Stavebnictví je přirozeně důležitou součástí každé ekonomiky. Jeho stav do značné míry odráží celkovou hospodářskou situaci státu a zároveň významně ovlivňuje vývoj hrubého domácího produktu. Aktuální úrovní tuzemského stavebnictví se ve svém článku »Stavební produkce letos klesá«, zveřejněném v říjnovém čísle časopisu Statistika&My, podrobně zabývá Petra Cuřínová, vedoucí Oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Českého statistického úřadu. Všímá si i rizikových faktorů, jež brání stavebnictví v růstu, a nechybí ani hlubší vhled do problematiky bytové výstavby, včetně velice zajímavého historického porovnání.
Úvodem statistička shrnuje výsledky z posledních let. Tuzemské stavebnictví podle ní zažívalo v posledních letech dobré roky. Jeho produkce rostla, s výjimkou roku 2016, kdy ovšem sehrála roli zejména vyšší srovnávací základna z předchozího roku, v němž se dočerpávaly fondy především na inženýrské stavby, a celkem logicky i covidového roku 2020. Rok 2022 přinesl růst o 2,6 procenta, ke kterému přispělo jak pozemní stavitelství, což jsou zejména stavby budov, tak inženýrské stavitelství, které zahrnuje budování infrastruktury, především dopravní.
Letos v prvním čtvrtletí stavební produkce klesala o 1,2 %, výrazný propad zaznamenalo zejména inženýrské stavitelství, přičemž pozemní stavitelství se pohybovalo v kladných číslech. Ve 2. kvartálu meziroční pokles ještě zrychlil na minus tři procenta a rozdíly mezi oběma segmenty již nebyly tak výrazné – produkce obou se meziročně snížila. Pokles pokračoval i v červenci. Celkově se produkce za prvních sedm měsíců proti stejnému období loni propadla o 2,2 %. Přispělo k tomu především inženýrské stavitelství, které zaznamenalo pokles o 6,1 %. Produkce v pozemním stavitelství pak meziročně spíše stagnovala (–0,8 %).
Produkce stavebnictví aktuálně (meziroční vývoj)
»Stavební produkci definujeme indexem cen stavebních prací. Do jeho výpočtu jsou kromě indexu materiálových vstupů zahrnuty i vlivy nemateriálové povahy. Až do nástupu covidové krize v polovině roku 2020 se jeho hodnota vyvíjela podobně jako u indexu stavební produkce. Pak index cen stavebních prací nabral na obrátkách a rostl rychleji než materiálové vstupy. Trend se obrátil v polovině roku 2021, kdy nastal vyšší růst cen materiálů. V prvním pololetí roku 2023 se situace trochu uklidnila a tempa růstu se opět přiblížila. V červenci se ceny stavebních prací meziročně zvýšily o 4,8 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 0,9 %,« přibližuje vývoj statistička.
Bytové výstavbě se nyní daří, v historickém kontextu ale neobstojí
Rostoucí ceny se podle Cuřínové promítají také do bytové výstavby, kde se aktivita přesunula do fáze dokončování. »Z dlouhodobého pohledu se bytové výstavbě v posledních letech celkem dařilo, i když počty dokončených bytů zdaleka nedosahovaly hodnot ze 70. let minulého století. Loni bylo dokončeno téměř 40 tisíc bytů, což je nejvyšší hodnota od roku 2007, který můžeme považovat za novodobé maximum,« hodnotí bytovou výstavbu v historickém kontextu a dokumentuje to i na grafu Cuřínová.
Vývoj počtu dokončených bytů
Bytů bylo loni dokončeno meziročně o 13,9 % více. Polovina byla v nových rodinných domech a více než třetina v nových bytových domech. Zbytek vznikl konverzemi již stávajících domů nebo byl vybudován v nebytových budovách (1,5 % z celku). »U nových domů došlo k prodloužení doby výstavby, zvláště v případě bytových domů. Jeden dům se stavěl v průměru 41 měsíců, výstavba jednoho rodinného domu byla o měsíc kratší. Velikost bytů se meziročně téměř nezměnila, zato došlo k nárůstu investičních nákladů na výstavbu. Na jeden byt v rodinném domě bylo potřeba vynaložit meziročně o 400 tis. Kč více, v bytovém domě průměrné navýšení činilo 140 tis. Kč. Nové domy mají převážně zděnou nosnou konstrukci a většina se jich staví v energetické třídě B.,« uvádí podrobnosti Cuřínová.
Celkem 20 % bytů podle ní dokončili stavebníci ve Středočeském kraji, kde ze dvou třetin převládly byty v rodinných domech. Hodně se kolaudovalo také v Praze, v níž jsou tradičním tahounem byty v bytových domech. Meziroční pokles nastal pouze ve dvou krajích, a to v Kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji. Nejméně bytů se dokončilo v Karlovarském kraji.
Také letos dokončování bytů zatím roste – do července bylo dokončeno 20 825 bytů, což odpovídá meziročnímu navýšení o 3,2 %. Růst táhne dokončování bytových domů a bytů v nebytových budovách, na vzestupu jsou také konverze bytových budov. Bytů v rodinných domech bylo dokončeno o 2,8 % méně než loni.
Co se týče počtu zahájených bytů, ten sice loni meziročně klesl, ale spíše kvůli vyšší srovnávací základně. Předloni totiž stavebníci doháněli covidové manko. Loni byla zahájena výstavba téměř 42 tis. bytů, což odpovídá úrovni konjunkturních let 2007 a 2008. Letos ovšem pokles v zahajování bytů pokračuje. Nejvýraznější je v oblasti rodinných domů (–31,5 %), ale i v bytových domech je počet zahájených bytů meziročně nižší, a to o 9,5 %.
Další vývoj stavebnictví lze těžko předvídat
»Budoucnost oboru stavebnictví je samozřejmě složité předvídat, ale z hlediska dat nejsou vyhlídky špatné. Počet vydaných stavebních povolení sice dlouhodobě klesá, ale jejich orientační hodnota se stále drží na slušné úrovni i po zohlednění cenového vývoje. Loni jsme zaznamenali mírný meziroční pokles, ale ten byl způsoben hlavně vinou vysoké pocovidové základny. Letos v lednu až červenci zatím orientační hodnota povolených staveb i přes pokles vydaných povolení vzrostla o 7,8 % a dosáhla hodnoty 327 mld. Kč,« konstatuje Cuřínová.
Tahounem růstu byly podle ní zejména změny dokončených nebytových budov a nová výstavba dopravních staveb. Zatím se totiž daří povolovat velké stavby nad miliardu korun a prostředky jdou také na opravy a modernizace. Celková hodnota stavebních zakázek, která je sledována za podniky s 50 a více zaměstnanci, loni v běžných cenách vzrostla na 332 mld. Kč. »V růstu, i když mírném, by zůstala i po zohlednění cenové hladiny,« doplňuje statistička.
Letos v prvním pololetí se ale objem nových stavebních zakázek v běžných cenách snížil meziročně o 15,8 % na 146 mld. Kč. Stejně jako v případě stavební produkce stojí za poklesem hodnoty stavebních zakázek inženýrské stavitelství, kde srovnávací základna, především ve druhém čtvrtletí, byla velmi vysoká. V pozemním stavitelství se objem nových zakázek snížil meziročně o 3,5 %.
Pesimismus stavbařů je stále značný
Cuřínová dále připomíná závěry srpnového konjunkturního průzkumu mezi podnikateli ve stavebnictví, z něhož vyplynulo, že důvěra v odvětví se ve srovnání s červencem zvýšila. Nicméně podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou zůstává vysoký a nedostatečná poptávka se také po delší době stala hlavní bariérou růstu – uvedlo ji 26 % firem. »V těsném závěsu zůstává předchozí hlavní bariéra růstu – nedostatek zaměstnanců. Počet podniků očekávajících úbytek zaměstnanců se ale mírně snížil. Postupně klesá i počet zástupců stavebních firem, kteří uvádějí jako významnou překážku růstu produkce nedostatek materiálu,« dodává Cuřínová s tím, že v meziročním srovnání je důvěra podnikatelů ve stavebnictví výrazně nižší.
Bariéry růstu produkce ve stavebnictví (v %)
(ici)