V divoké debatě v Bundestagu kancléř Olaf Scholz znovu potvrdil svůj nesouhlas s dodávkami řízených střel Taurus na Ukrajinu. Podle t-online by k tomu mohl existovat zvláštní důvod, který zatím nebyl zveřejněn.
Tento týden se při debatě o raketách Taurus v Bundestagu Scholz pustil do politika CDU Norberta Röttgena poté, co ten položil otázku týkající se dodávek řízených střel Taurus na Ukrajinu. Veřejně prohlásil, že Röttgena má přeci přístup k utajovaným informacím.
Fakticky mu oznámil, že nemá informace, a neví, o čem mluví.
O dodávkách německých přesných raket na Ukrajinu se přitom v zemi diskutuje již více než devět měsíců. Kancléř k tomuto tématu dlouho mlčel, až nedávno poprvé veřejně představil důvody, proč se rozhodl Taurus nedodat.
Scholzovi jde v podstatě o zachování kontroly nad zaměřením řízené střely, která může doletět do vzdálenosti přes 500 kilometrů, a tedy – teoreticky – až do Moskvy. Aby byla kontrola zachována, museli by být zapojeni němečtí vojáci, a proto je dodávka Taurusu vyloučena. »To je hranice, kterou jako kancléř nechci překročit,« zdůraznil ve středu Scholz své ne.
Tím si Scholz vysloužil obvinění, že Ukrajině nedůvěřuje. Röttgen následující den v rozhovoru pro televizi ARD popřel, že by měl nějaké »zvláštní znalosti«, a obvinil kancléře, že používá strach »jako prostředek a nástroj svého prosazování«.
Zmínka o kontrole ze strany Německa je však zřejmě jen částí pravdy. Podle informací t-online hraje v kancléřově nehlasování pro Taurus roli ještě jeden důležitý faktor. Tím, že Scholz obvinil Röttgena z toho, že disponuje jakýmisi tajnými znalostmi, sám naznačil, o co by mohlo jít. Jde o utajované informace, které byly poprvé zpřístupněny výboru pro obranu Spolkového sněmu, jehož členem Röttgen jako člen zahraničního výboru není.
Podle informací t-online se rozhodující události odehrály v pondělí na mimořádném zasedání výboru pro obranu. V první části členové výboru nejprve vyslechli předvolaného spolkového ministra obrany Borise Pistoria ohledně aféry s odposlechy v letectvu. Druhá, tajná část se týkala programu Taurus, kde byly členům specializovaného výboru Spolkového sněmu poprvé sděleny citlivé podrobnosti o této řízené střele.
Generální inspektor německých ozbrojených sil Carsten Breuer, který byl rovněž pozván, údajně přednesl dvacetiminutovou prezentaci o nejdůležitějších faktech o Taurusu: kromě operačních schopností a počtu jednotek (německé letectvo má podle odhadů asi 600 Taurusů) prý Breuer hovořil také o konkrétních rizicích dodávky pro bezpečnostní zájmy Německa.
Osoba obeznámená se záležitostí sdělila t-online, že některým poslancům »spadla čelist«. »Po Breuerově prezentaci bylo v sále ticho. Dokonce i ti, kteří obvykle vznášejí hlasité požadavky, už neměli žádné otázky.« Jeden z členů výboru a příznivec Taurusu po jednání řekl t-online, že »poprvé přemýšlí« a chce svůj postoj k dodávce přehodnotit.
Cílené programování je složitější, než se dříve vědělo
Naznačuje to i rozhovor, který mluvčí CDU/CSU pro obrannou politiku Florian Hahn poskytl po zasedání ARD. Hahn, který s oblibou tlačí na kancléřku v otázce Taurusu jadrnými slovy, mluví klidně a diferencovaně, téměř jako by si musel přeorganizovat myšlenky.
Generální inspektor zřejmě poslance podrobně informoval, že nasazení Taurusu je složitější, než se mnozí dříve domnívali. Podle něj je k efektivnímu nasazení řízené střely potřeba obrovské množství dat.
Již dříve bylo známo, že programování cílů zbraní Taurus je komplikované. »Centrální plánování mise« (ZMP), technický a provozní postup pro zadávání cílů a vedení trasy, se skládá z mnoha různých zdrojových dat, jako jsou výškové měřicí body, vektorová data, satelitní snímky a rastrové mapy, aby Taurus mohl letět po co nejpřesnější trase. Systém ZMP vyvinula německá společnost ESG, která byla na konci roku 2023 sloučena se společností Hensoldt, jež se zabývá obrannou elektronikou.
»Operační schopnost německých ozbrojených sil« je v sázce
Nejedná se o gigabajty nebo terabajty, ale o extrémně velké a složité množství dat, které zřejmě musí zpracovávat speciální technické systémy. Tyto technické systémy jsou však prý k dispozici jen v omezené míře. Pokud by byly v případě dodávky Taurusu převedeny i na Ukrajinu, Bundeswehr by je již neměl k dispozici. Podle osoby obeznámené se záležitostí by tím vznikla mezera ve schopnostech, která by vážně narušila »operační schopnost německých ozbrojených sil«.
Není jasné, o jaké systémy se jedná. Výrobce systému Taurus, společnost MBDA, ani spolkové ministerstvo obrany se na dotaz nechtěly vyjádřit. Není také jasné, kolik těchto systémů je k dispozici, jak dlouho bude trvat jejich náhrada a proč je tak obtížné je pořídit. Podle osoby obeznámené se záležitostí se jedná o »technické úzké místo«, které nelze dlouho nahradit. »Pokud tuto schopnost dodáme, přestane pro nás existovat.«
Situaci nelze srovnávat například s dodávkou 18 tanků Leopard 2 na Ukrajinu, na jejichž náhradu bude muset armáda čekat až do roku 2026. »Taurus je jednou z našich nejsilnějších zbraní v oblasti vzduch-země, která téměř dosahuje strategických schopností.« Podle člověka obeznámeného se záležitostí jde o »zásadní otázky národní bezpečnosti«.
Taurus ve dvou variantách
Rozhodujícím faktorem je zde samozřejmě způsob nasazení modelu Taurus: v »zeštíhlené«, datově chudší variantě nebo v zamýšlené podobě se všemi nadstavbovými prvky. Pokud Taurus využije všechny své přednosti, může například klesat do malé výšky až 15 metrů, kde může lépe prolétávat kolem pozic protivzdušné obrany nepřítele nebo pod nimi.
Tato přesná navigace s využitím čtyř různých systémů a modelování trasy a přesného cíle (s přesností na několik metrů) však prý vyžaduje právě zmíněné systémy.
Taurus mohl být na Ukrajinu vyslán bez jakýchkoli dalších schopností, včetně kratší doby výcviku ukrajinských vojáků. Taurus by však v takovém případě sloužil spíše jako zásoba pro méně výkonné britské řízené střely Storm Shadow. Obě varianty jsou možné, s příslušnými výhodami a nevýhodami.
Vojenský expert Fabian Hoffmann rozlišuje u Taurusu »jednoduché« a »rozšířené plánování misí«. Podle Hoffmanna musí být i pro druhou z nich k dispozici odpovídající technická infrastruktura. To by sice stále umožňovalo výcvik ukrajinských vojáků v systému, ale zdržovalo by ho.
Náznaky v úniku informací o letectvu
Uniklá konverzace mezi vysoce postavenými důstojníky letectva obsahuje také zmínky o komplexním plánování misí a různých způsobech využití systému Taurus. Podplukovník například hovoří o »údajích o cílech, které v ideálním případě pocházejí ze satelitních snímků«, protože to umožňuje dosáhnout nejvyšší přesnosti, a to pod tři metry. »Musíme zpracovávat údaje o cílech v první sadě v Büchelu«, kde má letectvo leteckou základnu.
Na jiném místě důstojník vysvětluje, že doba výpočtu modelování se zdvojnásobí na dvanáct hodin, pokud se přivádějí přesnější satelitní data, a že to vyžaduje datovou linku, »která to zvládne«.
Je Německo bez Taurusu bezbranné?
Informace poskytnuté poslancům na pondělní schůzi výboru měly na následnou rozpravu v Bundestagu a hlasování o návrhu Unie jen málo viditelný vliv.
Přesto mohou vnést více světla do kancléřovy kalkulace, proč na svém vetu trvá. Například pokud jde o nejhorší scénář: pokud Scholz předá Ukrajině část Taurusu včetně technického vybavení a Ukrajina válku prohraje, Rusko by mohlo stát na hranici NATO na západní Ukrajině, zatímco Německo by se vzdalo klíčové vojenské schopnosti. Situace »prohra-prohra«.
V důsledku toho by Německo bylo vojensky ještě slabší než dosud. Kancléř by za to nesl odpovědnost. »Vzhledem k tomu, že systémy Taurus nemění pravidla hry, jak je nyní zdůrazňováno ze všech stran, ale přinesly by pouze taktické výhody, mohl by si Scholz říci: proč dodávat zbraň, která není rozhodující pro válku na Ukrajině, ale znamená masivní oslabení odstrašující schopnosti vlastního Německa?« konstatoval t-online.
(cik)