Pokládáním květinových darů u společného hrobu lidických mužů pokračovala dnes v Lidicích pietní akce při příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty.
Památku lidických obětí uctil premiér Petr Fiala (ODS), předsedové obou komor Parlamentu, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), předseda ČSBS Jaroslav Vodička, zástupci KSČM, obcí a spolků – například KČP. Lidické oběti přišly uctít stovky lidí z různých míst České republiky i ze zahraničí.
Pietní akce pokračovala modlitbou, poděkováním ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka a uctěním památky dětských obětí války u jejich pomníku, tam zazpíval dětský pěvecký spor Japonské školy z Prahy.
S květinou přišel také devětasedmdesátiletý Josef Horák, syn jednoho z letců RAF Josefa Horáka, který pocházel z Lidic. »Maminka je vdova po Josefu Horákovi, je jí už přes 90 let, nemohla přijet,« řekl. Horák žije v britském Swindonu..
Ráno sloužil mši kardinál Dominik Duka. Mezi účastníky mše byl i patriarcha Církve československé husitské Tomáš Buta. Duka řekl, že bez oběti Lidic by se svoboda možná nevrátila. Lidické oběti jsou podle něj oběťmi statečnosti všedního dne, protože v Lidicích nebyl ozbrojený odpor. Připomněl, že šlo o akt, který ve světě vyvolal velkou odezvu, například množství žen a vesnic nese na památku jméno Lidice. V kázání Duka zmínil, že moderní války popřely boha a zbaběle hledají první a nevinné cíle. Během mše prosil také za mír na Ukrajině.
Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis od něj po mši přijal jako dar obraz Panny Marie, který má ozdobit hlavní chrám v ukrajinské Buče. Další dva obrazy, které jsou variací na Madonu svatovítskou, přislíbil pro kostely v Kyjevě. »Bohužel, dnes v Ukrajině máme stovky a tisíce Lidic. A ta podpora, kterou nám projevujete ze strany českého lidu, českého státu, je moc důležitá,« řekl velvyslanec.
Před mší zazněl úryvek z Mozartova Requiem v podání Hornického pěveckého sboru Kladno, který doprovázel celý obřad. U oltáře stál portrét posledního lidického faráře Josefa Štemberky. Právě o něm je nová kniha Nejvyšší oběť, kterou v červnu vydalo Karmelitánské nakladatelství. Kniha Františka Koloucha je jeho prvním podrobným životopisem. Díky využití archivních materiálů a svědectví pamětníků přibližuje jeho život a mapuje historii obce od roku 1909. Štemberka působil v Lidicích jako farář 33 let. Poslední mši odsloužil v kostele svatého Martina 7. června. Poslední hodiny života strávil 10. června 1942 ve sklepě Horákova statku, kde se s ostatními muži modlil a žehnal jim. Byl zastřelen jako jeden z posledních. Podle svědectví v knize měl možnost vyhnout se smrti, ale nechtěl lidické lidi opustit.
Nacisté zastřelili 10. června 1942 v Lidicích 173 mužů, ženy v budově nynějšího kladenského gymnázia po třech dnech odtrhli od dětí. Většina dětí zahynula poté, co je nacisté otrávili výfukovými plyny ve speciálně upravených autech v nacistickém vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu nad Nerem, ženy odvezli do koncentračního tábora v Ravensbrücku. Oběťmi nacistů, kteří obec vypálili, se stalo 340 lidických obyvatel, po válce se vrátilo 143 žen a ze 105 dětí jich bylo po válce nalezeno sedmnáct.
(zmk)