Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval dnešní dohodu členských států Evropské unie o přerozdělování zisků v energetice, která Bratislavě nepomůže. Zároveň pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu, kterou by mohl být i souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií. Český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela ale tvrdí, že Slovensko se přímo proti balíku krizových opatření na bruselské schůzce nevyjádřilo. Šéf slovenského resortu hospodářství Karel Hirman nicméně podle agentury TASR řekl, že byl proti opatřením připraveným Evropskou komisí a že Slovensko stále prosazuje zastropování velkoobchodních cen plynu.
»Tato opatření nám nijak nepomáhají v zápase s energetickou krizí, proto jsme byli (při hlasování) proti. Mělo to být řešení, které pomůže všem, na Slovensko se zapomnělo,« řekl Heger k dnešní politické dohodě.
Podle Síkely se nicméně na dnešním jednání v Bruselu žádný členský stát »nevyjádřil přímo proti« balíku krizových opatření. Na otázku ohledně Hegerovy kritiky odpověděl, že vychází z toho, co zaznělo při debatě ministrů. »Pokud se Slovensko vyjádří v rámci technického hlasování proti, tak je to samozřejmě jejich právo,« dodal.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádném jednání unijních ministrů energetiky stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
Bratislava podle Hegera ovšem prosazovala, aby vybraná daň z nepřiměřených zisků byla přerozdělena mezi členské země podle jejich spotřeby. Heger řekl, že v případě přerozdělení například v závislosti na počtu obyvatel by Slovensku z očekávaného výběru zmíněné daně v celé EU připadlo 1,5 miliardy eur (37 miliard korun), zatímco podle schváleného návrhu to bude jen 115 milionů eur (2,8 mld. Kč). Schválená unijní předloha podle Hegera počítá jen s možností dobrovolného přerozdělování vybrané daně mezi jednotlivé země na základě pozdější dohody a pouze s možností zdanění obchodníků s elektřinou.
Slovensko proto podle Hegera požaduje kompenzace, a to například souhlas EU s tím, aby mohlo peníze z evropských fondů použít na pomoc podnikům v souvislosti s vysokými cenami energií. V opačném případě pohrozil premiér odvetou.
»Jasně jsme pojmenovali i v Bruselu, že my nenecháme slovenské firmy a občany ve štychu. Máme plán B, elektřina, která se na Slovensku vyrobí, nepůjde do zemí, které ji mají koupenou, ale dáme ji našim občanům a našim firmám,« řekl Heger. Dodal, že elektřinu, která bude na Slovensku vyrobena v příštím roce, v minulosti koupili také zahraniční obchodníci, a to za výrazně méně, než jsou nynější tržní ceny.
Slovenský parlament tento týden schválil zákon, na jehož základě bude moci vláda například přikázat energetickým firmám, aby elektřinu za kabinetem stanovenou cenu dodávaly určeným skupinám odběratelů. Největší výrobce elektřiny v zemi, společnost Slovenské elektrárně, ovšem varovala, že takový krok by mohl vyústit v její krach. Podnik, ve kterém má podíl i Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského, totiž prodal do zahraničí zhruba polovinu z plánované produkce na příští rok. Pokud by firma měla dostát svým závazkům, musela by elektřinu kupovat na trhu, kde elektřina letos výrazně zdražila.
(ici, čtk)