Rodičovský příspěvek se zřejmě zvýší od ledna o 50 000 Kč na 350 000 korun. Růst se však bude týkat pouze dětí narozených od začátku příštího roku. Počítá s tím vládní novela, kterou dnes v úvodním kole podpořila Sněmovna. Předlohu nyní posoudí sociální výbor. Opozice považuje navýšení za nedostatečné. Bude navrhovat razantnější růst dávky až na 400 000 korun.
V případě vícerčat se příspěvek zvyšuje ze 450 000 korun na 525 000 korun. I tato změna se bude týkat pouze dětí, které se narodí nejdříve 1. ledna 2024, nebo které budou od toho dne svěřeny do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že když se celková částka rodičovského příspěvku zvýší o 50 000 korun, jak to navrhuje vláda, budou v příštím roce činit vícenáklady 400 milionů korun, v roce 2025 zhruba 2,2 miliardy korun, v roce 2026 přibližně 4 miliardy korun a další roky 5,5 miliardy korun.
Opozice označila navýšení za nedostatečné. »Vládní návrh na zvýšení rodičovského příspěvku přichází mimořádně pozdě, až dva roky po volbách, což je vzhledem k vývoji inflace, ekonomiky a příjmové a sociální situace rodin s nejmenšími dětmi neadekvátní,« uvedla poslankyně SPD Lucie Šafránková. Připomněla, že inflace od posledního zvýšení vzrostla o více než 33 procent.
Za »obzvláště závažný, nespravedlivý a nepřijatelný« považuje Šafránková návrh, aby se zvýšení rodičovského příspěvku týkalo pouze těch dětí, které se narodí až po prvním lednu roku 2024. »Takový přístup je naprosto hanebný, nemorální a může být problematický i z hlediska ústavního práva, konkrétně z hlediska ústavního zákazu diskriminace,« uvedla.
Předlohu kritizovalo také hnutí ANO. »Čelíme růstu cen úplně všeho,« uvedl Aleš Juchelka (ANO). Lenka Dražilová (ANO) prohlásila, že ji vládní návrh »zvedl ze židle« a je důkazem přezíravosti.
Jurečka zdůraznil, že na podporu rodin není možné nahlížet jen optikou růstu rodičovského příspěvku. Jeho výše je sice důležitá, ale nelze říci, že má přímý vliv na porodnost. Česko má, co se týče čerpání rodičovské, unikání systém, dodal.
Náhradní výživné bude stát vyplácet déle
Sněmovna dnes hned v úvodním kole projednávání schválila novelu, podle níž bude stát vyplácet náhradní výživné za neplatiče alimentů až čtyři roky místo nynějších dvou let. Podle vládních odhadů budou náklady více než 200 milionů korun ročně. Prodloužení doby výplaty vláda navrhla v reakci na problémy s vymáháním výživného po dlužnících u soudů nebo v exekucích.
Náhradní výživné ve výši maximálně 3000 korun poskytuje stát od července 2021. Podmínkou výplaty je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání přebírá úřad práce.
Letos v březnu podle zprávy o vyplacených dávkách dostalo náhradní výživné přes deset tisíc dětí.
Loni stát na náhradním výživném vyplatil celkem 159,3 milionu korun, kolem 18 milionů korun měsíčně. V příštích dvou letech by podle ministerstva práce a sociálních věcí mohl stát vyplatit na náhradním výživném ročně 204 až 228 milionů korun.
Novela má nabýt účinnosti nejpozději počátkem měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. V případě rychlého souhlasu Senátu a prezidenta by to mohlo být už od 1. října.
(jad)