulý režim v 50. letech, a nikoli v roce 1989. A to stávající období, s nímž bojujeme, můžeme nazvat i určitým neobolševismem, přičemž jsme teprve na počátku toho boje. Než se postupně odstraní nebo zhroutí, může to trvat zase těch čtyřicet let.

Takhle já jsem jeho slova pochopil. Nevidím v tom přímou analogii na padesátá léta, i když určité symptomy zde jsou. Ale ta doba byla tak drastická, že se to rozhodně nedá takto konkrétně převádět na dnešek. Jsem přesvědčen, že takto to Václav Klaus nemyslel.

Hodně se v rámci listopadového výročí skloňovalo i slovo cenzura – v souvislosti s minulým režimem. A co dnes? Je podle vás cenzura?

Ano, ale taková nepřímá. Oni vám šroubují příspěvky na Facebooku, nedávají vám možnost vyjádřit se v hlavních médiích, takže spousta názorů jakoby zapadá a nedostane se k vícero lidem. Je to blokováno umělým způsobem, takže svým způsobem to cenzura je. Jakoby si můžete říct, co chcete, ale druhá věc je, kam se to dostane. A tam funguje ta blokace! Mediální skupiny jsou dnes ekonomicky na někoho navázány, a tak se snaží některé názory vytěsnit. Na druhou stranu existují média, kde se do určité míry objektivita daří. To je třeba CNN Prima News. Když to srovnám s ČT, tak tato komerční televize víceméně plní roli veřejnoprávní.

Trikolora se tituluje jako euroskeptická strana, ostatně stejně jako Václav Klaus. Byl byste pro vystoupení z Evropské unie?

Já osobně ano. Na druhou stranu – jsem pro variantu, ať se vyjádří občané. Protože jsem si vědom, že by to i nějaké následky přineslo. Přijde mi, že vymanění z unijních pout je něco, co by bylo dlouhodobě dobré pro tento stát, ale vždycky budu respektovat většinový názor občanů. Mně více vadí ta nemožnost se vyjádřit. To, že referendum není zakotveno v Ústavě. Klidně by mohlo být i průběžné – že bychom ho na toto téma vyhlašovali jednou za pět let a mohlo by tak být výborným nástrojem vůči Evropské unii. Ta by si musela dávat sakra pozor vymýšlet takové nesmysly, které teď vymýšlí, protože ty jsou naprosto odtržené od reality a táhnou do hrobu nejen celou EU, ale i jiné státy, které jsou na ni navázány.

Co je podle vás tím největším nesmyslem?

To je jasné – Green Deal. To je normální vražda evropské ekonomiky a její konkurenceschopnosti. Beru to jako absolutní útok na zdravý rozum.

Mluvíte o referendu, což je jeden z programových bodů vašeho nejbližšího koaličního partnera – hnutí SPD. Přímá demokracie. Umíte si ji představit i v dalších otázkách, pomineme-li Unii?

Já jsem v tomto ohledu zdrženlivější. Musíme se ptát, nakolik je to téma těch lidí. Nakolik to oni raději nechávají na politicích, což se ukazuje i na komunálních úrovních – že voliči raději nechávají rozhodnutí na politicích, které volí. A právě toto je zrovna ta odlišnost, kterou mám s SPD. Nemyslím si, že bychom měli ke všemu vyhlašovat referendum. Od rozhodnutí jsou tu přece konkrétní politici, kteří zároveň nesou odpovědnost. Buď budou příště zvoleni, nebo nebudou…

Takže švýcarský model, tolik vychvalovaný některými opozičními politiky, za vzor nepovažujete…?

Já si hlavně myslím, že není přenosný jakýkoliv vzor. To je strašná chyba. Žádný vzor se nedá plně přenést, to je prostě nesmysl. A přu se se spoustou lidí, kteří si to myslí. Dokonce ani řešení na komunální úrovni mnohdy nejsou přenosná, protože konkrétní města jsou individuální. Dokonce i v Praze se městské části liší a rozdíly zde opravdu existují.

Aktuálním tématem ve Sněmovně jsou platy politiků. Ty mají vzrůst o 6,9 procenta, přičemž parlamentní opozice je důrazně proti. Co vy?

Bylo by farizejské tvrdit, že politik má mít nějaký malý plat. On se pohybuje v nějaké společnosti, a tudíž má brát peníze přiměřené svému společenskému postavení. Určitě nebudu hlásat, že by politik měl brát průměrnou mzdu.

Politici si samozřejmě plat občas zmrazí, ale tady jsou k tomu připojeni soudci a další. A právě složka soudců je z mého pohledu velmi problematická, protože ti jakýkoliv pokus o snížení platu berou velmi úkorně, a to je také potřeba říkat. Nezahrnovat do toho jen politiky, ale i ty další skupiny.

Na druhou stranu – politicky ani ekonomicky v tuto chvíli postup vlády nechápu. Nerozumím mu a konstatuji to naprosto jasně. Já osobně bych pro ten zákon nehlasoval, je neadekvátní současné situaci.

Když už je řeč o soudcích, trochu odbočím. I v souvislosti s tím, jak se Trikolora angažovala v otázce perzekuované učitelky Martiny Bednářové. Čili – myslíte si, že máme nezávislou justici?

Možná vás překvapím, ale myslím, že máme. Otázkou ale je, jestli mají nezávislé měření soudci. Protože každý člověk má nějaký pohled na svět. I soudce. A z toho vychází a podle toho soudí. Mě třeba v téhle souvislosti naštval útok některých na presumpci neviny v případě amnestie prezidenta. I ti soudci zkrátka mají politické myšlení a nějaký světonázor, který se propisuje do jejich rozhodnutí. O tom jsem stoprocentně přesvědčen.

Není to o tom, že by na soudce někdo tlačil. Že by mu volal třeba Petr Pavel nebo Petr Fiala »tu paní učitelku odsuďte«. Ale je to o tom, že vychází z nějakého prizmatu, svého vidění světa. A podle toho vypadá i rozsudek.

Blíží se sněmovní volby. Půjde do nich Trikolora znovu po boku SPD či jiných národně-konzervativních stran? Ptám se na to i proto, že předseda SPD Tomio Okamura vyhlásil, že jeho hnutí půjde do voleb samostatně, ač nevyloučil, že na kandidátkách se objeví i zástupci jiných subjektů?

Ta dohoda je velice pravděpodobná nebo, řekl bych, skoro jistá. Ale jak to celé bude vypadat v praxi, to vám nepovím, protože to v tuhle chvíli ještě není doladěné.

Tak jinak – nebyli byste proti tomu, že by členové Trikolory figurovali na kandidátce, která se bude jmenovat SPD?

Určitě ne, protože pokud je SPD náš partner, pak k němu takto musíme přistupovat, i když v některých věcech se samozřejmě myšlenkově a názorově lišíme. V tento moment se hraje o něco jiného. Jde o národní stát, o zájmy většiny občanů této země, takže mi to vůbec nevadí. Podstatný je pro mě občan a národ, ne to, jestli budu kandidovat pod jednou nebo druhou značkou. Protože Trikolora bude vidět a na kandidátku dáme kvalitní zástupce, kteří určitě budou naši stranu v Poslanecké sněmovně skvěle reprezentovat.

Jak moc podle vás výsledky voleb ovlivní hlasy ze zahraničí?

Do jisté míry ano. Ale určitě ne tak, jak zamýšlí vládní politici.

Čili se nebojíte toho, co se stalo například v Moldavsku? Že přijdou sečtené hlasy z ciziny a misky vah se přikloní na tu takzvaně proevropskou stranu?

Stát se může všechno, ale ty počty mi to v našem případě nedávají. Nůžky už jsou tak rozevřeny, že by to u nás výsledek voleb až do takové míry ovlivnit nemělo. Ale samozřejmě jsem smrtelný a můžu mýlit. Přesto opakuji, že se spíše přikláním k názoru, že korespondenční hlasy volby v tom směru, jak to zamýšlí současná vládní koalice, neovlivní.

Co vůbec říkáte na zavedení korespondenční volby?

Že je to zlo, útok na zastupitelskou demokracii, na volby – zkrátka na všechno. Jsem zásadní odpůrce tohoto rozhodnutí, navíc dokonce zastávám názor, že lidé by měli principiálně volit tam, kde se to zásadně dotýká jejich života. Proč by o nás měl rozhodovat někdo, kdo tady nežije!? Nechápu to, nerozumím tomu, je to proti mému uvažování a vidění světa. A z mého pohledu i proti zastupitelské demokracii.

Tudíž, mám-li to chápat správně, vy byste Čechům, kteří trvale žijí v zahraničí, odebral volební právo?

Řeknu to velmi tvrdě: ano! Protože ti lidé tady nežijí. Co tedy chtějí v této zemi ovlivňovat? Když se odstěhuji z jedné obce do druhé, pak přece v té původní nemůžu mít volební právo. Vždyť tam nebydlím!

Nebojíte se v souvislosti s nadcházejícími volbami ani opakování syndromu milionu propadlých hlasů, jak to známe z voleb v roce 2021? Tyto hlasy ostatně pomohly pětikoalici k vládnutí a mimochodem – byl to i případ Trikolory…

Pokud budeme racionální a širší politická scéna si toto riziko uvědomí, pak k tomu nedojde. A je potřeba, aby si to uvědomili i občané. Věřím tomu.

Minulý víkend se konala protestní akce, kterou spolupořádal váš koaliční partner z nedávných krajských voleb – strana PRO. Bylo to proti zavádění genderové ideologie na školách. Jak se k této problematice stavíte vy? Kolik vlastně máme, pane místopředsedo, pohlaví?

Pohlaví máme dvě. Jsem v komisi pro vzdělání na Praze 3 a jsem jasným odpůrcem těchto věcí. Nejsem ale úplně tvrdý konzervativec, že bych si myslel, že se o této problematice nemá mluvit vůbec. Existuje to a někde na třech řádkách by se děti mohly příslušnou informaci dočíst, aby věděly, že i něco takového může být a nekoukaly na ulici vyjeveně. Ale je potřeba vědět, že to není žádná přednost a že jde o něco marginálního a ojedinělého. Je to psychická porucha, protože vezměte si, že většina těch lidí může zplodit děti, takže je to jen a jen v hlavě. Pojmenujme tedy, že tato porucha existuje, ale pohlaví jsou skutečně jen dvě. Někteří lidé si můžou myslet, že jsou třeba autobus, ale pak to skutečně pojmenujme správně jako psychickou poruchu a přistupujme k tomu jako v tématu, které je marginální, nikoli primární. Nejsem pro to, aby se vynechávalo, jen dávejme všem tématům prostor, které si zaslouží. A tomuhle se bohužel tává taková priorita, kterou mít nemá.

Co myslíte, jako člen komise pro vzdělání v městské části Praha 3 – je naše školství objektivní?

Nevím, to je strašně individuální. Říkat silné soudy dokáže každý. Je to vždycky o lidech, o dané škole, o jejím řediteli.

Čili je to stejné jako s těmi soudci?

Ano, vždycky záleží na lidech. Za svůj život jsem se setkával s celou řadou zajímavých učitelů i ředitelů. A zajímavé v téhle souvislosti je to, co se stalo na mé škole. Tam, kam jsem chodil na základku. Reportáž běžela i v televizi Nova. Rada v Novém Kníně odvolala stávajícího úspěšného ředitele. Nasadila tam novou ředitelku a výsledkem je, že teď už tam jezdí komise z ministerstva, protože většina lidí dává výpověď. Ona je nějaký chaotik, nebo nevím, co se tam úplně děje. Ale rada udělala špatné politické rozhodnutí a neumím si představit, že bych ve svém politickém životě měl provést takový fatální přehmat, takový nesmysl. Protože musíte umět predikovat, zvážit všechny eventuality a vidět, co to vaše rozhodnutí ve veřejnosti vyvolá.

Chci tím říci, že k destabilizaci školství přispívají i politici v jednotlivých regionech naší republiky. A toto je učebnicový příklad politického nýmandství, kdy oni udělali z prosperující stabilní školy trosky. Úplně ji destabilizovali a v očích veřejnosti nesmírně poškodili. Teď jsou tam bouře a zaměstnanci odtud odcházejí. Je to chyba příslušných politiků, takže je to problém daleko, opravdu daleko obšírnější.

Celkově vzato není naše školství v té kondici, jakou bych si uměl představit. Pro mě, jako člověka, co stojí napravo, je obrovské téma, že my tu plýtváme penězi na všechno možné. Co jen stojí inkluze! To je nesmysl a žrout peněz.

No a do toho vstupují vysoké školy, které máme zadarmo. To je bolestné téma, kterého se nikdo nechce ujmout. Ale na druhou stranu – řekněme to obráceně. Když budeme dávat do vysokých škol, o to méně máme, abychom plnili funkci veřejného statku základního a středního školství. Takto bych to definoval. Protože my do základního a středního školství do toho nemůžeme dát tolik peněz, protože zároveň financujeme i vysoké školy, kde studují i zahraniční studenti zadarmo.

Nebo si vezměte lékařskou fakultu. Medik tam studuje za peníze poslední babičky, která si koupí chleba a zaplatí DPH. Jakmile školu dostuduje, vesele si odejde léčit do Německa a babička tady nemá lékaře. Přitom na to studium přispěla ze svých peněz. Je to sociální? Není. A touto optikou se na celou věc musíme taky umět koukat.

Ale jak byste mi odpověděl na námitku, že v případě placeného vysokého školství by mohly mít smůlu nadějné mozky, jejichž nositelé však pocházejí z takových sociálních poměrů, že si zkrátka nemohou studium finančně dovolit?

To nemáte pravdu, protože existuje systém takzvaného odloženého školného, kdy začnete platit – a nemusí to být nějaké obrovské částky – teprve v té době, pokud dosáhnete na tu či onu mzdu. Jestli mi rozumíte… Budou vám strhávat třeba 1000 nebo 1500 korun, jak si to určíte vy sám, a když budete mít plat 60 nebo 70 tisíc, pak vás to přece nezruinuje. Navíc v tu chvíli do školství jdou peníze! Proč byste měl přerozdělovat peníze posledního instalatéra? To jsou peníze nejenom přímé, ale samozřejmě i nepřímé, jako je DPH a další. A od »dépéháčka« není osvobozen ani ten nejchudší člověk v tomhle státě. I ten, když jde nakoupit, musí DPH platit. Takže to vypadá obrovsky sociálně, že máme zadarmo vysoké školy, ale ve své podstatě to zase tak sociální, jak by se zdálo, není.

Petr Kojzar

FOTO – Facebook a archiv

Související články

3 KOMENTÁŘŮ

  1. Trikolora je zajímavá strana svými postoji a programem. Chybí jí ale lídr typu Babiše, Okamury, Rajchla, ale koneckonců i toho Klause mladšího.

  2. S hodnocením Pavla souhlasím. Ale mimochodem – kdyby ten tolikrát skloňovaný Klaus kandidoval, měl by ve druhém kole mnohem větší šanci než Babiš.

  3. Já si myslím, že kdyby pan místopředseda studoval na Pedagogické fakultě a pak šel učit za ten pakatel na základní školu, asi by si odložené školné, resp. jeho splácení rozmyslel.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy