Sněmovna se postavila proti konání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně

Poslanecká sněmovna dnes přijala usnesení, kterým se postavila proti konání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na českém území. Pro návrh hlasovali zákonodárci ANO, SPD a Motoristů. Poslanci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 jednání bojkotovali.

V prázdných opozičních lavicích zůstal pouze transparent s nápisem: »Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte.«

»Poslanecká sněmovna vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se v rámci části tohoto prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání,« stojí v usnesení. Dolní komora v něm také odsoudila jakékoli projevy historického revizionismu, relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání v Česku.

Pro usnesení nakonec hlasovalo 73 ze 77 přítomných zákonodárců. Nikdo nebyl proti, čtyři poslanci se zdrželi. Byli to ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a trio za ANO – David Kasal, David Pražák, Roman Kubíček (všichni ANO).

Přes ostrou reakci Sněmovny se ale plánovaný sjezd uskuteční. Organizátoři z iniciativy Meeting Brno dali jasně najevo, že akci rušit nehodlají. Podle jejich zástupce Davida Macka nemá parlamentní výzva na konání sjezdu žádný vliv. Podle šéfa SdL a jeho dnešního vyjádření pro ČTK bylo jednání Sněmovny »fraškou«.

Historicky první sjezd tzv. sudetských Němců na českém území se má konat od 22. do 25. května v Brně, hlavním dějištěm bude tamní výstaviště. Už nyní ale akce budí silné emoce. Protesty zazněly jak na jednání brněnského zastupitelstva, tak později i na krajské úrovni. Ve městech po celé republice se pořádají demonstrace, v sobotu hostí jednu takovou od 15 hodin Plzeň. Největší protestní akce se však chystá na 24. květen přímo do Brna. Zúčastní se jí i třetí prezident České republiky Miloš Zeman.

Jedná se o téma, které zůstává i po desítkách let mimořádně citlivé. Po druhé světové válce byly z Československa odsunuty přibližně tři miliony Němců. Sudetoněmecké organizace hovoří o »vyhnání«, zatímco český pohled dlouhodobě zdůrazňuje souvislost s nacistickou okupací a válečnými zločiny.

Poslanec SPD Tomáš Doležal v nedávném rozhovoru pro iportaL24.cz mluvil o ose – příčina a následek, která je podle něj »úplně jasná«. »Mluvíme-li o vývoji v letech 1938 až 1945, pak tohle všechno mělo právní základ. Odsun se netýkal jenom Československa, byl i z Maďarska, částečně z Rumunska a samozřejmě z Polska, byť tam to bylo spojené s posunem hranic země na západ,« uvedl Doležal, který byl dnes jedním z poslanců, co usnesení podpořili.

»Pokud by to nenastalo, tak bych si vsadil, že by mezi nimi byly desítky tisíc obětí, protože by se rozpoutala krvavá odplata, kterou bychom zčásti mohli i chápat. Odsun většinu z nich zachránil fyzicky. Nemluvě o tom, že stovky z nich by byly popraveny jako vlastizrádci, kdyby tady zůstali,« dodal pro iportaL24.cz Doležal. 

(pk)