Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Dolní komora přehlasovala po šestihodinové debatě veto prezidenta Miloše Zemana, který se podobně jako opozice obává záporného dopadu snížení plateb na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové důsledky odmítli. Sněmovna také souhlasila s rozšířením NATO o Finsko a Švédsko. Na řešení cen energií už se ale nedostalo.
Zemanovo veto dolní komora přehlasovala hlasy 104 přítomných poslanců vládního tábora ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Před samotným rozhodnutím si ještě vyžádal půlhodinovou přestávku klub SPD. Pak ještě dolní komora hlasovala o návrhu předsedy poslanců ODS Marka Bendy na vyhlášení tříminutové pauzy proto, aby koalice zjistila, zda má v sálu dostatečný počet poslanců.
Sněmovní diskusi provázela kritika snížení plateb od poslanců ANO a SPD. »Na zdraví občanů se nešetří ani v dobách dobrých, ani v dobách zlých,« zdůraznila předsedkyně klubu ANO Alema Schillerová. Podle ní »extrémně nezodpovědná« předloha může spolu s inflací způsobit chudobu českého zdravotnictví. »Je to proti udržitelnosti českého zdravotnictví,« prohlásil lídr SPD Tomio Okamura. Kabinet se podle ní zaštiťuje západními zeměmi, ve skutečnosti ale směruje Česko k méně rozvinutým státům. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který zastupoval omluveného předkladatele, ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), možnost uvedení zákona a závěrečného slova nevyužil.
»Polechtali jste ego panu ministru financí Zbyňku Stanjurovi,« vzkázala koalici po hlasování Schillerová. Podle Okamury vzala vládní koalice občanům 14 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění. Jde o částku, kterou má stát ušetřit ve svém letošním rozpočtu. Vláda podle lídra SPD bude odpovědna za veškeré průtahy a nedostupnost zdravotní péče.
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou do konce roku na 1487 korun. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. »Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,« napsal prezident ve zdůvodnění svého veta.
Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Opoziční poslanci mechanimus v debatě podpořili, výchozí částka by ale podle nich měla být vyšší.
Sporným snížením zdravotních plateb státu se Sněmovna začala zabývat po 12,5 hodinách od zahájení jednání v pátek ráno. Ke schválení programu schůze se Sněmovna dostala po 11 hodinách debaty o návrzích změn programu schůze, které předkládali poslanci ANO a SPD. Z řad koalice zněla obvinění z obstrukcí a dokonce destrukce schůze.
Proti rozšíření NATO jen čtyři poslanci
Sněmovna dnes také souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Finské členství podpořila Sněmovna hlasy 134 ze 152 přítomných členů, proti byli čtyři. Pro členství Švédska hlasovalo 135 ze 151 přítomných poslanců, i v tomto případě byli čtyři proti.
Souhlas s přístupovými protokoly obou zemí podpořil za frakci SPD její poslanec a někdejší ministr Jaroslav Bašta. Navzdory tomu čtveřice poslanců tohoto hnutí hlasovala proti.
Na energetiku už se nedostalo
Mimořádná schůze k řešení energetické krize svolané z popudu ANO se už nekonala. V jednacím sále nebyl nad ránem dostatečný počet poslanců, takže Sněmovna nemohla ani hlasovat. Pro hlasování musí být v sále přinejmenším 67 poslanců, podle hlasovacího zařízení jich tam bylo jen 50.
Předseda sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček (ANO) navíc hned v úvodu poukázal na to, že schůze by začala až po nejzazším termínu, který stanoví jednací řád Sněmovny. Jednací řád stanoví lhůtu deset dní od podání podnětu k jejímu svolání. Tato lhůta podle něj uplynula v pátek, a dnešek je tak až jedenáctým dnem. Vondráček to označil za nebezpečný precedens.
Předseda klubu ODS Marek Benda uvedl, že s Vondráčkovou námitkou celkem souhlasí. Dodal však, že kdyby se opozice chovala v pátek odpovědněji, mohla Sněmovna zahájit mimořádnou schůzi dřív. »Kdo seje vítr, sklízí bouři,« poznamenal.
»Protože jste zlobili, my můžeme porušovat jednací řád,« komentovala Bendovo vyjádření Schillerová.
Jednání Sněmovny tak skončilo. Poslanci se sejdou opět ve čtvrtek 1. září aby se zabývali opozičním návrhem na vyjádření nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS).
(jb, čtk)