Systém ochrany obyvatelstva je nedostatečný, chybí masky i úkryty

Systém ochrany obyvatelstva je sice strategickým zájmem České republiky a v době zhoršené bezpečnostní situace v Evropě nabývá na důležitosti, podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) má ale řadu zásadních nedostatků. Lidé nejsou dostatečně informováni, chybějí masky i úkryty, tvrdí kontroloři. Ministerstvo vnitra se závěry NKÚ nesouhlasí, označuje je za tendenční a jejich vydání považuje za nevhodné, krátkozraké a v mezinárodním kontextu až nebezpečné.

NKÚ zkontroloval peněžní prostředky státního rozpočtu určené v letech 2015 až 2021 na přípravu a zajištění systému ochrany obyvatelstva, který zahrnuje zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatel. Prověřil 721 milionů vydaných ministerstvy vnitra a zdravotnictví na přípravu na krizové situace.

»Jedním ze zásadních zjištění NKÚ je fakt, že MV nezajistilo právními předpisy stanovený počet prostředků individuální ochrany, jako jsou např. masky, ochranné obleky, dětské vaky a další materiál sloužící k ochraně obyvatel. NKÚ odhalil, že již od roku 2015 se tyto prostředky vzhledem k úsporným opatřením nedoplňují. Navíc kontrolu funkčnosti těchto ochranných prostředků dokončilo MV k roku 2022 jen u 15,8 % z jejich celkového počtu,« uvedl NKÚ v dnes zveřejněné zprávě.

Ministerstvo vnitra podle kontrolorů neplní úkoly ani v oblasti varování a informování obyvatel a opakovaně prodlužuje termíny. Stále například není dokončena obměna rotačních sirén za elektronické, ačkoliv začala již v roce 2002. Termín obměny prodloužilo MV o deset let – z roku 2015 na rok 2025. Podle zjištění NKÚ ještě v roce 2020 systém využíval především rotační sirény, které ale neumožňují doplnit varovný signál o hlasové tísňové informace. V plánovaném termínu ministerstvo nedořešilo ani rozesílání varovných SMS zpráv a nespustil webový portál pro veřejnost. »Neaplikovalo v praxi ani výsledky výzkumu, jehož výstupem jsou mj. funkční vzorky prostředků individuální ochrany. Počet stálých úkrytů se v ČR od roku 2010 snížil o 32 procent. Tuto situaci měly pomoci řešit legislativní změny – MV je však dosud neiniciovalo,« uvedl NKÚ.

Většina občanů není dostatečně informována

Vnitro se závěry úřadu nesouhlasí. »Vyvolávají naprosto mylný dojem, že je stav systému ochrany obyvatelstva nepřipravený,« uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová. Konstatování, že lidé nejsou dostatečně informování, je podle ministerstva subjektivní a nepodložené. Systém ochrany je podle vnitra plně funkční, v rámci EU je považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených a je potřeba jej hodnotit jako celek vzhledem k předpokládaným hrozbám.

Nejvyšší kontrolní úřad podle resortu hodnotí celý systém pouze na vybraných opatřeních využitelných za stavu ohrožení státu a válečného stavu, tato opatření však vnímá jako univerzální pro všechny druhy situací. »Skutečnost je ovšem taková, že prostředky individuální ochrany i úkryty mají v případě nevojenských situací využití téměř nulové a jejich využití při hrozbě a vzniku vojenského konfliktu je velmi diskutabilní a omezené,« reagovalo ministerstvo.

»S ohledem na mezinárodní bezpečnostní situaci tak považujeme vydání tiskové zprávy v publikované podobě za nevhodné a velmi krátkozraké, možno říci v mezinárodním kontextu až nebezpečné,« uzavřelo MV.

Kontroloři ovšem rovněž zjistili, že MV nevyužilo v praxi některé výsledky výzkumu Institutu ochrany obyvatelstva, ačkoliv se jednalo o funkční vzorky, např. ochranné kukly a oděvy, plicní ventilátor, ochranné prostředky dýchacích cest aj. Na výzkumné projekty přitom MV vynaložilo celkem 132,5 mil. Kč.

Resort nedokončil ani některé klíčové úkoly týkající se vzdělávání. Většina občanů není dostatečně informována a připravena na tyto situace správně reagovat. To potvrdilo i dotazníkové šetření NKÚ v roce 2022 mezi žáky posledních ročníků středních škol. Z celkem 46 922 odpovědí vyplynulo, že úroveň znalostí je v řadě oblastí ochrany obyvatelstva nízká. Celkem 80 % respondentů nezná polohu stálého úkrytu, 50 % neví, jak se zachovat při úniku chemických látek, 45 % neví, jak se zachovat při úniku radioaktivních látek a 47 % nerozezná jednotlivé druhy varování.

(jad)