Tak špatný návrh zákona o státním rozpočtu v minulosti nikdy nebyl naplánován, kritizuje ekonomka Yvona Legierská

Vítězí banky, energetičtí giganti a zahraniční obchodní řetězce. To uvedla o návrhu státního rozpočtu na rok 2025 předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová. A jak jej hodnotí Yvona Legierská, renomovaná ekonomka, členka ČSSD, Akademické rady Institutu české levice, vysokoškolská pedagožka a náměstkyně ministra financí v letech 2001 až 2005? »Tato vláda nevládne ve prospěch českých občanů a České republiky,« řekla Legierská v rozhovoru pro iportaL24.cz po detailním rozboru státního rozpočtu.

Jak hodnotíte návrh státního rozpočtu pro rok 2025 jako celek? Souhlasíte s kritiky, že deficit je neúměrně vysoký a odráží nikoliv objektivní problémy, ale žalostné hospodaření Vlády ČR?

V době, kdy není hluboká hospodářská krize, plánovat rozpočtové schodky vyšší než 200 miliard korun s nejrychleji rostoucím státním dluhem mezi evropskými zeměmi je výrazem totálního neumětelství. Státní dluh má příští rok dosáhnout 3,6 bilionu korun, což bude více než 43 % hrubého domácího produktu. Vláda může vše svalit na zářijové povodně. Ještě letos by se proto měl zvýšit rozpočtový deficit o 30 miliard korun, příští rok o 11 miliard korun na sanace povodňových škod. V obou letech se tak zvýší rozpočtový deficit. V roce 2024 na 282 miliard korun, v roce 2025 na 241 miliard korun.

Kde spatřujete v návrhu největší anomálie?

Jednoznačnou anomálií je od roku 2022 již samotná každoroční příprava návrhu zákona o státním rozpočtu. Žádná předchozí vláda se tak arogantně nechovala vůči svým partnerům v rámci tripartity. Zástupci zaměstnavatelů (nejrůznější svazy) a zaměstnanců (odbory), nejsou přizýváni ke konzultacím v průběhu rozpočtového procesu. Ministerstvo financí, zodpovědné za vypracování návrhu rozpočtu, v dřívějších letech již od května zveřejňovalo průběžně informace z přípravy rozpočtu vždy na další rok. Avšak letos byla svolána mimořádná tripartita k rozpočtu na rok 2025 až 4. září, když 31. srpna minutu před půlnocí byl poprvé zveřejněn ministerstvem financí návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025 s rozpočtovým deficitem 230 mld. Kč. Způsob a čas zveřejnění návrhu rozpočtu vyjadřuje úroveň pohrdání koaličních politiků odbornou i laickou veřejností. Občané a firmy mají platit jen daně a nestarat se, jak a na co jsou takto získané prostředky vládou vynakládány. Dokonce i prezident republiky, Petr Pavel, se nechal slyšet, že: »…oceňuje, že o rozpočtu a jeho konečné struktuře bude rozhodovat vláda jako celek a veřejnost byla o prázdninách ušetřena různých licitací.« Obdobně to odůvodnil i premiér Petr Fiala. Ukázalo se, že zveřejněný návrh rozpočtu byl jen polotovar s výraznějšími rozpory ve vládní pětikoalici v řádu 10–20 miliard korun.

První na řadě byli Piráti. Ivan Bartoš nesouhlasil s rozpočtem, chyběly mu miliardy na bytovou výstavbu pro mladé, tak musel jít. Kvůli nezvládnuté digitalizaci stavebního řízení měl být odvolán již dávno a nikoli způsobem, jaký zvolil premiér Petr Fiala.

Když si srovnáte plánované výdaje jednotlivých rozpočtových kapitol na příští rok, verze před povodněmi (31. 8.) a verze po povodních (30. 9.), je zjevné, že celkem 11 miliard korun určených na sanaci škod po povodních bylo rozděleno téměř do všech rozpočtových kapitol. Vůbec tak není zřejmé, jak bude například rozpočtová kapitola Kancelář prezidenta republiky sanovat ze svého rozpočtu povodňové škody. Nyní s návrhem na placení první dámy 95 tisíci korunami za měsíc od počátku příštího roku to je již jasnější. Je nebezpečí, že si politici ještě poslední rok chtějí »vychutnat« svou moc enormním zvyšováním svých nadstandardních příjmů na úkor občanů. Mnozí již začínají protestovat. Absurdní je, že se naplánovalo meziroční snížení rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, v níž je zahrnuta vládní rozpočtová rezerva mj. i na sanaci škod po přírodních katastrofách. Vypadá to, že pomoc ze strany státu bude minimální. Zřejmě se Petr Fiala spoléhá na předsedkyni Evropské komise, Ursulu von der Leyenovou, která slíbila České republice dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na sanaci povodňových škod. Nejedná se však o žádnou částku navíc. Jen ji můžeme jednodušeji a bez spolufinancování ze státního rozpočtu použít z již dříve vyjednaných evropských peněz pro ČR (535 miliard korun) na programovací období 2021 až 2027. Jak velkorysé!

Nárůst o 3,2 miliardy Kč v resortu obrany opozice kritizuje jako zbytečný. Co vy?

Na struktuře výdajů navrženého státního rozpočtu na příští rok je vidět, jaké jsou priority vlády. I z těch 250 miliard na investice, jimiž se chlubil premiér Petr Fiala na tiskové konferenci při příležitosti zveřejnění návrhu státního rozpočtu, půjde významná část právě na nákup zbraní. Takové investice však nemají multiplikační charakter, tedy nepodporují hospodářský růst, naopak podporují zahraniční zbrojařské firmy. Celkově na obranu má být vydáno 160 miliard korun, většinou na předražené zbrojní zakázky. V době vlády Andreje Babiše to byla částka poloviční.

Největší rozpočtovou kapitolou je kapitola ministerstva práce a sociálních věcí, avšak o zpomalení valorizace důchodů, neprůhledných změnách pojistných a nepojistných sociálních systémů v neprospěch občanů je zbytečné se již zmiňovat. Již bylo mnohokrát konstatováno, že tato vláda nevládne ve prospěch českých občanů a České republiky.

Očekáváte i opětovný růst inflace?

Ano, můžeme ho očekávat, neboť ministerstvo průmyslu a obchodu má naplánován meziročně nižší rozpočet asi o 10 %. Ministr financí poskytl tomuto ministerstvu namísto 31 miliard korun pro solární a jiné barony s energiemi z obnovitelných zdrojů jen osm miliard. Jedná se převážně o dotace z let 2009 a 2010, které mají být těmto baronům vypláceny po dobu 20 let. Určitě tento krok neučinil Zbyněk Stanjura kvůli nižšímu rozpočtovému deficitu. Ví, že nevyplacením této podpory hrozí ČR arbitráže. Hádejte, kdo těch chybějících 23 miliard zaplatí? Převážně to budeme my, občané, jako koneční spotřebitelé ve vyšších cenách zboží, služeb, energií. Guvernér ČNB Aleš Michl se v těchto dnech nechal slyšet, že již nenechá vzrůst inflaci na úroveň minulých let. Centrální bankéři k tomu mají nástroj, například zvýšení úrokových sazeb. Co to znamená, je každému jasné: zdraží úvěry, což může vyústit v další snížení životní úrovně obyvatel. Prozatím ministerstvo financí plánuje v příštím roce podle srpnové prognózy ekonomický růst o 2,7 %. V listopadu ČNB sníží svůj odhad ekonomického růstu v roce 2025 směrem dolů. Tím se sníží i výběr daní, spotřeba obyvatel. Naplánovaný rozpočtový deficit na rok 2025 ve výši 241 miliard korun vzroste včetně dlouhodobého zadlužení. Možná ani těch naplánovaných 100 miliard korun na obsluhu státního dluhu nebude stačit.

Dá se návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2025 srovnat s těmi předchozími za vlády současné koalice?

Obecně lze konstatovat, že tak špatný návrh zákona o státním rozpočtu v minulosti nikdy nebyl naplánován. Ty pochybnosti nastaly i po zveřejnění informace, že si vláda na základě účetních triků, jak zjistil Eurostat, vylepšila rozpočtový deficit za rok 2023. Ten nečinil 288,5 miliardy korun, jak bylo vládou ohlášeno v lednu tohoto roku, ale 347 miliard korun. V návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2025 však stále figuruje v časové řadě deficitů státních rozpočtů původní hodnota 288,5 miliardy korun. Takže ani do státního dluhu se navýšení deficitu nepromítlo.

Necháme se překvapit, co na rozpočet řeknou členové Rozpočtového výboru. Schůzi mají dnes, 9. října. Ale celkově platí, že každá další vláda bude mít obrovský problém s tím, co jí ta současná zanechá…

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková a archiv Yvony Legierské

Související články

1 KOMENTÁŘ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy