Tanečky kolem rozšiřování NATO

Podpora vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance znovu vzrostla a dosáhla nejvyšší úrovně v dějinách – v případném referendu by pro tento krok hlasovalo 86 procent Ukrajinců. K jednání mezi Tureckem a Švédskem kvůli vstupu do NATO dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v reakci na spálení koránu ve Stockholmu uvedl, že Švédsko nemůže nepočítat s podporou Turecka při vstupu do NATO, pokud nezaručí respekt k islámu.

Proti vstupu Ukrajiny by hlasovala tři procenta dotázaných a dalších osm procent by se hlasování nezúčastnilo, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na výsledky průzkumu společnosti Rejting. Průzkum se uskutečnil v polovině ledna. Podpora pro vstup do EU je prakticky jednomyslná ve všech hlavních částech země a ve všech věkových a sociálních skupinách.

V předchozím průzkumu téže firmy, který se uskutečnil loni v říjnu, vstup do NATO podpořilo 83 procent dotázaných, což tehdy byl také nový rekord.

Podle průzkumu čtyři pětiny dotázaných Ukrajinců schvalovalo také myšlenku vojenského a politického spojenectví s Polskem a Litvou, proti takové alianci bylo šest procent dotázaných a devíti procentům účastníkům to bylo jedno.

Průzkum nezahrnoval ukrajinská území momentálně okupovaná ruskými vojsky.

Deník připomněl, že prezident Volodymyr Zelenskyj na konci září oznámil, že podepsal žádost o urychlené přijetí Ukrajiny do NATO. »Podepsáním žádosti o urychlený vstup do NATO činíme rozhodující krok,« uvedl Zelenskyj. »De facto jsme svou cestu do NATO už prošli. De facto jsme již prokázali kompatibilitu s aliančními normami. Pro Ukrajinu jsou reálné – reálné na bojišti a ve všech aspektech naší interakce,« napsal Zelenskyj na sociální síti telegram.

NATO a členské státy aliance poskytují Ukrajině vojenskou pomoc v konfliktu s Ruskem, trvajícím již 11 měsíců, nicméně se nezdá, že by přijetí Ukrajiny do aliance bylo na pořadu dne. »Náš názor je, že Ukrajině můžeme nejlépe pomoci praktickou podporou na místě. A že proces v Bruselu by měl být zahájen jindy,« uvedl v září poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Turecko se pře se Švédskem o vydávání osob, podezřelých z terorismu

Vstup nové země do NATO vyžaduje jednomyslnou podporu celé aliance. O přijetí do NATO požádalo Finsko a Švédsko, ale rozšíření komplikují požadavky Turecka. Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Prohlásil to dnes turecký prezident Recep Tayiip Erdogan v reakci na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém spálil korán dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan, uvedla agentura AFP. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala vstup Finska a Švédska do NATO.

Erdogan kritizoval švédské úřady, které podle něj umožnily »takové rouhání před naším velvyslanectvím (ve Stockholmu)« a volnou aktivitu teroristických organizací. Těmi Ankara míní například kurdské organizace, jako jsou Strana kurdských pracujících (PKK) nebo milice YPG ze severní Sýrie či příznivce klerika Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016.

Stockholm potřebuje souhlas Turecka s žádostí Švédska o vstup do NATO. Země požádala o vstup do Severoatlantické aliance společně s Finskem loni v květnu v souvislosti s válkou na Ukrajině. Obě země Ankara kritizuje od jara loňského roku, že nedostatečně bojují proti skupinám, které turecké úřady považují za teroristické, a že zamítly mnoho žádosti o vydání do Turecka lidí, kteří podle Ankary působí v teroristických strukturách či takové skupiny podporují. Vstup obou severských zemí do aliance musí schválit všech 30 členských zemí NATO, z nichž 28 tak již učinilo.

24. února 2022 – Vyhrotila se situace na Ukrajině. V souvislosti s tím se začalo hovořit také o snahách Švédska a Finska, které byly dosud neutrálními zeměmi, o vstup do NATO.

16. května 2022 – Švédská premiérka Magdalena Anderssonová oznámila rozhodnutí Švédska oficiálně požádat o vstup do aliance. Oficiální žádost podepsala o den později švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. Turecký prezident Erdogan v reakci uvedl, že Turecko rozšíření NATO o Švédsko a Finsko neschválí. Podle něj obě země hostí »teroristické« organizace (tím Ankara myslí některé kurdské skupiny).

18. května 2022 – Obě severské země podaly oficiálně žádost o vstup do NATO. Tentýž den jejich vstup odsouhlasila i česká vláda. Turecký prezident Erdogan následně telefonicky hovořil s představiteli Švédska a Finska o jejich členství v alianci a o svých obavách.

29. května 2022 – Erdogan zopakoval, že vstup obou zemí do NATO nemůže odsouhlasit. Turecko po Finsku a Švédsku chtělo, aby přestaly podporovat dříve zmíněné »teroristické« organizace. Švédsko a Finsko uvedly, že terorismus odsuzují a že jsou připraveny s Tureckem dál jednat.

28. června 2022 – Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na summitu NATO oznámil, že Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do aliance. O den později se ale ukázalo, že trojice signatářů vnímá odlišně například pasáž o vydávání lidí podezřelých z terorismu do Turecka. Ankara znovu požádala o vydání zhruba 30 lidí, kteří jsou podle ní spojení se Stranou kurdských pracujících (PKK) a s hnutím klerika Fethullaha Gülena, které Turecko obviňuje z pokusu o státní převrat v roce 2016. Ankara očekává od finských a švédských úřadů kladné vyřízení žádostí. Podobné požadavky ovšem Helsinky a Stockholm v minulosti odmítly.

30. června 2022 – Turecká vláda oznámila, že nepředá tureckému parlamentu k ratifikaci dokumenty o rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v memorandu z 28. června.

5. července 2022 – Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Jejich vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.

23. července 2022 – Turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo švédského charges d’affaires v Ankaře, aby mu tlumočilo protest proti konání akce ve švédském Göteborgu, kterou označilo za »teroristickou propagandu«. Důvodem byla akce organizovaná 21. července příznivci kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristické.

18. srpna 2022 – Turecko podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga vyjádřilo nespokojenost nad tím, jak Švédsko plní memorandum z 28. června, ve kterém se severská země zavázala k větší spolupráci s Tureckem v oblasti boje proti terorismu. Ankara si od toho slibovala vydání lidí, které považuje za teroristy. Švédsko ale dosud vydalo jen »běžné zločince«. Stockholm trvá na tom, že o těchto záležitostech rozhodují nezávislé soudy.

30. září 2022 – Švédské úřady obnovily vydávání licencí pro prodej zbraní do Turecka. Zrušení zbraňového embarga zavedeného v roce 2019 bylo mezi podmínkami, které Ankara stanovila pro svůj souhlas se vstupem skandinávské země do NATO.

6. prosince 2022 – Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu oznámil, že Turecko očekává zrušení zbrojního embarga rovněž od Finska.

22. prosince 2022 – Představitelé Turecka a Švédska se po dalším kole jednání o odblokování vstupu skandinávské země do NATO neshodli na tom, zda Stockholm plní dohodu, na jejímž základě by měly být do Turecka vydány osoby spojené s terorismem. Švédsko by se chtělo stát členem NATO nejpozději do summitu ve Vilniusu v červenci 2023.

24. prosince 2022 – Turecko dále rozšířilo seznam lidí, jejichž vydání požaduje po Švédsku v rámci spolupráce v boji proti terorismu, kterou podmiňuje svůj souhlas se vstupem země do NATO. Podle něj Ankara požaduje vydání 42 lidí, dříve média psala, že Ankara žádá vydání 33 osob. Turecký opoziční server Turkish Minute napsal, že většina z nich jsou političtí disidenti.

12. ledna 2023 – Turecké ministerstvo zahraničí si povolalo švédského velvyslance Staffana Herrstroma na protest proti tomu, že před stockholmskou radnicí demonstranti pověsili figurínu představující prezidenta Erdogana za nohy na lampu veřejného osvětlení. Ankara po Švédsku žádala potrestání lidí, kteří scénku uspořádali. Od činu na demonstraci odpůrců turecké vlády se švédská diplomacie distancovala. Švédský premiér Ulf Kristersson řekl, že považuje dění na demonstraci za »akt sabotáže proti švédské přihlášce do NATO«.

21. ledna 2023 – Turecko zrušilo plánovanou návštěvu švédského ministra obrany Pala Jonsona v reakci na protiturecké protesty ve Švédsku. Krajně pravicový dánský aktivista Rasmus Paludan před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu odpoledne spálil muslimskou posvátnou knihu korán. Později se ve švédské metropoli konala samostatná prokurdská demonstrace.

23. ledna 2023 – Turecký prezident Erdogan v reakci na protest ve Stockholmu oznámil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu.

(zmk)