Stačilo dodržet Minské dohody, překvapil exprezident Zeman na semináři SPD o bezpečnosti

Na semináři zaměřeném na geopolitickou a bezpečnostní situaci v Evropě zazněly i překvapivé výroky exprezidenta Miloše Zemana. Podle něj stačilo dodržet Minské dohody či nezpronevěřovat se otcům zakladatelům Evropské unie…

Vystupující v Poslanecké sněmovně uvažovali o důsledcích pro prosperitu a bezpečnost ČR s výhledem do roku 2035. Akci zaštítili poslanci SPD Radek Koten a Vladimír Zlínský, členové Výborů pro bezpečnost a evropské záležitosti. Diskutovala se vnitřní i vnější bezpečnost a samotný vývoj mezinárodních vztahů.

Seminář zahájil vstupním slovem předseda hnutí SPD Tomio Okamura, předseda petičního výboru Sněmovny. Vyjádřil systémovou nedůslednost a nejednotu orgánů EU a NATO, zejména, jde-li o stupeň angažovanosti Evropy v konfliktu na Ukrajině. Vypíchl fakt, že ve vojenské oblasti evropské síly podléhají americkému velení. Tendence USA přitom není pustit se do střetu s Rusy. »Zde jde o zpřetrhání obchodních vztahů Evropy a Ruské federace, resp. jde o větší závislost Evropy na USA s bonusem, že sama Ukrajina se stane zemí závislou na zámoří,« míní Okamura.

Multipolární model světa a přecenění významu »jednoho konfliktu«

Předseda SPD zdůraznil, že řada zemí se kloní k multipolárnímu modelu světa, bez nadvlády ideologie, s akcentem na pragmatismus vztahů. Konečně i trend rozvoje Číny ukazuje na životaschopnost rusko-čínského modelu světa s vícero geopolitickými centry. Padla i úvaha, že ruské výdaje na zbrojení jsou menší než ty americké, ale RF i za menší obnos pořídí »více«. »Je to myšleno (všeobecně) tak, že menší výdaje, nerozkradené, splní spíše účel investice,« řekl.

Okamura též hovořil i o neochotě Číny narušit afinitu ČLR s Ruskou federací, o čemž informoval čínský prezident na své návštěvě Francie. Vstupní slovo se dotklo i skutečnosti evropské nejednotnosti, kdy členské státy mají vlastní poměr k Číně, což může vést k určité erozi EU. Okamura na tom demonstroval fakt, že národní státy by měly spolupracovat s celým světem podle potřeby a nenechat si v tomto smyslu diktovat evropským centrem. Doslova řekl: »Proamerický Západ je odsouzen k ekonomickým problémům.«

Šéf SPD dále glosoval, že ČLR ani RF nejsou hrozbou, a pokud »riziko« představují, pak ve sféře obchodu, resp. jako ekonomičtí konkurenti Západu. Co USA nepotřebují, je propojení Číny, Ruska a Evropy. Z tohoto hlediska nejde tedy na Ukrajině o »jeden lokální konflikt«, ale o situaci ve světě jako takovou.

Okamura také hovořil o potenciálu zemí BRICS, kam míří stále více zájemců o členství, což Americe podkopává pozici na jejím vlastním kontinentu. Nepříjemným pro Západ je, že si Čína i Rusko dokázaly naklonit řadu zemí pomocí obchodu, konkrétněji – bez jediného výstřelu. Proto by čeští politici měli usilovat právě o takovouto výhodnou, přátelskou spolupráci. Šéf SPD také poděkoval oběma zmíněným poslancům za zorganizování semináře.      

Neefektivita západních sankcí proti Rusku

Přítomné dále přivítal poslanec Radek Koten, vzápětí předestřel geopolitickou úvahu. Hovořil o cílech, které v geopolitice mají místo a hovořil i o nástrojích, po nichž se sahá při realizaci takovýchto cílů. Klíčovým slovem jeho vstupu je termín BRICS a neefektivita západních sankcí uvalených na Rusko. Sankce se obrátily proti EU hlavně zdražením. Významným ukazatelem je i menší oscilace inflace v RF než v členských zemích EU. Koten citoval Orbána při popisu nelogické politiky EU, vedoucí k tomu, že evropská ekonomika de facto lapá po dechu.

Zatímco Okamura mínil hlavně oslabení americké mocenské hegemonie, Koten pokračoval vyzdvižením fenoménu tzv. tzv. dedolarizace, kdy Státy oslabují i hospodářsky tím, že podstatná část světa sdružená v BRICS provádí vzájemné účtování v jiné než dolarové soustavě. »Do podobně nevýhodného postavení se dostalo vlastně i euro,« řekl Koten, který závěrem shrnul, že nebýt sankcí na RF, státy světa by nespěchaly zbavovat se závislosti na dolaru a ani by se takto hromadně do BRICSu třeba nehlásily. Poslanec citoval české přísloví »kdo s čím zachází, s tím také schází«. »Vzhledem k poloze České republiky tedy nutno odpovědět na otázku, kterým směrem se vlastně chceme, v rámci nastíněného kontextu, vydat,« dodal.

Svět bez válek byla iluzorní představa liberálů z devadesátek

Než dorazil prezident Zeman, se svou interpretací stavu věcí všechny seznámil vysokoškolský pedagog profesor Petr Drulák, zároveň člen spolku Svatopluk. Zavzpomínal na idealizující liberální představu z 90. let, kdy kynula určitá naděje na svět bez válek. »Zdálo se, že teritoriální národní státy by se mohly sdružit v nadnárodní celek, pokud by daná představa byla životaschopná. Dosavadní vývoj států spočívá v tom, že právě stát dbá o blaho a bezpečnost svých občanů a jako formace je nejlépe připraven na případné vedení války. Na nadnárodní úrovni se toto ukázalo být jen teoretickou konstrukcí, proto slova o erodující roli státu, jsou dnes slova zastaralá,« řekl Drulák, podle kterého ke globálním propojení »do sítě« v tom produktivním smyslu slova nedošlo. »Byť v EU členské státy paradoxně nejsou plnohodnotnými státy, zejména to platí o SRN, kde vlastně za kancléře mluví americký prezident. Do toho se udál rozmach Číny, stejně jako návrat Ruska na mezinárodní scénu. ČLR i RF na funkce státu ve vztahu k vlastním občanům nerezignovaly tím, že by snad předaly moc do nadnárodního centra, ba právě naopak. Ponechaly si charakter národního státu, tak jak to mají třeba v USA,« připjojil.

Drulák zmínil uzlové body vývoje Evropské společnosti, které byly v historii zárukou stability a nabídl tezi, že nás vlastně nad vodou podrží paradoxně některé principy sahající do 19. století. Děje se to za současného selhání USA i EU, kteréžto nekultivují hodnoty garantující mír, viz americká snaha uspíšit liberální vývoj známým »vývozem západní demokracie« silou k těm, co o to ani nestojí. 

Dle Druláka nakonec záleží na dohodě mocných aktérů, které definují pravidla hry. Takovým aktérem není EU s chaosem v hodnotovém systému. »To v konečném součtu vrací do hry národní státy, jejichž éra tím pádem není zdaleka u konce. Evropa, pokud v něčem chybila, pak tím, že podlehla hodnotovému utopismu (viz Green Deal) a také neschopností si svůj model pojistit funkčně na institucionální úrovni. Že tomu tak nějak bude, o tom svědčí sám fakt fenoménu jménem Brexit. EU je skrze svůj utopismus hodnot od reality přímo odtržena. Centra evropské moci proto budou přesunuta zpět na úroveň národních států,« řekl Drulák, jenž však načrtl i jiné možné scénáře, například regionalizaci současné EU podle různých os, viz sever, střed, jih, nebo model, kdy se dominantou může stát Německo se svými vlastními menšími satelity. »Mělo by na to být pamatováno, pokud se (v ČR) považujeme za zemi uprostřed Evropy. Musíme být tedy součástí debat o rozvoji tohoto regionu, měli bychom využít komunikace s Maďarskem a Slovenskem,« dodal.

Nemocná EU ve stavu regrese bez pozitivního cíle pro své občany

Na profesora Druláka navázal poslanec Evropského parlamentu Ivan David. Hovořil o scénářích dalšího možného vývoje evropské integrace. Europoslanec zhodnotil stav EU tak, že evropskou společnost považuje za nemocnou, navíc ve stavu regrese, kdy, je-li cílem všeho sebedestrukce, pak Green Deal skutečně »funguje«. Opravdovým nebezpečím pro Evropu dle Davida má být islamismus. Vnitřním problémem je pak charakter, resp. podoba evropské integrace, která ve finále znamená jen a pouze oslabení.

Podle něj EU ztratila potenciál a dynamiku a pozbyla schopnosti soutěžit se zeměmi BRICS. Dalším omezujícím faktorem je povaha transatlantického spojenectví, v důsledku čehož EU nemůže soutěžit ani s USA, které neváhaly posílit svou konkurenceschopnost likvidací soustavy Nord Stream, jež je pro Evropu významná. Zbavení se závislosti na Rusku vlastně znamená jen posílení závislosti na USA.

»EU nemá pro občany pozitivní cíl. Současné podmínky se zhoršují a historie je dezinterpretována. Hřebíčkem je pak totalitarizace společnosti, kdy tento mechanismus je někým spatřován jako jakési ‚východisko‘,« uvedl David, který připojil, že EU mnohé problémy neřeší, ale způsobuje. Proto jdeme společně vstříc nepříznivému konci. Měli bychom prý tedy myslet na záchranu naší národní komunity.

Tkví problémy euro-atlantismu v technologiích vymykajících se kontrole?

Zajímavý koncept myšlenek předložil poslanec Vladimír Zlínský. Poskytl enumerativní výčet možných katastrof, od realistických až po méně pravděpodobné, od těch společenských po přírodní. Jako příklad namátkou zmiňme technologie CRISPR umožňující genovou editaci.

Vedle výbuchu supernovy či elektromagnetických bouří je genový inženýring něco, s čím přímo nakládá sama civilizace takříkajíc z vlastního rozhodnutí a kdy se tato kompetence může opravdu obrátit tvrdě proti lidem, zatímco výbuch supernovy neovlivníme nijak… Genové technologie v období nekreativity, nekompetencí, úpadku racionality i intelektu, demografické deklinace vedou dle doktora Zlínského k úpadku mozku.

Předřečník David hovořil o nemocné společnosti, Zlínský přidává do této konstatace ještě toxické jevy ve formě závislosti na hrách a pornografii… Poslanec nicméně věří ve zvratnost procesu pomocí direktivního omezení šíření technologií a zbavení se existenciálního stresu. Vystoupení předčasně přerušil příjezd exprezidenta Zemana, který se poté chopil slova. Výběr Zlínského příspěvku je motivován faktem, že naše společnost v době pandemie covidu předvedla nepřipravenost řešit krizové stavy. Z tohoto titulu bychom měli znát širší nomenklaturu možných problémů, aby se fatální nepřipravenost a neschopnost řešit problémy neopakovala. Během semináře byl několikrát zmíněn jako riziko tzv. blackout.

Miloš Zeman překvapil – několikrát

No a s jakou myšlenkou vystoupil exprezident? Jak zkraje zdůraznil, předestřel přítomným svůj subjektivní pohled na pořad rizik, která se na semináři probírala. Válku na Ukrajině přitom nepovažuje za riziko eminentní, jak řekl, »ta je až v druhém pořadí«. Na první místo postavil islámský terorismus.  V tomto bodě se prezident shoduje s profesorem Drulákem.

Zeman na příkladu citátu ze svatých písem islámu demonstroval intolerantní aspekt tohoto náboženství, který se, jak řekl, po dlouhá staletí vtiskuje do vojenských operací a politických struktur. Demonstroval to konečně i na příkladu tzv. Islámského státu. Zeman přímo uvedl, že tento, ač potlačen, může operovat z Afghánistánu po zbabělé kapitulaci Severoatlantické aliance. To vše s sebou nese hrozbu opakování teroristických útoků i v prostoru významných měst Evropy. Dvě miliardy muslimů tak dle Zemana mohou být svedeny k podpoře teroristických hnutí. Prostředky k tomu mohou čerpat jak z ropných nalezišť, tak z produkce drog, viz opia.  

Zeman dále přešel k bodu dva svého přehledu rizik čili k ukrajinskému konfliktu. Pokud by prý byla prolomena fronta ze strany RF, Zeman řekl, že tzv. »chcimíři« by mohli být právem považováni za zachránce Ukrajiny.  »Poněvadž pokud dojde k příměří, demarkační linií se stane současná frontová linie. A chcimíři by tak mohli pochovat případnou ruskou ofenzivu,« uvedl Zeman, který i tentokrát prohlásil, že Rusko je v tomto konfliktu agresorem, že on je zastáncem podpory Ukrajiny, poněvadž jako pamětník sovětské okupace, jak vysvětlil, nemůže souhlasit s tím, když velmoc přepadne sousední stát. To ale nic nemění na Zemanových výhradách vůči současnému u ukrajinskému režimu. Výhrada se týká podpory banderovců stávajícím ukrajinským establishmentem.

Jiným rizikem je Green Deal, který Zeman přirovnal k novodobému sekulárnímu náboženství a který dokonce omezuje průmysl a zemědělství cestou restrikcí a omezení. Novináři na akci byli potom konfrontováni s tím, že rizikem je vlastně samotná, resp. současná podoba EU. Následoval dovětek, že současná EU nemá nic společného s podobou, jakou ji vtiskli otcové zakladatelé.

EU vymazává pojem státu a národa. Zeman se rozloučil tezí, že bezpečnost by měla být hodnocena nejen z pozice jednotlivce ale i národa jako celku. Poté následovala diskuze publika s prezidentem.

Zajímavý dotaz padl na to, zda by EU mohla spolupracovat více s BRICS. Zeman připustil, že současný vět je multipolární, zmínil ekonomickou nevýkonnost EU a její vnitřní rozhádanost, přinejmenším vyloučil konfrontaci obra s trpaslíkem. Na vysvětlenou, v BRICS je integrována populačně významná část lidstva.

Hodná pozoru byla poznámka na migrační pakt, který Zeman označil za novodobý obchod s otroky. Citujeme: »…otrok se jmenuje migrant, obchodování spočívá v tom, že za otroky platíte.« Dle Zemana tento druh obchodu přece nepatří do evropské kultury současnosti. Migrační pakt s nedořešenou návratovou politikou je nadto jakýmsi znovuzavedením nevolnictví u nás, rovněž řekl Zeman. Neméně zajímavá věta z jeho strany v diskusi byla, že k občanské válce na Ukrajině by nemuselo dojít, kdyby byly dodržovány Minské dohody.

Pod dvacetiminutové pauze následoval druhý panel. Zatímco dominantou prvního byla geopolitika a ekonomika, druhý akcentoval bezpečnost a obranu. Ve druhém panelu vystoupil poslanec Radek Koten, hovořili dále plk. v. v. Ladislav Petráš, genmjr. v. v. Miroslav Štěpán a Jaroslav Štefec.

Koten uvažoval o možné povaze blackoutu – kdy, metaforicky řečeno, šlapací kolo nabyde ceny zlata – a že zejména štěstí přeje připraveným. Uvažoval o tom, jak se má člověk předzásobit v čase hrozby technologických výpadků elektřiny. Svým způsobem to korelovalo s novodobou koncepcí výstavby armády přestřenou Petrášem, kterážto je možná zejména, je-li země soběstačná, minimálně v potravinách. Podstatná informace však tkví v tom, že máme-li mít obranyschopnou armádu, potřebujeme mít mobilizační zálohy a zvážit i to, zda potřebujeme budovat armádu nutně jako expediční sbor, nebo zda zdůraznit obranný charakter. Neměli bychom se nechat zatahovat do cizích konfliktů a obyvatelstvo by mělo přirozeně cítit potřebu bránit vlastní území. Protože armáda s povahou žoldnéřů většinou nemusí dané území bránit chtít. Štěpán přidal k prvku soběstačnosti ještě také energetickou a surovinovou komponentu. Navázal na předřečníka úvahou, že bránit území lze, pokud má občan dobře definován pojem, co je vlast.

Řízení republiky nemůže být chaos

Štefec pokračoval, že být zatažen do cizích konfliktů lze i skrze cizí vojenská zařízení na našem území. Podle něj stav zajištění republiky nemůže připomínat chaos. Skrze tento bod souzní s tím, o čem hovořil Zlínský, zejména, jde-li o neprofesionální vedení země. Rovněž padla poznámka o nesoběstačnosti, navíc kdy dle Štefce 60 % vlastní výzbroje bylo předáno Ukrajině, a to bez náhrady.

Štefec kritizoval utlumení průmyslu, což prolongovalo Zemanovu úvahu o utlumení zemědělství. Podobně jako Petráš hovořil o vůli a odhodlání.

Štefec řekl, že naši vojáci podléhají velení NATO, což vede k menší připravenosti bránit vlastní hodnoty. Následovalo tvrzení, že pokud spojenec, pak jedině ten platný. Protože jinak, není-li subjekt platným spojencem, je prostitukou, které se ostatní zbaví ve vhodný k tomu okamžik.

Druhý panel byl zakončen diskuzí, celkově lze říci, že seminář reagoval na bezpečnostní výzvy, které provází prudké změny ve světě na pozadí střetu náboženství a kultur. A má-li naše země z toho vzejít důstojně a se ctí, nesmí především ztratit svou vlastní tvář. Na seminář dorazili někteří novináři, ale některá jim vymezená místa, zůstala prázdná.

Závěrem budiž apelováno, po vzoru panelistů druhé části semináře, že 1. článek Washingtonské smlouvy vyzývá k mírovému urovnání sporů a že pomoc, kterou někdy hledáme, je toliko na konci naší vlastní ruky. Spoléhat se na ostatní je méně výhodné než zasadit se aktivně o nápravu věcí sám. S takovým přístupem nalezneme jistě východiska snáze.

Seminář o geopolitické a bezpečnostní situaci v Evropě s výhledem do roku 2035 a o důsledcích pro prosperitu a bezpečnost ČR byl iniciován hnutím SPD. První a druhý panel řídili Tomáš Doležal a Vladimíra Bondarenková.

(pk)