Značnou část svého úsilí věnuje vládní koalice hledání způsobů, jak omezit opozici na jejich řečnických právech. Změny jednacího řádu připravuje pracovní skupina vedena místopředsedou dolní komory Janem Bartoškem (KDU-ČSL), což by ale znamenalo změnu zákona a zdlouhavé projednávání doprovázené obstrukcemi. Hnutí STAN proto přichází s návrhem »zefektivnit debatu na plénu dolní komory« jen prostřednictvím usnesení.
Starostové a nezávislí navrhují, aby Sněmovna svým usnesením omezila mimo jiné dobu pro vystoupení řečníků s přednostním právem. Ti by tak mohli diskutovat nejvýše třikrát 15 minut. Opatření by mělo podle hnutí STAN pomoci k zamezení obstrukcí a blokování chodu dolní komory. Vládní hnutí o tom informovalo v tiskové zprávě.
Podnětem k sepsání návrhu usnesení bylo dění ve Sněmovně při projednávání sporného snížení mimořádné červnové valorizace důchodů.
»Parlamentní diskuse je nesmírně důležitá, ale musí být také věcná. Nadměrné zdržování, případně až zablokování parlamentního jednání, vede ke znehodnocení práce Sněmovny a obecně parlamentní demokracie v očích veřejnosti. Tomu bychom chtěli tímto usnesením zabránit,« komentoval důvody předložení autor návrhu předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Josef Cogan. Návrh předal zástupcům všech koaličních klubů. O jeho podobě je hnutí STAN připraveno jednat.
Usnesení obsahuje vedle zkrácení řečnické doby pro osoby s přednostním právem na třikrát 15 minut i například zkrácení doby vystoupení pro poslance, kteří nedisponují přednostními právy, a to na jedenkrát pět minut v bloku návrhů změn programu schůze. Takové omezení se nyní podle jednacího řádu vztahuje jen na přednášení úprav už schváleného programu.
Kdo porušil jednací řád?
Zákon o sněmovním jednacím řádu nyní stanoví, že Sněmovna může k projednávanému bodu omezit řečnickou dobu, která nesmí být kratší než deset minut. Omezení se nevztahuje na poslance pověřeného přednést stanovisko poslaneckého klubu. Jednací řád dále uvádí, že řečníkům s přednostním právem se udělí slovo, kdykoli o to požádají. Takovými řečníky jsou prezident republiky, členové vlády, předseda a místopředsedové Sněmovny a šéfové poslaneckých frakcí a sněmovních stran s kluby, které vznikly na začátku volebního období.
Při březnovém projednávání snížení červnové valorizace penzí Sněmovna na návrh koalice omezila po 83 hodinách od začátku schůze vystoupení poslanců na nejvýše dvakrát pět minut, a to včetně řečníků s přednostním právem. Krok vyvolal silný odpor opozice. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tehdy dvakrát odmítl rozhodnutí koaliční většiny respektovat a opustit řečniště. Kolem něj se shromáždili další opoziční poslanci, aby zabránili případnému Babišovu vyvedení ze sálu. Spor tehdy vyřešilo až jednání členů širšího vedení dolní komory, po němž bylo omezení řečníků s právem přednostního vystoupení zrušeno.
Věc bude mít dohru před mandátovým a imunitním výborem. Stížnost podal Bartošek, který tehdy schůzi řídil. Předseda ANO podle něj hrubě porušil jednací řád. Babiš naopak tvrdí, že sněmovní jednací řád porušila koalice.
ANO se obrací na Ústavní soud
Vyhráno zatím ale nemá ani samotný návrh snižující červnovou valorizaci penzí. Hnutí ANO hned po jeho schválení avizovalo, že se obrátí na Ústavní soud. Nyní tak činí. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová dnes oznámila, že hnutí zítra podá k Ústavnímu soudu návrh na zrušení »hanebného zákona«, kterým pětikoalice obrala důchodce jenom v letošním roce v průměru o sedm tisíc korun. Schillerová věří, že se stížností u ústavních soudců uspějí. »Chceme, aby stát důchodcům peníze, na které jim ze zákona vznikl nárok, samozřejmě do poslední koruny doplatil. Jde tady z našeho pohledu o základní princip právního státu,« řekla v nedávném rozhovoru pro iportaL24.cz.
(jad)