Sklizeň ovoce loni vzrostla o 23 %, část úrody přitom zůstala kvůli cenám energií nesklizena

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně vzrostla o 23 procent na nadprůměrných 165 028 tun. Byla tak nejvyšší od roku 2018 a třetí nejvyšší za posledních 13 let. Část jablek ovocnáři kvůli vysokým cenám energií nutných pro skladování a nízkým cenám jablek loni nesklidili. Proti průměru sklizní předchozích pěti let byla loňská sklizeň vyšší o 17 procent. ČTK to dnes řekla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková.

Díky příznivému počasí ve druhé polovině roku byla podle ní z dlouhodobého pohledu vyšší především sklizeň jádrovin, kam patří jablka a hrušky. Úroda jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, loni vzrostla o 26 procent na 138 150 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let to představuje nárůst o 20 procent. Úroda hrušek loni zůstala na nadprůměrných 7404 tunách.

Z jablek zůstaly nesklizené zejména méně barevné mutace odrůd skupiny Jonagoldu a dále odrůd Šampion, Braeburn a Rubín. Ceny jablek byly loni na podzim v obchodech v meziročním porovnání nejnižší za poslední dva roky, a zcela se tak vymykaly výraznému zdražování potravin v posledním roce. Důvodem zlevnění jablek bylo podle ovocnářů zahlcení trhu polskými jablky, která kvůli napadení Ukrajiny Ruskem nelze vyvézt na východ. Výsledkem nízkých cen a z toho plynoucích ztrát bude podle ovocnářů další kácení sadů.

Výrazný meziroční nárůst sklizně byl loni u švestek, a to o 52 procent na 10 343 tun. V porovnání s pětiletým průměrem nárůst činil 27 procent. »Švestky tentokrát neměly výraznější problém s jarními mrazy, nicméně významná část produkce byla poškozena krupobitím,« uvedla Kršková.

Úroda třešní se meziročně zvýšila o 14 procent na 1484 tun, ale v dlouhodobém porovnání šlo o průměrnou úrodu. »Třešně z důvodu velké násady a letního sucha nedosahovaly na mnoha lokalitách požadovaného tržního kalibru a část jejich produkce byla místy poškozena i červnovými dešti a následným popraskáním plodů,« uvedla Kršková.

Pokles sklizně u višní meziročně o desetinu na 4517 tun ústav přičetl zejména chladovému poškození u nejvíce pěstované odrůdy Fanal, které se projevilo velkým propadem plodů. Nejhůře v peckovinách dopadly broskve s celkovou sklizní 336 tun, což bylo 36 procent pod pětiletým průměrem. Broskve se v Česku přestávají pěstovat, od roku 2011 se jejich plochy snížily asi o 70 procent.

Sklizeň meruněk loni meziročně klesla o osm procent na 1704 tun. »Dubnové chladné počasí se projevilo negativně jen na některých odrůdách a v některých lokalitách. Například pěstitelská oblast Velkých Bílovic byla v době sklizně zasažena silným krupobitím, a část produkce tak byla znehodnocena,« uvedla Kršková.

Na ceny ovoce v obchodech nemá výše úrody u českých sadařů žádný zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Například ceny jablek zásadně ovlivňuje produkce jablek v Polsku, které je s roční sklizní kolem 4,5 milionu tun největších producentem jablek v Evropě.

Vývoj sklizně ovoce v produkčních sadech v letech 2010 až 2022 (v tunách):

Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

(čtk)