Český statistický úřad dnes potvrdil mezičtrvrtletní pokles ekonomiky již ve třetím kvartálu letošního roku. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle zpřesněného odhadu snížil o 0,2 procenta, když meziročně ještě rostl o 1,7 %. Vzhledem k tomu, že zlepšení nelze očekávat ani ve 4. kvartálu, s největší pravděpodobností tomu bude právě naopak, lze tedy říci, že v této době se Česká republika již nachází v recesi, o níž se hovoří, když mezičtvrtletní pokles HDP trvá nejméně dva kvartály za sebou. Ani prognózy na příští rok přitom neslibují oživení. Otázkou tedy jen zůstává, jak dlouho nás bude krize se všemi svými důsledky, včetně postupného růstu nezaměstnanosti, sužovat.
Připomeňme, že počátkem listopadu ve svém prvním odhadu statistici vypočítali mezičtvrtletní pokles na 0,4 % (ve 2. kvartálu ještě zvýšení o 0,5 %) a meziroční nárůst na 1,6 % (ve 2. čtvrtletí 3,7 %).
Mezičtvrtletně klesla i hrubá přidaná hodnota
Hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla ve 3. kvartálu mezičtvrtletně o 0,2 %, přičemž meziročně se ještě zvýšila o 1,4 %. Mezičtvrtletní pokles HPH podle statistiků nejvíce ovlivnil negativní vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství a ve stavebnictví. Růst ještě zaznamenal zpracovatelský průmysl.
Průmysl a spolu s ním informační a komunikační činnosti se také nejvíce podílely na meziročním růstu HPH. Opačný vliv měla, stejně jako v případě mezičtvrtletního poklesu, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Rozhodující propad zaznamenala spotřeba domácností
»Na straně poptávky byla ve 3. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního poklesu HDP domácí poptávka. Snížily se zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka měla pozitivní vliv,« komentoval údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Tvorba hrubého kapitálu přidala k růstu HDP podle statistiků 1,4 procentního bodu a zahraniční poptávka 3,6 p. b. Výdaje na konečnou spotřebu domácností naopak ubraly tři body a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí 0,3 p. b.
Výdaje na konečnou spotřebu se snížily mezičtvrtletně o 2,4 % a meziročně o 4,4 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností mezikvartálně klesly o 3,2 %. Výrazný propad přitom nastal i v meziročním srovnání (-5,9 %), a to v nákupu jak trvanlivých, tak netrvanlivých výrobků. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se snížily mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 1,2 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 0,3 %, meziročně ale ještě stoupla, a to o 4,6 %. Rostly zejména investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků.
Zahraniční poptávka měla tentokrát pozitivní vliv
Kladné saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 9,9 miliardy korun, přičemž bylo meziročně o 6,8 mld. Kč nižší. Vývoz stoupl mezičtvrtletně o 4,7 % a meziročně o 10,5 %. Meziroční růst byl ovlivněn hlavně obchodem s elektrickými zařízeními a vývozem motorových vozidel. Dovoz se zvýšil mezičtvrtletně o 2,7 % a meziročně o 6,2 %.
Celková zaměstnanost klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 % a meziročně se zvýšila o 1,8 %, uvedli statistici.
Ivan Cinka