Rychlost šíření ptačí chřipky se projeví na ceně vajec

Likvidace zhruba 750 000 slepic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se nejspíše projeví na růstu cen vajec v českých obchodech. Nosnice, které se musejí kvůli nákaze zlikvidovat, snesou více než 600 000 vajec denně. Utracení takového množství představuje zhruba 15 procent ze zhruba pěti milionů slepic v České republice. Ta je v produkci vajec soběstačná ze zhruba 85 procent.

Nákaza se v Brodu nad Tichou v Plzeňském kraji potvrdila na konci loňského roku. Původně se hovořilo o tom, že v chovu bude utraceno 120 000 slepic v oddělené polovině jedné ze tří hal společnosti Česká drůbež. V pondělí ale testy potvrdily nákazu i v druhé části haly a veterináři rozhodli o utracení všech 220 000 slepic z celé haly a dnes Státní veterinární správa (SVS) uvedla, že bude zlikvidován celý chov.

»To znamená 15 procent z celkového počtu slepic chovaných v zemědělském sektoru v ČR, což může způsobit krátkodobý výpadek vajec na trhu. ČR je součástí evropského jednotného trhu a není v produkci vajec soběstačné, tedy šíření nákazy napříč státy ovlivňuje cenový vývoj vajec i drůbežího masa a produktů z něj. Problém může být také s obnovou hejn, protože kvůli šíření nákazy a nucené likvidaci rodičovských chovů např. v sousedním Německu začíná být nedostatek násadových vajec,« řekl pro iportaL24.cz prezident Agrární komory České republiky (AK) Jan Doležal.

»Rychlost šíření ptačí chřipky v ČR může mít kvůli krátkodobému výpadku vliv na ceny vajec pro zákazníky. Vzhledem k přibývajícím ohniskům této velmi nakažlivé virové nákazy po celé Evropě začíná být totiž nedostatek násadových vajec, která slouží k obnově chovů,« uvedla pro iportaL24.cz předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

»Co se týká komerčního chovu společnosti České drůbež na Tachovsku, který patří k největším v ČR, bude obnova chovu trvat v ideálním případě minimálně dva až tři měsíce, reálný odhad je ale zhruba půl roku. Likvidace drůbeže a vajec zde může kvůli omezeným kapacitám asanačních podniků trvat i několik dní, bude následovat dezinfekce a až poté je možné haly znovu naskladnit. Bude také záležet, zda budou k dispozici na trhu jednodenní kuřata, která je třeba nejprve odchovat přibližně 20 týdnů, nebo již odchované kuřice,« dodala Dlouhá s tím, že velkochov na Tachovsku patří k netypicky velkým na poměry ČR a podle kapacity je největší. Firma provozuje tři velké haly, z nichž každá pojme téměř 250 000 kusů drůbeže. V ČR jsou v jiných podnicích největší haly pro 70 000 kusů.

Ptačí chřipka se objevila v řadě evropských zemí. Výpadek vajec na českém trhu lze podle Dlouhé nahradit dovozem vzhledem k tomu, že se začínají obnovovat některé chovy, které se v zahraničí likvidovaly loni v listopadu. Podle posledních dat unie se v listopadu do ČR dovezlo zhruba 35 milionů vajec, což je více, než je běžný průměr.

Ceny vajec minulý rok rostly podobně jako ceny většiny potravin. Podle Českého statistického úřadu v listopadu potraviny meziročně zdražily o 27 procent. Deset vajec na začátku roku 2022 stálo v obchodech v průměru 29,37 koruny. V listopadu cena stoupla na 48,92 Kč, což je nárůst o téměř 67 procent.

Vejce slepičí čerstvá – obchod (Kč/10 ks)

Drůbežářská unie, AK i SVS apelují na chovatele, aby dodržovali veškerá opatření týkající se biologické bezpečnosti chovů a zamezení kontaktu drůbeže v chovech s volně žijícími ptáky. Velkochovatelé by podle Dlouhé měli také dezinfikovat například auta, která do podniků jezdí nebo kontrolovat pohyb osob v areálech. »Změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny v chovech je třeba neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě,« připomněl dnes ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

»Pro spotřebitele je také nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir spolehlivě likviduje. Zásadní je v tuto chvíli zabránit dalšímu šíření nákazy do dalších chovů. AK proto důrazně doporučuje chovatelům drůbeže striktní dodržování zásad biologické bezpečnosti v komerčních i domácích chovech a zamezení kontaktu s volně žijícím ptactvem. Situaci sledujeme a pravidelně komunikujeme se Státní veterinární správou,« dodal Doležal.

»Českomoravská drůbežářská unie apeluje na chovatele, aby dbali na přísné dodržování zásad biologické bezpečnosti. To znamená například využívání jednorázových obleků v chovech drůbeže a vyšší spotřebu dezinfekčních prostředků. Chovatelé mají nyní také povinnost zabránit kontaktu krmiva a vody s volně žijícími ptáky, kteří mohou být zdrojem virové nákazy. Optimálním řešením je uzavřít venkovní výběhy a přesunout drůbež do vnitřních prostor, pokud je to možné. To současně znamená pro chovatele další nárůst již tak vysokých nákladů, které ještě prohlubují nejistotu chovatelů v souvislosti s rozdělením zemědělských dotací v letošním roce. Je také nezbytné připomenout, že tepelnou úpravou masa a vajec a dodržením základních pravidel hygieny se vir spolehlivě likviduje,« doplnila Dlouhá.

(zmk)