Sněmovna by měla mít v rozpočtu na příští rok proti letošnímu původně schválenému rozpočtu téměř o 90 milionů korun více. Celkové výdaje Senátu mají meziročně vzrůst o 25 milionů a rozpočet Kanceláře prezidenta republiky by se měl v příštím roce zvýšit proti letošnímu původně schválenému rozpočtu o 33 mil. Kč. Návrhy všech tří rozpočtů dnes doporučili schválit sněmovní rozpočtáři.
Sněmovna by měla v příštím roce hospodařit s 1,553 mld. Kč. Na platy zaměstnanců v pracovním poměru by z toho mělo jít 236 mil. Kč, na platy poslanců má směřovat téměř 312 milionů. Na odborné práce pro poslance je vyčleněno zhruba 57 mil. Kč, paušální náhrady by si měly vyžádat 147 mil. Kč. Na individuální nájemné poslanců, kteří nebydlí v poslanecké ubytovně, má směřovat 25 mil. Kč. Na investice má mít Sněmovna 90 mil. Kč.
Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) novinářům řekl, že se určitě povede debata o tom, zda má dolní komora kupovat nová auta. Domnívá se, že peníze by spíš měly směřovat na platy zaměstnanců sněmovní administrativy. »Ti lidé tady dneska nocují. Zvykli jsme si na to, že tady táboříme. Myslím si, že by si to ti administrativní pracovníci zasloužili,« uvedl.
Celkové výdaje Senátu mají meziročně vzrůst na 661,4 milionu. Běžné výdaje Senátu vzrostou zhruba o 27 milionů, ale zato klesnou výdaje na investice. Nárůst běžných výdajů je ovlivněn nárůstem tarifních platů zaměstnanců a platů senátorů, informovala poslance senátní kancléřka Jana Vohralíková. Senát chce kromě jiného vyměnit hlasovací zařízení v jednacím sále. Investovat chce i do obměny bezpečnostních technologií a do obnovy řídicího systému pro vytápění.
Hrad by měl mít v rozpočtu o 33 milionů víc
Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky by se měl v příštím roce zvýšit proti letošnímu původně schválenému rozpočtu o 33 mil. na 431,5 mil. Kč.
Rozpočet Hradu zahrnuje rozpočet samotné prezidentské kanceláře, Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány. Rozpočet počítá například s částkou 900 000 korun na rentu a náhradu výdajů pro prezidenta, kterému v březnu skončí jeho pětileté funkční období. Bývalý prezident dostává měsíční rentu 50 000 Kč a víceúčelovou paušální náhradu rovněž 50 000 Kč měsíčně.
Návrh počítá i s částkou 462 000 Kč navíc na zvýšení platu prezidenta a s částkou 429 600 Kč, o kterou se v ročním přepočtu zvýší víceúčelová paušální náhrada hlavy státu. Na investice je určeno téměř 52 mil. Kč.
Rozpočtový výbor dnes přijal takzvané rozpočtové opatření, které umožní, aby se rozpočet Kanceláře prezidenta republiky vypořádal se snížením výdajů o 30 mil. Kč. Tuto částku odebrali z rozpočtu Hradu poslanci při schvalování letošní novely státního rozpočtu. Podle Bernarda i podle ministerstva financí by to ale znamenalo, že by se jedna položka v hradním rozpočtu dostala do záporných hodnot, což zákon neumožňuje. Bernard řekl, že šlo o administrativně-politickou chybu, která se nestala po dobu existence ČR.
Zmíněných 30 mil. Kč odebral prezidentské kanceláři pozměňovací návrh skupiny koaličních poslanců, který vložili do novely státního rozpočtu. Sněmovna tuto novelu, která navyšovala schodek rozpočtu, schválila v říjnu i s tímto návrhem. Prezident ji ale zatím nepodepsal. Peníze poslanci navrhli odebrat z výdajů na lesní hospodářství. Jejich motivací bylo odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka v souvislosti s ovlivňováním jedné ze zakázek v lánské oboře. Prezident Miloš Zeman Baláka omilostnil.
Náměstkyně ředitele Lesní správy Lány Ivana Pokorná varovala před tím, že správa bude muset kvůli snížení svého rozpočtu vybít třetinu zvěře, odložit některé investice nebo omezit výsadbu.
Státní dluh by mohl vzrůst až na 3,075 bilionu korun
Rozpočtový výbor doporučil schválit také kapitolu Státní dluh. Ten by měl ke konci příštího roku vzrůst až na 3,075 bil. Kč. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na 2,779 bil. Kč. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst téměř na 70 mld. Kč.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
»Nevidíme žádnou snahu vládní koalice o nějakou konsolidaci veřejných financí,« řekla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodala, že pokud vláda nepřijde s konsolidací veřejných financí, dluh nadále poroste.
(jad)