Sedmnáctý listopad v ulicích: pochody, protest proti ukrajinské vlajce, emoce i kultura

Tradičně živo bude v ulicích Prahy, ale i dalších českých měst v rámci nedělních oslav tzv. Dne boje za svobodu a demokracii. Slavit budou nejen představitelé vládní garnitury, ale i opozice. Asi nejostřeji sledovanou akcí na vlastenecké scéně – a to i s ohledem na očekávané protiakce odpůrců – bude demonstrace před Národním muzeem za odstranění ukrajinské vlajky.

Hlavním pořadatelem protestu je aktivista a předseda hnutí Česká republika na 1. místě Ladislav Vrabel, který stál za řadou úspěšných protivládních akcí především v roce 2022.

Mezi signatáři požadavku odstranění ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea jsou kromě Vrabela mj. herci Ivan Vyskočil a Jaroslava Obermaierová, předsedové politických stran Trikolora Zuzana Majerová, Svobodní Radek Vondráček, Národní demokracie Adam B. Bartoš, Volný Blok Lubomír Volný, Občanské hnutí Pavel Krejčí či České strany národně sociální Michal Klusáček, dále předseda Národní rady obnovy Ivan Noveský, zakladatel Národního proudu Václav Hrabák, zpěvák Tomáš Ortel či několik politiků z řad SPD.

Předsedkyně Trikolory Majerová na svém Facebooku uvedla, že je »v dobré společnosti«. Reagovala tak na článek provládního internetového serveru medium.cz, že »Ruská pátá kolona chce 17. listopadu dostat vlajku Ukrajiny z Národního muzea«. »Takže, aby bylo jasno. Nejsem žádná pátá kolona, natožpak ruská, což je každému normálnímu člověku jasné a netřeba víc vysvětlovat. A ano, připojila jsem hrdě svůj podpis k Výzvě osobností ČR za odstranění ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea České republiky. A stojím si za tím! Nevidím jediný důvod, PROČ by měla jakákoli vlajka, jiná než česká být vyvěšena a hyzdit nádhernou historickou budovu Národního muzea České republiky v Praze,« napsala Majerová.

Vrabel v rozhovoru pro iportaL24.cz uvedl, že vyvěšení ukrajinské vlajky na budovu Národního muzea je porušením zákona. »A podle mého názoru jde v tomhle případě o zákon 219/200 Sb. Je to o tom, jakým způsobem příspěvková organizace Národní muzeum České republiky má disponovat s majetkem ČR. Vedení porušilo zákon, když na budovu vyvěsilo ukrajinskou vlajku a soud by měl rozhodnout v tom smyslu, že do budoucna už nic vyvěšovat nebude,« řekl Vrabel.

Vlastenecké síly se však shromáždí i o hodinu dříve, a to na tradičním místě u pomníku v objektu Ruzyňských kasáren. Pietní akt k uctění popravených představitelů českých vysokoškolských studentských spolků po uzavření českých vysokých škol německou nacistickou okupační správou dne 17. listopadu 1939 pořádají Vojenský spolek rehabilitovaných AČR, Československý svaz protifašistických bojovníků, Český svaz bojovníků za svobodu a další organizace.

Před dvěma lety zde kritizoval poslanec SPD Jiří Kobza fakt, že na rok 1939 se v souvislosti s oslavami tzv. sametové revoluce zapomíná. »Nejvíce mně na všem, co se děje, vadí snaha upozadit a překrýt události z roku 1939 všeobecně propagovanou akcí StB z roku 1989,« uvedl tehdy Kobza.

Na rok 1939 budou vzpomínat i komunisté. Krajský výbor KSČM Praha zve na pietní akt k Mezinárodnímu dni studentstva, který se uskuteční v 11 hodin u Hlávkovy koleje. KSČM dlouhodobě upozorňuje, že fašismus a nacismus představují stálé nebezpečí a nejinak tomu bude v rámci nedělní piety.

Právě u Hlávkovy koleje bude 17. listopad tradičně zahájen pietním shromáždění, jež organizuje nejstarší česká nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. V 9 hodin akci zahájí projevy zástupců akademické obce a po každoročním položením věnců a české hymně průvod vyrazí k Památníku Jana Opletala a Václava Sedláčka v Žitné ulici, tedy k místu, kde byli oba studenti roku 1939 smrtelně zraněni.

Sedmnáctý listopad je Mezinárodním dnem studenstva a připomíná rok 1939, kdy v reakci na nepokoje spojené s Opletalovým pohřbem rozhodlo nacistické Německo o uzavření českých vysokých škol na tři roky. V noci z 16. na 17. listopadu provedly nacistické bezpečnostní složky razie v Praze, Brně a Příbrami s cílem dopadnout vedoucí studentských organizací a internovat ostatní studenty. Devět představitelů studentských vůdců (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) bylo bez soudu popraveno v Ruzyňských kasárnách.

Připomínka 50. výročí nacistických represí pak v roce 1989 přerostla v demonstraci proti tehdejšímu režimu a vedla následně k jeho pádu. V poslední době však na opoziční scéně přibývá těch, kteří hlasitě kritizují, kam republika za 35 let dokráčela. Například Svobodní uvedli na svých stránkách následující: »Když jsme před 35 lety prožívali revoluci vzhlíželi jsme k Západu. Ten pro nás tehdy představoval vzor svobody a prosperity. Něco se ovšem zvrtlo. Evropa dnes jako celek uvadá, česká ekonomika neprosperuje. Naše konkurenceschopnost prudce klesá. Veřejné finance vykazují hluboké deficity. O důchodovém systému je známo, že je ve stávající podobě dlouhodobě neudržitelný. Naše země zase nevzkvétá.« 

I proto Svobodní pořádají celodenní program, jehož součástí bude kromě piety u Hlávkovy koleje a na Národní třídě mj. i Svobodná procházka po hřbitově na Vyšehradě či připomínka 280. výročí osvobození Prahy od Pruské armády.

Mimochodem, na Vyšehradě se výjimečně uskuteční i akce Svobodný listopad pořádaná uskupením Festival svobody, a to proto, že na tradičním místě na Albertově není setkání možné kvůli stavbě nového kampusu.

Celkově je v metropoli na neděli hlášeno 27 shromáždění, z nichž mnohá omezí dopravu. Policie proto vyzývá řidiče, aby se centru hlavního města raději vyhnuli. Týkat se to bude i magistrály, jelikož od hlavního nádraží vyrazí ve 14 hodin Celonárodní pochod za mír, mířící přes Nuselský most až k budově České televize na Kavčích horách.

Akce připomínající Mezinárodní den studenstva, ale i tzv. Den boje za svobodu a demokracii se budou konat po celé republice. Mnohé budou spojeny i s kulturním programem, a to pro celou rodinu (více zde).

(pk)

FOTO – Facebook