»Důchodový systém, ať už v Evropě, nebo USA, byl o tom, že lidé žili v průměru jen rok nebo dva poté, co šli do důchodu. Jednalo se o pomoc, která byla velice krátkodobá, nebyla tak pro stát příliš náročná,« upozornil ve vysílání CNN prima News předseda Centra pro ekonomický výzkum, profesor Jan Švejnar. Doplnil, že nyní jsou lidí v důchodu i desetiletí. »Nemůžeme si to dovolit, je to realita, s níž se všichni musíme smířit, Je to o tom najít politickou vůli k důchodové reformě,« dodal ještě. (zdroj: idnes.cz).
Přeloženo do života, Švejnar tím říká zhruba tolik, že důchodci žijí příliš dlouho (i desetiletí, drzouni jedni!) a stát že je po tuhle dlouhou dobu »nadživota« nehodlá financovat. Když rok dva po odchodu do důchodu zemřeli, pro stát to tolik náročné nebylo. Vy jste ale čuně!
Pominu-li brutálně amorální zřetel Švejnarových slov, vyřčených ve třetím desetiletí 21. století (!) a vlastní nechuť nechat se jím tahat po soudech za urážku na cti, musím se nectěného pana profesora zeptat, když už mezi řádky stroze konstatuje »dobrý důchodce, mrtvý důchodce«, z jakého důvodu opomenul vysvětlit, PROČ na důchody není?
A sice v kontextu toho, že některým neomezeným výdajům je státní rozpočet permanentně otevřen dokořán – třeba členským příspěvkům do Bruselu (a nechoďte na mě s argumentem, že odtamtud více než dostáváme, než posíláme – to je čirý alibismus), týmž příspěvkům do centrály NATO, nesmyslnému zbrojení, zahraničním vojenským misím, vyživování Ukrajiny jako takové a uprchlíků u nás všemi (ne)myslitelnými způsoby, podpoře Zelené Evropy, nejrůznějším pofiderním mezinárodním neziskovkám atd., atd.
Když už má onen pán nutkavou potřebu vyjadřovat se k důchodcům a důchodům, měl by jedním dechem položit dotaz, zda rovněž i tyto právě vyjmenované příspěvky si můžeme dovolit. Toto on nezahrnuje do té své reality? S tímto se nemusíme smiřovat? Že našinec, nejen důchodce, by se měl spokojit s okoralou skývou chleba a pro ostatní se pořádají opulentní, přežírací a vyžírací hostiny?
Cožpak je přijatelné, aby kdokoli v roce 2022 vyčítavě promlouval důchodcům do duše, že žijí moc dlouho? Z podstaty ale nejsou vinni Švejnarové, Hamplové a jim podobní. Za tohle si můžeme sami. Je pouze na nás, co všechno dovolíme nenasytnému predátorovi sežrat.
Zapomínáme, že také my se jednou ocitneme v důchodu, dožijeme-li se ho, a že se nám ještě nebude chtít umřít. Pak už ale toho „bycha“ nedohoníme.
Profesor Švejnar nastínil pokročilejšímu věku jasnou buducnost. On v podstatě gumuje důchodce. Když budeš chtít žít i po šedesátce „plus“, musíš pracovat, dokud se neupracuješ k smrti. Stát má totiž jiné, důležitější povinnosti. Pro jistotu je ještě jednou zopakuji: spasit zkorumpovanou Ukrajinu, soustavně přispívat na bankovní konta amerických zbrojařských firem, živit byrokracii EU a bruselské válečné štváče, investovat do zelených teroristů apod. Těch bezodkladných povinností, k nímž se ČR automaticky zavázala vstupem do protinárodních, protistátních a protievropských globálních struktur = EU a NATO, registrujeme samozřejmě mnohem, mnohem více, jen se mně je nechce donekonečna opakovat.
Tato bezcitná, asociální a chladnokrevně kalkulující individua se pravděpodobně řídí slovy francouzského spisovatele Andrého Mauroise, jenž ve své době pravil: »Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas.«
Řečeno švejnarovštinou: čím více starších lidí nad 60 let zemře v pracovním procesu, tomu úměrně stát ušetří na důchodech a bude mít na splácení půjček pro Ukrajinu.
Martin Kalous
V demokracii má právo na názor jistě i takový duševní gigant jako fronda. Problém nastane, až ti chytří a vzdělaní vyhodnotí Česko jako neperspektivní a odejdou tam, kde si jejich práce budou vážit a lidé jako fronda nás začnou třeba léčit.
Ano, děkuji, ze skromnosti jsem to nechtěl psát tak otevřeně.
Ovšem váš režim svobodu slova pošlapává, což je jen další důkaz, vedle podpory kyjevské diktatury aj., že není demokratický.
Jistě, Čechistán je již delší dobu vnímán jako neperspektivní, co jiného taky čekat po 33 letech kapitalistické devastace a rozkrádání. Já už to do toho důchodu za nějakých 15, 20 let doklepu, ale mezi mladou generací existuje silná touha kamkoliv zmizet.
I když nemám lékařské vzdělání, po zkušenostech konstatuji, že bych asi neléčil o nic hůř, než současní absurdně přeplácení „lékaři“.
Státní zdravotní ústav je samozřejmě režimní organizace a musí jet v duchu propagandy. Jinak by tamní úředníci brzy doúřadovali.
Ve skutečnosti nikdo pořádně neví, čím byla způsobena „epidemie“ kardiovaskulárních onemocnění v 70. a 80. letech a proč postupně odeznívá. Není vyloučeno, že byla důsledkem používání nekvalitních tuků v době hospodářské krize 30. let, za války a v poválečné době. Např. řepkového oleje s kyselinou erukovou. Různých margarínů. Dopady se projevily po desítkách let, když dotčeným bylo tak kolem 50 nebo 60 let.
Ve výrobě rychle roste produktivita, takže by spíš mělo docházet ke snižování věku odchodu do důchodu a obecně ke zkracování pracovní doby. Samozřejmě že buržoazní režim projedl naši budoucnost, když místo investic zvýhodňuje bezbřehý konzum. Jde samozřejmě především o investice do dětí. Mít a vychovávat děti je nevýhodné. Tak se to teď řeší podporou masové imigrace. Stejně tak náš národní majetek měl být oním akumulátorem bohatství, z kterého se dalo čerpat. Ovšem privatizační puč byl zinscenován především za účelem zašantročení našeho národního majetku.
Karle, píšete o stereotypech a sám je používáte, buďte trochu férový 🙂
Kalousi, Kalousi, tys to zase zmatlal. Odkud jsi přišel na to, že stát financuje důchody? I dítě školou povinné ví, že stát je jenom pošťák, který jeden měsíc zkasíruje zaměstnance a další plátce sociálního pojištění a druhý měsíc tyto platby přesouvá důchodcům. Bohužel tyto platby už nestačí a tak se musí brát na úkor jiných kapitol státního rozpočtu. To je dlouhodobě neudržitelné. Možná to nevíš, ale zákony zachování platí i v ekonomice. Senioři se díky sofistikovanému kapitalistickému zdravotnictví dožívají daleko vyššího věku než za bolševika a počet seniorů přibývá. Pokud tedy nechceme zatěžovat vyššími platbami sociálního pojištění rodiče s malými dětmi, nezbývá než prodloužit věk odchodu do důchodu nebo snížit reálnou výši důchodů. Vím, že ty to asi nepobereš, ale zkus se nad tou problematikou zamyslet ještě jednou. Třeba to dáš.
Sám jsem senior, abys neměl pocit, že kážu vodu a piju víno.
Zmatlal jste to Vy, Karle a totálně! „Senioři se díky sofistikovanému kapitalistickému zdravotnictví dožívají daleko vyššího věku než za bolševika a počet seniorů přibývá.“ – zlí komunisti neměli před rokem 1989 mobily, počítače a noutbuky, z nichž teď asi kritizujete… Dokonce ani neměli vlastně ten internet… A sofistikovaný kapitalismus to už měl? Co Vám říká slovo pokrok, vývoj? Tenhle argument se Vám moc nepovedl, ale zase jste pobavil, pište dál 🙂
Zbyšku, poděkujte těm vidlím, na které jste si naběhl. Pls prostudujte si tento odkaz a v něm graf 1:
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/odborne_zpravy/OZ_05/Demo_05.pdf
Zjistíte v něm např. pro mužskou část populace, že po přirozeném poválečném růstu (díky použití buržoazní pavědou vynalezeného penicilinu) se tzv. naděje na dožití zastavila v roce 1960 na cca 68 letech a víceméně se nezměnila až do roku 1990. Po Listopadu začala růst a dnes dosahuje cca 76 let. To je 8 letý přírůstek za období po Listopadu proti nulovému za stejné období socialismu.
Pokud vezmeme, že za bolševika se odcházelo do důchodu v 60 a dnes v 64 letech, tak dnešní senior tráví v důchodu o 4 roky více.
Nějak jsem nepochopil vaši argumentaci mobily a notebooky. Já jsem se o nich někde zmiňoval?
děkuji za tip, prostuduju, ale radu i pro Vás: Příště koukejte líp, kde diskutujete 🙂
au, odklik sem si odeslání, dřív, než jsem chtěl… Za to, že Vy nechápete příklad mobilů a počítačů, já nemohu. Jen jsem upozorňoval na to, že dnes už se léčí spousta věcí, které byly dřív neléčitelné, vážně nevím, co jste na tom nepochopil 🙂
Dobře tedy polopatě. Mojí ironickou zmínkou o vašich mobilech jsem vám chtěl naznačit, že se máte příště držet tématu a podrobně si ho nastudovat než začnete vypouštět obecné stereotypy o vědeckém pokroku.